Zdeněk „Lidl“ Nekula se stal směšným, a tak musel jít. Totéž se může přihodit celé KDU-ČSL

Je to rčení otřepané jako rukávy saka průměrného voliče SPD, ale co naplat, funguje. Jako politička či politik můžete dělat chyby, můžete se s leckým hádat, můžete být nepopulární. Ale nikdy u toho nesmíte vypadat komicky. Nebo lépe řečeno – jeden komický úlet si dovolit můžete. Ale pokud je jich víc a nedejbože se začnou řetězit, postupně začnete připomínat politickou inkarnaci Mr. Beana nebo Fantozziho z komedie Maléry pana účetního. A pak vám už nikdo a nic nepomůže. Politický stroj vás vyplivne a musíte si hledat obživu jinde. 

Skvěle to bylo vidět na příběhu dnes už exministra zemědělství z KDU-ČSL Zdeňka Nekuly. Nadějný mladý politik nasekal v krátkém sledu na superobtížném resortu tolik komediálních chyb, že od něj nakonec dala ruce pryč i jeho vlastní partaj. Jeho posledním smutně komickým výstupem byla věta na tiskové konferenci, že „necítil podporu“, takže působení ve funkci „přerušuje“. Což se, upřímně řečeno, z prosté loajality ke značce, v politice neříká.