Vytvoř kosmickou loď! To zatím neumím, odpovídá umělá inteligence. S účetnictvím nebo prezentacemi ale pomůže

Spuštění chatbotu ChatGPT vloni zpřístupnilo nástroje umělé inteligence široké veřejnosti a do mnoha oborů přineslo nečekané možnosti. Nadšení z těchto nástrojů ale doprovázejí také obavy: Nahradí umělá inteligence lidskou práci? Dokážeme si poradit s novými formami dezinformací? Měli bychom umělou inteligenci regulovat? Podobné otázky si lidé pokládali i při nástupu jiných inovací, připomněli odborníci v debatě HN o příležitostech a hrozbách umělé inteligence. Práci nám podle nich roboti nevezmou, promění se ale její náplň. Náskok získají ti, kdo se budou s možnostmi nových aplikací rychle seznamovat a naučí se je využívat v praxi.

Umělá inteligence není žádný nový vynález, experti s ní pracovali už několik let. V listopadu loňského ruku však společnost OpenAI uvolnila její použití pro veřejnost a díky tomu se technologie začala překotně šířit. Nejčastěji využívaným pomocníkem je ChatGPT, který umí vytvářet texty, pomůže s vyhledáváním a tříděním informací nebo s generováním nápadů. Existuje ale velké množství dalších nástrojů, například pro vytváření prezentací. „V aplikacích, jako je Tome nebo MagicSlides, napíšete myšlenku a umělá inteligence vám hned vytvoří draft prezentace. Vy už to jen doplníte a máte velice rychle potřebný výstup. Nebo stačí udělat si zvukový záznam schůzky a pomocí aplikace Descript si ho nechat přepsat. Můžete vytvářet grafiku, vylepšit audio, usnadnit si práci v Excelu,…“ vyjmenovává možnosti umělé inteligence Jan Dolejš, ředitel společnosti Digiskills, která se věnuje digitálnímu vzdělávání firem.

Komentář Jakuba Marečka

EU se pokusila nastavit pravidla pro používání umělé inteligence. AI Act je ale jen začátek

21. 6. 2023 ▪ 4 min. čtení

Výstupy je ale potřeba vždy kontrolovat a ověřovat. „Umělá inteligence bude vždy jen tak dobrá, jak dobrá budou vstupní data,“ připomíná Daniel Schwarz z Institutu biostatistiky a analýz. Současná umělá inteligence také není schopná překročit rámec jednotlivých úkolů, například vytvořit jinou umělou inteligenci. „Nejde zatím požadovat od umělé inteligence, aby vytvořila kosmickou loď a naprogramovala dílčí umělé inteligence, které jsou k tomu potřeba,“ podotýká ředitel společnosti Premier system Boleslav Buzek.

Pracovní pozice se změní

Široce diskutovanou otázkou jsou pracovní pozice, které může umělá inteligence z větší části nebo i zcela zastoupit. Aktuálně je již možné naprogramovat plně automatickou účetní, která dokáže načíst data, rozpoznat texty a plnohodnotně pracovat na základě predikcí. Podobně je možné vytvořit pomocníky programátorů, novinářů a dalších specialistů, kteří tím přijdou o velkou část své dosavadní práce. Odborníci to však nevnímají jako nebezpečí. „O tom, že nás nahradí stroje, se mluví už od padesátých let minulého století. Ukazuje se, že je to zbytečná obava. Nebudou nás nahrazovat stroje, ale lidé, kteří je umí ovládat. Vznikne spousta nových oborů, protože umělá inteligence vytvoří nové pracovní příležitosti,“ věří Dolejš. Schwarz v této souvislosti zmiňuje například větší potřebu kybernetické bezpečnosti a umí si představit vznik nových pracovních pozic v této oblasti.

Navzdory dřívějším představám, že umělá inteligence nahradí spíše rutinní práci, se nyní ukazuje její potenciál i v tvůrčích oblastech. Příkladem jsou nástroje pro generování a grafické úpravy obrázků. „Za mě je to ale pořád jen pomocník. Výstup člověka bude vždy lepší,“ ujišťuje Dolejš s tím, že se však nebrání tomu, aby nám tento pomocník kreativní práci urychloval a zjednodušoval.

Regulovat? Nesmysl. Spíš vzdělávat

Spíše než ztráta pracovních míst jsou podle expertů důvodem k obavám nové kybernetické hrozby. „Tak jako jde naprogramovat automatickou účetní, jde naprogramovat i automatického hackera,“ varuje Buzek. Pomocí umělé inteligence je samozřejmě zároveň možné se těmto útokům bránit, odborníci ale upozorňují na to, že útočníci mají vždy před ochranou náskok a že v této oblasti hrozí jistá nerovnováha. Zmiňují také nebezpečí rafinované manipulace prostřednictvím falešných zpráv, obrázků či videí, které mohou mít dopad například na blížící se prezidentské volby ve Spojených státech.

Regulovat používání umělé inteligence ale není podle nich dobrým řešením. „Pokud si Evropská unie nebo Spojené státy americké umělou inteligenci zakážou, tak udělají chybu, protože ruské a čínské despotické režimy si ji nezakážou,“ domnívá se Buzek. S tím souhlasí i Schwarz: „Globálně regulovat umělou inteligenci nejde, v některých státech by byla regulace volnější a vznikla by nezdravá nerovnováha.“ Účinnější cestou je podle něj kvalitní vzdělávání a rozvíjení kritického myšlení. „Vývoj nejde zastavit, musíme to vyvážit vlastní uvědomělostí,“ připojuje se Dolejš.

Podle jeho zkušeností je edukace v této oblasti pomalejší, než by si představoval: „Když dnes přijdeme do firmy a ptáme se, kdo zná umělou inteligenci, zhruba polovina lidí si ještě žádný z těch nástrojů ani nevyzkoušela.“ Velké firmy bývají pozadu i v používání online technologií, které už jsou rozšířené třeba pět let.

Společnost Digiskills jim doporučuje požádat zaměstnance, aby specifikovali, jaké rutinní činnosti jim v současné době zbytečně zabírají čas. Následně je možné zjistit, jestli jim tuto práci může usnadnit nějaký nástroj, který využívá umělou inteligenci. „Není žádný obor, ve kterém by se umělá inteligence nedala použít,“ tvrdí Dolejš. Na serveru theresanaiforthat.com si podle něj každý může na základě své profese vyhledat činnosti, se kterými mu digitální nástroje mohou pomoci. „Je to o zvídavosti a zkoušení. Někdy jsou to jen takové hračky a jindy vám některá z nich opravdu zásadně zjednoduší práci,“ dodává Dolejš. V českém firemním prostředí je podle statistiky společnosti Digiskills zhruba 60 procent lidí, kteří vnímají umělou inteligenci jako příležitost a postupně se učí tyto nástroje využívat.

Partnery debaty jsou společnosti Digiskills, Premier system a Institut biostatistiky a analýz.