Dluhopisy: cesta výnosů dolů a zase zpět

Poslední čtyři měsíce na trzích s dluhopisy by se daly tolkienovsky popsat jako cesta dolů a zase zpět. V polovině března došlo k rapidnímu propadu výnosů z dluhopisů v návaznosti na minikrizi v americkém a částečně i evropském bankovním sektoru. Tato krize totiž zamíchala s očekáváními ohledně budoucího vývoje úrokových sazeb stanovených centrálními bankami. Ale jak jsem již tehdy psal, tato očekávání byla průměrem dvou protichůdných scénářů. Jeden předpokládal vcelku rychlý příchod recese a s ním rapidní propad úrokových měr. Druhý pak pokračování ekonomické expanze. V návaznosti na to, který scénář se naplní, bylo jasné, že výnosy buď poklesnou dále, nebo vzrostou zpět na původní hodnoty.

S odstupem několika měsíců jsme se dozvěděli, který scénář byl pravdivý, jelikož recese je stále v nedohlednu. A tak se úrokové míry na začátku července vrátily zpět na své hodnoty z března. Například nominální dvouletý americký dluhopis dosáhl na výnos pět procent a desetiletý na čtyři procenta. Za zmínku také stojí, že nárůst nebyl způsoben vyšší očekávanou inflací, jak poukazuje reálný desetiletý výnos, který také dosáhl svých maxim pro tento cyklus. Jednoduše, nejočekávanější recese v historii byla opět odložena a očekávaný vývoj sazeb toto reflektoval.

Nicméně tento návrat byl pouze krátkodobý. Nová data ohledně amerického trhu práce a inflace rychle způsobila otočku, jakkoli pouze částečnou. Trh práce postupně zpomaluje – tak, jak si americká centrální banka přeje. A inflace se ochlazuje o něco rychleji, než se ještě před pár měsíci očekávalo.

A tak to vypadá, že utahování měnové politiky je opravdu skoro na svém konci. Co je však důležité, tentokrát výnosy z dluhopisů budou pravděpodobně stabilnější. Na rozdíl od března a dubna již nejsou ceny průměrem dvou scénářů, jednoho s recesí a jednoho bez. Naopak nyní odpovídají jednomu dominantnímu scénáři: postupnému ochlazení americké ekonomiky bez recese. Až čas ale ukáže, zda tento scénář je pravdivý.