Farmářům schází předvídatelnější systém podpory a dostatek odborníků pro přechod na precizní zemědělství

Evropa odstartovala novou společnou zemědělskou politiku, která slibuje udržitelnější hospodaření v rostlinné i živočišné výrobě. Pro české farmáře však bylo její zahájení náročné. Na přípravu před spuštěním dotačního programu měli málo času a museli se popasovat se složitou administrativou i častými změnami podmínek. „Bylo to o fous,“ komentoval situaci šéf Asociace soukromého zemědělství České republiky Jaroslav Šebek, který v debatě Hospodářských novin o podpoře zemědělství uvedl, že někteří farmáři letos museli kvůli podávání jednotné žádosti o dotace odložit potřebné jarní práce na poli. Zástupci zemědělců, vlády i dodavatelů agrární techniky se v diskusi shodli, že celý sektor bude v budoucnu potřebovat jednodušší systém podpory, předvídatelnost investičních dotací a především dostatek kvalifikovaných lidí pro modernizaci a nástup precizního zemědělství.

Rozdělit dotace mezi více farem

Administrativní zátěž spojená s poskytováním dotací komplikuje práci malým i velkým zemědělcům. „S kaž­dou novou reformou z Bruselu slyšíme, že je třeba to zjednodušit, a zároveň s každou novou reformou té byrokracie přibývá. A to přestože do procesu vstoupila digitalizace podávání žádostí,“ podotkl viceprezident Agrární komory ČR Martin Ludvík. Problémem přitom nemusí být evropská legislativa, ale její uvedení do praxe. „Když se podívám do některých okolních zemí, tak se mi zdá, že nemají takovou byrokracii jako v Česku, ačkoli pravidla z Evropské unie jsou pro všechny stejná,“ upozornil Ludvík.

U investičních dotací je podle předsedy Asociace soukromého zemědělství důležité, aby se rozdělovaly mezi větší počet žadatelů. „V předchozích programových obdobích se peníze bohužel dostaly jen ke zhruba dvěma tisícům z celkového počtu třiceti tisíc aktivních zemědělců,“ připomněl Šebek a navrhl v této souvislosti snížit zastropování investičních dotací, aby podporu získalo víc menších farmářů. Zároveň poukázal na to, že ani současně platné limity nebyly v minulém dotačním období dodrženy a někteří velcí chovatelé prasat a drůbeže získali větší podporu, než bylo stanoveno. Podle Ludvíka však mělo prolomení těchto limitů své opodstatnění právě u chovu prasat a drůbeže, kde se rychle zvyšují požadavky na welfare zvířat, a to jak ze strany spotřebitelů a obchodních řetězců, tak ze strany Evropské unie.

Jiří Zelenka ze společnosti Kverneland v diskusi poukázal na další problém investičních dotací, kterým je jejich nepředvídatelnost. „Dodavatelé strojů musí s dostatečným předstihem vědět, jaké dotace budou vypsány a na co budou určeny, protože výroba zemědělské techniky se plánuje na několik let dopředu,“ vysvětlil Zelenka. Proto by ministerstvo mělo informovat zemědělskou veřejnost o připravovaných dotacích dříve.

Studijní obor Agrotronik

Modernizaci zemědělského odvětví výrazně urychlilo loňské zdražení hnojiv, ochranných prostředků a pohonných hmot, které motivovalo zemědělce k přechodu na takzvané precizní zemědělství. Digitální mapování polí a cílená aplikace vstupů jim pomáhají zefektivnit rostlinnou výrobu a ušetřit náklady. Podle Zelenky se o precizní zemědělství zajímají nejen velké zemědělské podniky, ale i menší farmáři: „V našich podmínkách už i podniky s několika sty hektary používají navigační systémy, výnosové mapy a další technologie precizního zemědělství. Často se ale potýkají s nedostatkem odborníků, kteří by nové technologie uměli ovládat.“ Podle náměstka ministra zemědělství Miroslava Skřivánka je úbytek lidí v zemědělství evidentní a zejména v oblasti technologického rozvoje budou specialisté chybět. „Je třeba nastartovat automatizaci a robotizaci, motivovat mladé studenty, aby se moderním technologiím v zemědělství věnovali. Například zavedením nového studijního oboru Agrotronik,“ navrhl v debatě Skřivánek.

Z finanční podpory precizního zemědělství však letos ministerstvo vycouvalo krátce před plánovaným spuštěním dotačního programu. „V loňském roce stouply ceny vstupů natolik, že se zemědělci začali sami o precizní zemědělství zajímat a nebylo už potřeba je k tomu motivovat,“ vysvětlil Skřivánek.