Po stopách Orient Expresu: 14 hodin na kolejích mezi Sofií a Istanbulem

Paní Ivanovová rázně utne konverzaci, která se podle ní začíná nejspíš ubírat zbytečným směrem. „Do Istanbulu jezdí denně jenom jeden vlak,“ dává žena za pokladnou číslo 21 hlavního nádraží v Sofii jasně najevo, že není třeba ztrácet čas a přání nemusí cestující dál specifikovat. Tedy nikoliv za přepážkou „two“, jak nás před pár minutami mylně informovala jedna anglicky nehovořící kolegyně paní Ivanovové.

Ani ona však není navzdory pracovnímu zařazení v mezinárodní pokladně v cizích jazycích nijak zdatná. S pomocí posunků, překladače v telefonu a papírku s propiskou se však domluvíme. A tak nakonec odcházíme z obří nádražní budovy ve stylu, jejž socialismus v závěru svého úpadku považoval za moderní, s tím, kvůli čemu jsme přišli: jízdenkou na noční mezinárodní rychlík Sofie–Istanbul.