Dnes jsme na to už zapomněli, ale řada velkých, spontánních pozdvižení lidu středoevropských zemí proti komunistické vládě začala už masovým protestem východních Němců proti radikálně komunistickému režimu Waltra Ulbrichta a Wilhelma Piecka. V létě 1952 bylo na stranické konferenci SED (roku 1946 byla na sovětský příkaz sloučena komunistická a sociálně demokratická strana) přijato rozhodnutí o „plánovité výstavbě socialismu“ podle sovětského příkladu.
Zahrnovalo to urychlenou sovětizaci společnosti, přenesení moci na vrcholové stranické a státní orgány, pozemkovou reformu a radikální kolektivizaci zemědělství, ale také zestátnění průmyslu, přechod k plánovanému hospodářství a rázný boj proti evangelické církvi a věřícím. Výsledkem byl hospodářský kolaps, zesílený tím, že NDR musela platit reparace Sovětskému svazu, vydržovat více než půlmilionovou okupační armádu a zejména urychleně vybudovat vlastní armádu. Tyto tři položky zabíraly pětinu státního rozpočtu, který se nedařilo vyrovnat – a půjčit si nebylo kde. V roce 1953 zela v rozpočtu „díra“ větší než jedna miliarda marek.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
