Kolem deváté večer 19. října roku 2018 stál pracovník ochranky londýnského letiště Gatwick na autobusové zastávce. Po směně mířil domů. Na nebi ale zahlédl něco neobvyklého – dva drony. Jeden se vznášel nad vozidlem uvnitř letištního komplexu a druhý letěl podél nedalekého plotu.

Zaměstnanec, který věděl, jak nebezpečné mohou být drony pro řízení letového provozu, ihned zavolal do řídicího centra, aby na ně upozornil. A začalo něco, co se vepsalo do dějin londýnského letiště a zároveň ovlivnilo další letiště po celém světě. Tento příběh ve velkém článku popsal britský list The Guardian, který chaotické dění kolem dvou dronů tehdy sledoval.

Po 33 hodinách odstávky letiště, která představovala více než tisícovku zrušených letů, 140 tisíc zasažených pasažérů a finanční ztráty vyčíslené na 60 milionů dolarů (téměř 1,4 miliardy korun), se drony, které letiště trápily, nenašly. Nahlášeno bylo 170 případů, z nichž 115 policie shledala důvěryhodnými. Žádní přítomní fotografové, policejní složky ani cestující či pracovníci letiště však drony nedokázali vyfotit.

To položilo základ nespočtu konspiračních teorií a vtipů o gatwickských neexistujících dronech, ale zároveň vystrašilo letiště do budoucna. Bezpilotní letouny ani jejich provozovatelé se sice nenašli, narušení provozu však bylo reálné. A v porovnání s dřívějšími případy v jiných zemích mnohem větší. V plném rozsahu se ukázalo, jak křehká může být bezpečnost strategicky významných objektů kvůli stále více dostupným a populárním dronům.

Podle Martina Slavíka, který má na starosti bezpečnost se zaměřením na bezpilotní systémy na Letišti Václava Havla Praha, byl tento incident před pěti lety impulzem, který přiměl i tuzemská letiště ke změnám. „Inicioval práci na této agendě i v rámci pražského letiště. Intenzivně jsme začali nastavovat komunikaci mezi Řízením letového provozu, Úřadem pro civilní letectví, policií, případně ministerstvem vnitra a začali vytvářet proces koordinace provozu dronů,“ vzpomíná.

Létat jen s registrací

Přesné počty dronů se podle evropské legislativy neevidují, zaregistrovat se však musí piloti. V tuzemsku je jich aktuálně kolem 55 tisíc a ročně do seznamu přibydou další jednotky tisíc. Piloti přitom nemají omezení na to, kolik dronů mohou vlastnit. Registrace a získání povolení k jejich provozu v běžné, takzvané otevřené kategorii je podmíněná zvládnutím teoretického online testu.

Edukační materiály s veškerými pravidly jsou volně dostupné na stránkách Úřadu pro civilní letectví nebo také na speciálním webu Létejte zodpovědně. Tam se nachází nejen detailně popsaná legislativa, ale také třeba aplikace Dronald, která by měla na základě zadaných údajů o typu dronu i terénu popsat, jaká pravidla se pilotů v konkrétní situaci týkají, nebo třeba aplikace Dronview, jež slouží pro seznámení se vzdušným prostorem a naplánování případného letu.

Web nabízí i speciální sekci, která je zaměřená na pravidla létání v okolí letišť. V jejich řízeném okrsku, který v Praze pokrývá skoro celé město, lze létat do výšky 100 metrů a nemělo by se narušovat ochranné pásmo letiště. To sahá do vzdálenosti 5,5 kilometru od jeho středu. Po domluvě s letištěm a Řízením letového provozu však lze létat i v tomto pásmu. Podmínky se pak odvíjí od hmotnosti dronu a výšky, která je pro tento typ zařízení povolená. Podrobnější pravidla jsou uvedena také na stránkách letiště.

Zasáhnout může jen policie či armáda

I přesto však dochází k prohřeškům, které letiště hlásí policii a Úřadu pro civilní letectví. Používají na to vlastní detekční systémy, zasáhnout proti dronům však podle zákona nemohou. „Dron je letadlo jako každé jiné. Jediný rozdíl je v tom, že nemá na palubě pilota. Podle civilních leteckých předpisů je pak dán postup, jakým způsobem a kdo proti letadlům může zakročit, a touto pravomocí jsou u nás vybavené ozbrojené složky, tedy policie, případně armáda,“ vysvětluje mluvčí Úřadu pro civilní letectví Vítězslav Hezký.

Zásah proti dronům či přebírání jejich řízení silou je však riskantní i proto, že dron může při pádu ohrozit bezpečnost provozu. Proto se podle Hezkého obraně letišť věnují bezpečnostní složky, které jsou schopné vyhodnotit míru nebezpečí a zvolit správný způsob zásahu. Zatímco se v krizové situaci bude čekat na policii či její leteckou službu, Řízení letového provozu se stará o provoz letadel: může změnit dráhu, odklonit trasy letadel či jim nařídit průlet. S tím však může být spojené zdržení provozu.

Na co si dát pozor

Licence – „řidičák“ na dron potřebuje každý, kdo chce s bezpilotním letadlem vzlétnout. Registrace platí ve všech zemích EU. Podstoupit musíte registraci provozovatele, registraci pilota a také splnit test. Potřebné informace jsou na stránkách Úřadu pro civilní letectví.

Registrace dronu – Registraci podléhají všechny drony vybavené kamerovým senzorem bez ohledu na hmotnost či velikost.

Stále pod dohledem – Drtivá většina pilotů dronů se registruje v takzvané open kategorii. V ní musíte létat tak, abyste na stroj viděli.

Bezpečnost – před tím, než vzlétnete, se musíte ujistit, zda to nad konkrétním místem smíte udělat. Vyhněte se ochranným pásmům letišť i lidem a naučte se v bezpečném prostředí dron ovládat. Pamatujte na to, že je dron pouze technika, která může selhat, a zařiďte si pojištění.

Systém, který se v Česku proti dronům používá, nechtějí letiště ani Řízení letového provozu blíže specifikovat. Mohlo by to prý být návodné pro případné útočníky. Ve světě se ale podle toho, co dovoluje místní legislativa, používají technologie, které dokážou dron donutit k přistání, pádu či návratu k pilotovi, vypustit síť, která dron chytí, nebo mohou vyslat rychlejší a silnější zařízení, které menší dron zachytí.

V posledních letech však podle Vítězslava Hezkého nedošlo na českých letištích k vážnému ohrožení provozu kvůli dronům. Nejčastěji řešeným problémem je podle něho narušení ochranného pásma a létání tam ve větší výšce, než je povoleno. „Přitom paradoxně, když se pilot zkoordinuje s Řízením letového provozu a provozovatelem letiště, mohl by si zalítat i za lepších podmínek než v těsné blízkosti letiště či úplně mimo, kde je strop 120 metrů – pustí ho třeba do větší výšky,“ přibližuje Vítězslav Hezký.

Letectví

Stáhněte si přílohu v PDF

Desítky zájemců o let ročně

Podle Martina Slavíka se na pražské letiště obrací zejména inspektoři, kteří potřebují pomocí dronů nasnímat střechy budov a skladišť v okolí Prahy. Často se jejich cíle nachází v ochranných pásmech letiště, proto je třeba v těchto situacích získat povolení. Podle Slavíka se v tomto případě chybuje zejména v tom, že lidé považují letiště a Řízení letového provozu za tutéž organizaci a posílají svou žádost jen jedné z nich, přitom by měli získat stanovisko obou.

Mezi zájemci jsou například také filmaři, kteří točí reklamy. Vzhledem k hustotě provozu sem ale nemohou přijít modeláři či amatéři s nevyzkoušenými technologiemi. Pro ty jsou určena sportovní a menší letiště.

Díky tomu, že se drony dostanou na jinak těžko přístupná místa, využívají je také samotní zaměstnanci letišť. V Praze se třeba několik dronů, jejichž hmotnosti se pohybují od několika gramů po několik kilogramů, používá pro inspekční práce. „Než abychom vystavovali pracovníka údržby riziku, kdyby lezl po vysokém žebříku nebo byl na vysokozdvižné plošině a blokoval dopravu, pošleme tam dron a podíváme se na okapové svody nebo zkontrolujeme stavební práce v celém perimetru letiště,“ přibližuje Slavík, jenž je hlavním specialistou na bezpilotní letadla v několikačlenném týmu, který má letištní drony na starosti.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Letectví.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist