Je to pozoruhodný jev. V roce 2015, v době uprchlické krize, kdy český národ většinově odmítal přijímat válečné běžence ze Sýrie, jsme se utěšovali tím, že nejsme rasisté a xenofobové. Že bychom uprchlíky rádi přijali, jen kdyby byli z alespoň trochu příbuzné kulturní oblasti. Ale protože nejsou, tak by jim tady stejně nebylo dobře, takže sorry jako.
O sedm let později, když přišla vlna uprchlíků z Ukrajiny, to nejdříve vypadalo, že jsme si nelhali do kapsy. Skutečně jsme pomáhali, jak na úrovni státu, tak individuálně. S výjimkou Polska dokonce nejintenzivněji v celé Evropské unii. Skutečnost, že desetimilionová země zvládla přijmout půl milionu uprchlíků, byla důvodem tomu, aby celá Evropa před námi smekala klobouk na pokračování. A také to dělala.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
