Uplynulé čtyři ekonomické roky si Česká republika za pověstný rámeček nedá. Když byl slábnoucí ekonomický výkon v covidové fázi útlumu způsoben slabostí na straně čistého vývozu, nikdo ještě nehnul brvou. Zvláště pak v době velkorysého erárního dopingu během „zlaté éry“ tvorby přidané hodnoty v home officu. Když se hlavním důvodem ekonomického zpomalování stala investiční brzda, řada lidí už zbystřila. Velkorysé stavební projekty se pozastavily či oddálily, zamýšlené průmyslové provozy se v realitě nezhmotnily, nová perspektivní pracovní místa tak nevznikla.

A když přibližně před rokem a půl převzala štafetový kolík hlavního viníka ekonomické slaboty spotřeba domácností, senzor uvědomění, že s naší ekonomikou není vše v pořádku, se sepnul naplno. Není divu, když více než 50 procent našeho HDP, které bezprostředně formuje naši životní úroveň a tím i mentální nastavení, se ocitá delší dobu na nějakých sedmi osmi procentech pod obvyklou čarou ponoru, promítne se to nejen ve funkčnosti ekonomického systému, ale i v hlavách lidí.

A to zdaleka není vše. Náš reálný ekonomický výkon se čtyři roky vzdaluje od imaginárního cíle, tedy průměru EU, který jsme v roce 2019 měli na dohled. Nominálně však ve stejném období konvergujeme až příliš, což náladě též nepřidá. Vysoká inflace, nikoliv silný kurz měny, přiblížila naši cenovou hladinu té průměrné v EU, aniž by to odráželo náš ekonomický výkon a produktivitu – a v poslední době ani vývoj reálné mzdy, jejíž konvergence se též zadřela. Přitom v předchozím období tato naopak zajišťovala rostoucí koupěschopnost naší populace v Evropě a tím i pocit, že skutečně, bezprostředně, a nejen „statisticky“ bohatneme.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

Trvá-li podobný zmar déle než obvykle, navíc zatím bez pověstných světélek na konci tunelu, není divu, že se promítne i do hlav těch, kteří v tomto prostředí žijí. Toto promítnutí není teritoriálně rovnoměrné a záleží na pozorovateli, jakými ulicemi se vypraví. V některých je to zjevné bez přívlastků: zavřené obchody, graffiti více než obvykle, neupravený veřejný prostor, ukradené dopravní značky, kyselé obličeje obyvatel. Přidáme-li k osobní zkušenosti obsah mediálních zpráv typu mladiství zbijí řidiče autobusu, zrušení veřejné dopravy do problémové lokality, rostoucí projevy destabilizace a eroze systémových pilířů a pohrdání jimi, obrázek je dokonán. Jiné ulice ještě stále představují navoněnou bídu a kapela na horní palubě Titanicu mistrovsky hraje, jako by se nechumelilo.

Naději je možné spatřit v provedení co nejrychlejšího ekonomického obratu, který se bezprostředně dotkne každého z nás, ať chodíme tou či onou ulicí. Obratu založeného na robustních rozdílových investicích, které nám umožní obnovit udržení kroku se světem, zachovat životní úroveň a posílit sebevědomí a pocit smysluplnosti.

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.

Chcete dostávat investiční texty do e-mailové schránky?

Přihlaste se pravidelnému odebírání investičního newsletteru Peníze HN, kde naleznete naše původní analýzy, tipy na dobré čtení nebo glosy analytiků.

newsletter Peníze

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist