Roční smlouvy, nejistota ohledně prodloužení a ceny nájmu, omezení podléhající libovůli majitele bytu... Seznam všeho, co je špatné na současném stavu nájemního bydlení, vysype z rukávu jeho „oběť“ snadno a rychle. A bude mít pravdu. O to pozoruhodnější je, že podobné podmínky či daleko přísnější kritéria pro nájemní bydlení stanovují města a obce, které by se měly postarat o své nejslabší obyvatele i za pomoci dostupného sociálního bydlení.

Praha a Brno, dvě největší česká města, která přitahují obyvatele jako magnet. Ale také dvě města, kde v minulosti prudce rostly ceny bytů a kde ani stávající stagnace prodejních cen neumožňuje běžně vydělávajícímu člověku vlastnit nemovitost. Dvě města, kde jsou současně nejvyšší ceny a nejmenší dostupnost bydlení. Jakéhokoliv typu.

Současně jde o města, kde v minulosti proběhly pokusy zavést sociální bydlení včetně ubytování pro lidi, které z mnoha důvodů nikdo ubytovat nechce. Výsledky: několik málo desítek nově ubytovaných rodin a desítky či nízké stovky jednotlivců (v obou případech z prostředí lidí v sociální tísni), ale také nárůst stížností i neplatičů nájemného.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se