Současný systém, kdy se doly po těžbě zaplaví, je překonaný. V regionu není dostatek vody, říká šéf těžařů Sev.en

Od 70. let se plánovalo, že po skončení těžby se doly řízeně zatopí. Teď se má praxe změnit – část jámy se nechá ladem a její proměna bude na přírodě. Počítá s tím vládní materiál související s budoucností povrchového dolu ČSA na Mostecku, s nímž přichází ministerstvo životního prostředí. Nový postup rekultivace preferují ochranáři i samotný těžař – skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače. Ta má lom, kde těžba skončí v letech 2025 či 2026, pronajatý a rekultivace jdou tak za ní. V rozhovoru pro HN mluví Petr Lenc, ředitel těžebních společností Tykačovy skupiny, o tom, proč je současný systém rekultivace lomů nevhodný a kolik na změně praxe firma ušetří.

Vláda má na stole takzvaný balanční scénář pro rekultivaci lomu ČSA. Můžete přiblížit, co to znamená?

Balancuje mezi maximálním využitím pro energetiku na jedné straně – to znamená umístění solárních panelů, výrobu zeleného vodíku – a stoprocentním ekologickým scénářem, kdy se zastavují všechny rekultivační práce a necháváte to všechno přírodě. Balanční scénář počítá s tím, že se jezero bude přirozeně napouštět ze srážek a z potoků stékajících z Krušných hor, které se zavedou do zbytkové jámy, případně se do ní zavedou i důlní vody. Například na zrekultivovaném jezeře Milada, bývalém lomu Chabařovice, se udělaly vrty a voda se nechala gravitačně vytékat do jezera. V případě vodní plochy už máme vytipovaná místa, kde bychom tyto takzvané „přelivové vrty“ udělali.

Kvůli očekávané změně scénáře už v dubnu 2021 požádalo ministerstvo životního prostředí o pozastavení sanačních a rekultivačních prací v dole. Už byly znovu spuštěné?

Ta žádost se poté ještě několikrát prodloužila, na vybraných plochách byly práce skutečně pozastaveny a zůstaly do dnešního dne, jinde pokračují. Nejde o technickou rekultivaci, úpravu svahů, to už se na podstatné části ploch provedlo. Jednalo se jen o zastavení následné biologické rekultivace – třeba sázení stromů.