Drony ve filmech, zemědělství i energetice. Brněnskou firmu díky širokému záběru žádná krize neohrozí

Módní přehlídka kabelek, natáčení mezi lany Trojského mostu nebo atentát na někdejšího viceprezidenta USA Dicka Cheneyho. Ve filmu Petra Zelenky Modelář za všemi těmito aktivitami stály drony – nadnášely módní kousky, držely kameru a na potřebné místo dopravily i výbušniny. Pro diváky to byl kolotoč všemožných způsobů, jak se nové technologie využívají. Pro brněnskou firmu Jamcopters se ale tento film stal dvouhodinovým reklamním spotem, který ukazuje, co ve filmovém průmyslu dokáže. Nejenomže natáčí, ale také vyrábí i upravuje bezpilotní letadla.

„Příprava byla velmi náročná a obsáhlá. Hodně jsme se stresovali, aby všechno fungovalo, jak má, ale záběry nakonec byly super,“ vzpomíná zakladatel firmy Jan Dojčan, jak se svým čtyřčlenným týmem zvládl jedno z nejtěžších kinematografických natáčení v kariéře. Drony zde nejen musely natáčet filmové záběry, ale další ve filmu hrály, což bylo zvláště těžké na ovládání a koordinaci zařízení.

Letectví

Létat s dronem lze i v okolí letiště. Je však nutné vyjednat potřebná povolení

26. 10. 2023 ▪ 7 min. čtení

První velkou slávu Janu Dojčanovi a jeho kamarádovi Janu Minolovi přinesl projekt Firefly (světluška) v roce 2013. Oba měli rádi skateboardy a byli zapálení pro bezpilotní letadla, která tehdy nabírala na popularitě. Rozhodli se tak své vášně spojit do jednoho videa – navrhli podsvícený LED skateboard a ze vzduchu natočili, jak projíždí Brnem.

Video z dílny Samádhi Production a Jamcop­ters vznikalo pět měsíců. Po uveřejnění na portálu Vimeo video bleskově získalo tisíce zhlédnutí. Za snímek pak autoři obdrželi od portálu ocenění Staff Pick a krátký film Firefly obletěl mnoho zahraničních festivalů. 

Dron pro filmovou kameru

K natáčení se přitom Jan Dojčan dostal náhodou. Již od dětství měl blízký vztah k letectví a konstrukci, které pak také studoval. V roce 2011 ho zaujal švédský kutil David Windestal, po jehož vzoru navrhl Dojčan svůj první dron. V tom mu výrazně pomohly znalosti z tehdejšího zaměstnání v brněnské firmě, která se věnovala 3D tisku.

Tehdy se dronům říkalo koptéry s předponou podle počtu vrtulí (trikoptéra, kvadrokoptéra a tak dále). Z toho vznikl i název firmy – Jamcopters, kde jam reprezentuje i Dojčanovu zálibu v hudbě. Spolu se svým kolegou Ondřejem Burdou v mládí jamovali a hráli v kapele.

Komerční využití dronů v té době bylo v začátcích a nemohli je sehnat ani filmaři. „Nebyly k dispozici třeba větší drony, které by unesly filmovou kameru. Tehdy jsem je ale už uměl zkonstruovat a dobře s nimi létat. Tak mě oslovili z Prahy a já jim vyrobil dron, který se stal tenkrát asi největším ve střední Evropě, což nám otevřelo dveře do filmového průmyslu,“ říká průkopník české dronové scény Jan Dojčan.

Požadavky a představy filmových produkcí ale často naráží na legislativní omezení, zejména když se točí ve městech, říká. „Nějakým způsobem vždy dojdeme k cíli a upravíme záběr tak, aby obrazově splnil očekávání a byl realizovatelný, ale vždy to bude s omezeními. Není to kamera na stativu, ale bezpilotní letoun, který spadá pod úřad pro civilní letectví,“ přibližuje konstruktér. Na této práci ho láká i estetická hodnota leteckých záběrů, možnost umělecky tvořit a dodávat filmům potřebnou atmosféru.

Podle Dojčana však filmové prostředí není pro všechny. „Je to psychicky i fyzicky náročné. Dronař vstává na východ slunce a uzavírá den jeho západem. V létě to znamená být vzhůru od čtyř skoro do deseti. Mám ale skvělou ženu, a když je natáčení dobře naplánované, moc mě to baví,“ říká.

Za více než 13 let se firma Jamcopters podílela na natáčení vyšších desítek hollywoodských i českých filmů a seriálů. Točila pro Amazon, BBC i HBO a v české tvorbě kromě zmíněného Modeláře zazářila ve filmech jako Skleněný pokoj, Zátopek nebo Šarlatán. Reklamní spoty pak vyráběla pro CzechTourism, ČEZ, Sazku či německý T‑Mobile.

S drony z dílny Jamcopters se natáčí i v zahraničí. Zrovna teď firma dokončuje zakázku na čtyři velké bezpilotní letouny pro německou firmu, která bude snímat mistrovství světa katamaránů. Čekají je tedy obtížné podmínky natáčení jak nad pevninou, tak nad mořem. Drony zkonstruoval i složil Jan Dojčan za čtyři měsíce a součástky pro ně objednával převážně v Česku. Některé díly se však na zakázku vyráběly v Asii. Přesnou výši zakázky Dojčan nechce sdělovat, jedná se však o miliony korun.

Firma Jamcopters, která byla zaregistrovaná jako společnost s ručením omezeným teprve v roce 2017, je podle Dojčana stabilně v zisku a příliš ji neohrožují krize ani velké otřesy. Z dílů v poslední době podražilo pouze zařízení pro autopilota, což je v případě dronů, které obvykle stojí vyšší desítky až stovky tisíc korun, marginální vychýlení. Existenčním ohrožením pro firmu nebyly ani pandemické uzávěry či stávka filmařů. Portfolio nabízených služeb v Jamcopters totiž sahá daleko za hranice kinematografie.

Ochrana plodin i mapování terénu

Firma se kromě marketingového a filmového natáčení či focení věnuje třeba průmyslovému využití dronů. Bezpilotní letouny brněnské firmy se uplatní v precizním zemědělství pro biologickou ochranu plodin, v energetice na inspekci fotovoltaických elektráren nebo třeba ve stavebnictví v rámci kontrol i zaznamenávání průběhu prací. Jamcopters tato data nejen shromažďuje, ale také nabízí online rozhraní, které je klientům zpřístupní a zanalyzuje.

„Vnímáme dron jako nosič. Když se dělá fotogrammetrie (mapování a 3D modely terénu – pozn. red.) z velkých letadel, tak hned každého technika napadne, že ty menší úseky by se mohly dělat z dronů,“ přibližuje Dojčan. Rozšíření portfolia přišlo přirozeně podle toho, jak narůstala spolehlivost a možnosti dronů.

Podle Dojčana se využití dronu pro různá odvětví také často prolíná. „Děláme třeba průmyslové monitorování developerských projektů, kdy řešíme 3D modely terénu a budov z dronů, ale zároveň už snímáme fotografie a videa pro marketing,“ říká. Odhaduje, že polovina příjmů firmy pramení z filmového a marketingového průmyslu a 50 procent z průmyslového využití, výroby i prodejů dronů.

Letectví

Stáhněte si přílohu v PDF

Stěny brněnské prodejny v Králově Poli lemují obálky filmů a na stolech stojí modely dronů bez cenovek. Jejich náplň, a proto i hodnota, se totiž mohou výrazně lišit: mohou mít jednu i více baterií, různé typy ovladačů, kamer či speciální funkce. „Je to spíše showroom, který slouží pro konzultaci klientů v případě dražších dronů třeba pro průmyslové využití. Drony jsou vystavené spíše podle typů. A máme zde i prostory na školení, která taky nabízíme,“ vysvětluje. Prodej běžných „hobby“ dronů z ekonomických i personálních důvodů pro společnost není prioritou a věnuje se mu pouze na e‑shopu. Někeré drony si lze v Jamcopters také půjčit.

Rozšiřovat svůj čtyřčlenný tým ale Dojčan neplánuje. Podle něj je velmi těžké najít do firmy s takto širokým zaměřením vhodné profesionály. Mají být nejen zkušení piloti, ale zároveň konstruktéři i umělci s citem pro kompozici. „Každý z nich má také nějaký svůj koníček, který mu částečně přerostl do práce, třeba fotografie nebo vývoj autopilotů,“ přibližuje.

Tento rok je pro firmu finančně úspěšný, říká Dojčan. „Nedávno jsme si pořídili dva nové drony na natáčení, což jsou vždy půlmilionové částky. Příští rok nás čekají investice do nových dronů a teď také zkoušíme další způsob jejich využití v zemědělství, což – pokud to dopadne dobře – pro nás bude znamenat nejen další investice, ale i zisky,“ vyhlíží.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Letectví.