Martin Hutař, spoluzakladatel ekofarmy Probio, jež je největším výrobcem biopotravin v Česku, nemá rád, když někdo říká, že „něco nejde“. Jde to třeba jinak, jindy, ale vždy je možné cestu najít. Sám je toho živoucím důkazem. V dobách, kdy o bioproduktech měla veřejnost jen malé povědomí, dokázal z ničeho vybudovat firmu, která nejenže produkuje kvalitní potraviny, ale zároveň myslí na přírodu a svět kolem.
Není překvapením, že firma s názvem Probio ctí pěstování plodin v souladu s přírodou, ale vy jste kromě toho i milovník zvířat. Ptactvo máte na obalech mouky a zmiňoval jste, že byste byl rád, kdyby se na vaše pole vrátily koroptve. Co pro to děláte?
Víte proč koroptve? Jsou symbolem zdravého polního biotopu. Jsou to naši pomocníci při regulaci různých broučků. Pěstujeme mnoho plodin, jmenovitě třeba špaldu, pohanku, oves, ječmen, inkarnát, vojtěšku. V nich se vyskytují různorodé rostliny a živočichové. Ekologové jim říkají doprovodné organismy. Škůdci a plevele je pro ně spíš taková nepěkná nadávka. My je nelikvidujeme, ale regulujeme, protože jsou zdrojem potravy a biotopem právě nejen pro koroptve. Dlouhodobě pracujeme na zmenšení polí tak, aby to bylo ekonomické, ale i příznivé pro naše pomocníky, jako je koroptev.
Koroptvím velká pole vadí?
Málo se ví, že koroptev má špatný orientační smysl, takže na velkých lánech lehce zabloudí, například při hledání potravy. Pak ale už nenajde hnízdo. Aby se ale koroptve cítily na naší farmě ve Velkých Hostěrádkách jako doma, je toho potřeba udělat ještě více. Možná tomu letos pomůžeme a ve spolupráci s projektem Koroptvičky.cz vysadíme první hejnko v okolí farmy.
V posledních přibližně pěti letech se hodně řešilo pančování mouky. Myslím konkrétně špaldové. Vy jste v testech obstáli na výbornou. Jak se může vůbec něco takového stát, že se liší obal od obsahu?
Tento problém jsme zaregistrovali již před několika lety. Bohužel až nyní státní kontrolní orgány u nás a v Německu mají laboratorní metody, jak toto dokázat. Jeden významný odborník řekl, že nepančovat mouky je věcí mlynářské cti. Po těchto zkušenostech jsme začali označovat naše špaldové mouky logem „ryzí špalda“. Jinak jsme na pančování přišli náhodou, ve výběrovém řízení, kdy konkurence dala nereálnou cenu hluboko pod výrobními náklady. Specifikum špaldy je, že se musí oloupat a teprve potom semlít. Vyšší náklady, a tudíž cenu vynahrazuje zákazníkům nutriční kvalitou a chutí.
Liší se přístup v nakupování bioproduktů u lidí z měst a venkova?
Zásadní rozdíl je v dostupnosti, tedy možnosti vypěstovat si biopotraviny. Čerstvá zelenina, vajíčka, nějaké kuřátko, to vše se na venkově dá pěstovat i chovat. Vybrat, vyčistit, vyloupat nebo obrousit zrnka na různorodé kroupy už ale doma zvládne málokdo. Takže kombinace naše kroupy a domácí zelenina nebo maso je vůbec ta nejlepší.
Česko může být lídrem, má šanci propojit ekologii s ekonomikou. Chce to jenom změnit myšlení.
Tak jako švec potřebuje ke své práci kůži, pro vás je klíčová půda. Co říkáte zabírání zemědělské půdy průmyslovými objekty?
Jsou to často objekty, které by mohly být v brownfieldech, ale pro firmy jsou zajímavější místa v blízkosti dálnic. Za celou více než třicetiletou existenci firmy, která čítá dnes několik tisíc metrů čtverečních budov a skladovacích prostorů, jsme nezabrali ani metr čtvereční zemědělské půdy. Mnohdy jsme rekonstruovali úplné ruiny. Firma například koupila zaniklou textilku. Teprve přednedávnem jsme zjistili, že se tím můžeme chlubit. Dokonce stát na to až nyní dává dotace. My jsme v tom jaksi předběhli dobu.
Zemědělské půdy je čím dál méně. Člověka by napadlo, že právě zintenzivnění výnosu a pomoc chemickými hnojivy bude krédem dnešních farmářů. Vy jdete opačným směrem. Žádná chemie a pěstování prastarých plodin.
Za nějakou dobu nebudou ani některá průmyslová hnojiva, budou drahé energie. Takže se zemědělcům vyplatí hospodařit ekologicky a zároveň ekonomicky. Do ceny konvenčních produktů se bohužel zatím nepromítají náklady na nápravu životního prostředí i zdraví.
Jaké je soupeření s takovými farmáři a firmami, které bez chemie nevypěstují nic?
Naším cílem, respektive cílem Probio jako výrobce a zároveň zemědělce, je prokopávat cestu normálního, tedy ekologického zemědělství a biopotravin. Ukázat našim zákazníkům, že to jde, že kvalita bioproduktů je velmi vysoká a že se v tom mohou na nás spolehnout.
Aktuálně se ale řeší, že vlivem zdražování klesá poptávka po bioproduktech. Pociťujete to?
Krůček po krůčku se nám daří zákazníky přesvědčovat o kvalitě a přibývají nám. Vždyť to děláme více než třicet let, naši zákazníci chápou, proč je dobré kupovat biopotraviny. Na druhou stranu se na nás stále častěji obrací konvenční zemědělci, kteří zjišťují, že jejich cesta není ani dobrá, ani udržitelná.
Jste známi svým přístupem k půdě. Slovy o tom, že na poli je místo pro plevel i škůdce, že i oni jsou potřeba. Jste těmito názory donem Quijotem mezi zemědělci?
Možná že ano, ale už jsem si na to zvykl. Naštěstí je mnoho skvělých biozemědělců, kteří s námi začínali, a také přibývá mnoho dalších mladých farmářů a aktivit, takže už se nebojím, že ekologické zemědělství zanikne. A ještě jedno štěstí máme. Evropská unie a lidé, kteří tvoří její politiku, jsou natolik prozíraví, že nedovolili české politické scéně ekologické zemědělství doslova zadupat.
Vaše farma se nachází v kopcovité krajině. Vy sám ctíte moderní obdělávání polí, vrstevnicové, kdy se omezuje eroze půdy. Pracujete s minimální orbou a díky tomu neuniká uhlík z půdy a nedochází k chemickým změnám a přirozeně se zvyšuje výnos. Proč se s takovými postupy přichází až dnes?
To je prostě vývoj. Změna klimatu, odtržení vlastníků od půdy a jejich nezájem, jak se obhospodařuje, průmyslové zemědělství, scelování, meliorace – to jsou trendy, které šly opačným směrem. Nyní je obrovská příležitost udělat změnu. Česko může být lídrem, má šanci propojit ekologii s ekonomikou. Navíc stroje na obdělávání půdy, robotizace, IT systémy, navigace umožňují tyto změny udělat. Chce to jenom změnit myšlení. Bohužel zase vznikají různé pseudosystémy hospodaření.
Co máte konkrétně na mysli?
Jeden z nich je regenerativní zemědělství (celostní metoda obhospodařování půdy, která využívá sílu fotosyntézy v rostlinách k ukládání uhlíku do půdy, posilování zdraví půdy a odolnosti plodin. Zdraví a kvalitu půdy zlepšuje zejména prostřednictvím postupů podporujících vznik půdní organické hmoty – pozn. red.), kterého se ujaly velké investiční celky. Slibují tuto změnu, ale zase s pomocí chemie. Moje babička by řekla „to je podezřelé, těm nevěřím“. Cesta je ekologické regenerativní zemědělství a tou jdeme u nás na farmě.
Máte v portfoliu 350 vlastních výrobků a razíte pěstování i méně známých plodin, například čiroku nebo pohanky, která je prospěšná pro hmyz. Máte podporu ekologických organizací?
Trošku se zlobím na neziskový sektor okolo ekologického zemědělství, ale i ochrany přírody. Bohužel je velmi pozadu a neovlivňuje myšlení občanů. Je potřeba si uvědomit, že stát to za nás neudělá, že hlavní silou změn jsou spotřebitelé, kteří jsou uvědomělí a budou nakupovat ekologické produkty obecně, nejen potraviny. Tím bude ekologie vzkvétat na tržní úrovni. Nyní vnímám dost často pouze jakýsi greenwashing (marketingové dezinformace, které mají vzbudit u veřejnosti dojem, že přispívají k zlepšování životního prostředí a ekologickému přístupu – pozn. red.). Na druhou stranu musím říci, že dlouhodobě spolupracujeme s Českou ornitologickou společností, která pro nápravu zemědělství a podporu ekologického zemědělství udělala velký kus práce.
Stáhněte si přílohu v PDF
Je z vašeho pohledu tržní boj s ekologickými zemědělci a řetězci spravedlivý?
Bioprodukty se staly běžným tržním artiklem, kde platí veškeré tržní zákonitosti. Bohužel nároky na biokvalitu vyžadují více nákladů – například na certifikaci, rozbory, dohledatelnost, které jsou u běžných potravin podstatně nižší. V konkurenci je problém, že běžný mainstreamový zákazník má malé povědomí o českých, regionálních i bioproduktech, takže stále převažuje zájem o cenu. To lze právě v konkurenci konvenčních řetězců, importérů velmi složitě ustát.
Dovoz polských potravin je u nás opředen mnoha mýty, přestože jde o stát s rozvinutějším zemědělstvím, než má Česko. Je Polsko na dobré cestě v produkci bio výrobků? Je pro nás konkurencí?
Ano, Polsko je agrární stát se spoustou dobrých zemědělců i potravinářů. Má čtyřikrát větší domácí trh, takže i technologicky, logisticky může významně konkurovat i v zahraničí. Bioprodukce se u nich rovněž velmi rozvíjí souběžně s jejich domácí spotřebou.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Budoucnost zemědělství.
