Přes 21 procent lidí v restauracích a dalších podnicích nedává žádné spropitné. Oproti loňsku je toto číslo vyšší o 2,4 procentního bodu. Vyplývá to z analýzy, kterou včera prezentovala společnosti Dotykačka. Ta poskytuje pokladní systémy zhruba 8000 podnikům.
Do statistik spropitného se podle Vladimíra Sirotka z Dotykačky může promítat například situace, kdy u jednoho stolu platí více lidí a spropitné dá pouze jeden z nich. Zároveň se do statistik nepromítají transakce v hotovosti, které nelze zaevidovat.
Analýzu spropitného Dotykačka vypracovala ve spolupráci se společností Qerko. A vychází z ní, že se restaurace musejí spokojit s menším „dýškem“ vzhledem k útratě zákazníků. V polovině letošního roku šlo o 6,12 procenta, zatímco před rokem to bylo o skoro půl procentního bodu více. Nejčastěji lidé nechávají na spropitném okolo pěti procent (v téměř 37 procentech případů). Před rokem přitom lidé nejčastěji platili na spropitném kolem deseti procent. Jejich podíl ale spadl z 38,1 na 33,5 procenta.
Lidé podle Sirotka jako „dýško“ dávají zhruba stejnou částku jako loni, tedy jako jsou běžně zvyklí. „Tím, jak se zvyšují ceny, tak procento z útraty se snižuje,“ řekl. Podle takzvaného gastroindexu, který Dotykačka sestavuje z 50 položek typických pro restaurace a podobné podniky, byly letos v srpnu ceny meziročně o osm procent vyšší. Proti roku 2019 jsou ale vyšší o 36 procent.
Z dat také vyplynulo, že 28 procent lidí si letos k jídlu v podnicích nedává nápoje. V roce 2021 to bylo 24 procent. „Muži mají tendenci se více odbývat. Průměrná útrata muže a ženy se liší o deset procent,“ doplnil Sirotek s tím, že ženy si k jídlu častěji objednávají právě i nápoje.
