Za největší bezpečnostní hrozbu pro Česko označuje Ruskou federaci ve své výroční zprávě za rok 2022 Bezpečnostní informační služba (BIS). Pozitivní je proto podle BIS loňská další redukce „přebujelé“ ruské diplomatické mise v Česku. V ní byli i lidé napojení na ruské zpravodajské služby, kteří využívali své oficiální pozice k zakrytí špionážní činnosti. V souvislosti s tím však stoupá riziko vedení nepřátelských aktivit s využitím nediplomatického krytí, uvádí BIS.

Umístění zpravodajců v diplomatických misích je pro Rusko zásadní, protože diplomatická akreditace umožňuje využívat ochranu zakotvenou v úmluvě o diplomatických stycích. „Vzrůstá riziko vedení nepřátelských aktivit s využitím nediplomatického krytí. Udržování a rozvíjení osobních kontaktů se spolupracovníky se nicméně v roce 2022 stalo pro zpravodajské služby Ruské federace v mnoha evropských zemích složitějším, a tak se jejich schůzky začaly přesouvat do zemí mimo ČR,“ uvádí BIS.

 

Zbraň, která by mohla změnit válku na Ukrajině, zničila desítky ruských vrtulníků

Ruská invaze na Ukrajinu, která začala loni 24. února, podle šéfa BIS Michala Koudelky potvrdila rizika, na která už před lety upozorňovala BIS i další zpravodajské služby demokratických zemí. „Dnes už nikdo nepochybuje, že naše varování měla svá opodstatnění a nebyla přehnaná,“ uvedl.

Zcela se změnil pohled politické reprezentace na zabezpečení a obranyschopnost ČR, doplnil Koudelka. „Postupně dochází k razantnímu navyšování rozpočtu na obranu i k významným změnám ve strategických dokumentech týkajících se bezpečnosti ČR,“ napsal. V červnu schválená Bezpečnostní strategie ČR uvádí, že Rusko záměrně působí proti politické, ekonomické a společenské stabilitě v Česku a je hrozbou pro bezpečnost.

Koudelka v úvodu zprávy oceňuje redukci dříve tak „přebujelé“ diplomatické mise Ruska v Česku. „Odejít musely desítky ruských diplomatů a zaměstnanců ruských konzulátů v Karlových Varech a v Brně, mezi nimiž byly samozřejmě i osoby s vazbou na ruské zpravodajské služby,“ uvedl Koudelka.

Ruské zpravodajské operace podle BIS také cílí na aktivity tamní opozice v zahraničí. Objektem zájmu jsou například konference pořádané nevládními či akademickými institucemi, kde vystupují opoziční představitelé. BIS loni získala informace o aktivitách člověka podezřelého z vazeb na ruskou vojenskou zpravodajskou službu GRU. Ten podle kontrarozvědky pobýval v ČR a s novinářským krytím se pohyboval na akcích spojených s účastí prominentních zástupců ruské opozice.

BIS aktivně zasahuje proti snahám o porušování embarga na vývoz zboží do Ruska, preventivně monitoruje také hrozby spojené s možným nekontrolovaným šířením zbraní z místa konfliktu. „BIS zaznamenala snahy o reexporty obráběcích strojů, náhradních dílů k nim či chemikálií přes řadu třetích zemí,“ stojí ve zprávě. Z poznatků je zřejmé, že unijní opatření výrazně zkomplikovala Rusku přístup ke zboží využitelnému ve vojensko-průmyslovém komplexu.

Konflikt na Ukrajině má podle BIS dopad i na ruskojazyčný organizovaný zločin, pro který válka znamená nové příležitosti. „Někteří představitelé ruskojazyčného zločinu v ČR mají vazby na ruské zpravodajské služby a válečný konflikt na Ukrajině zvyšuje riziko jak jejich přímého zapojení do subverzních akcí, tak prostého působení v roli servisních struktur,“ píše BIS. Eviduje také pokusy o využití ČR pro legalizaci peněz z Ukrajiny či Ruska.

Od covidu k Rusku

Česká dezinformační scéna se loni po zahájení ruské invaze na Ukrajinu vrátila od tématu covidu-19 k podpoře ruských aktivit, na které se v minulosti zformovala, uvádí rovněž BIS. Kontrarozvědka se ve zprávě také šířeji věnuje obsahu, který vytváří umělá inteligence. Rozvoj takzvaných syntetických médií podle ní může v budoucnu umožnit zpochybňovat reálné události, prohlášení či důkazy.

Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru ztratilo podle BIS téma koronavirové epidemie mediální pozornost a aktivisté působící na české dezinformační scéně se plně přeorientovali na podporu aktivit Ruska. „Dezinformační scéna se tak vrátila k tématům, na kterých se v minulosti formovala,“ píše BIS. Vedle podpory Ruska zmiňuje tajná služba odpor vůči USA, EU a NATO.

Vzhledem k omezenému počtu prorusky zaměřených Čechů se dezinformátoři soustředili na propojení války se sociálně citlivými tématy, konstatuje BIS. Uvádí nárůst cen energií, potravin či poskytování finanční a materiální pomoci uprchlíkům z Ukrajiny. „Jednotící linkou se stal narativ (...) upozorňující na to, že pozornost vlády je údajně zaměřena pouze na pomoc uprchlíkům a český občan je opomíjen,“ stojí ve zprávě.

Dezinformační scéna neztratila publikum ani přes krátkodobé omezení. „Určitá část občanů akceptovala tyto weby jako své pravidelné informační zdroje,“ píše BIS.

Kontrarozvědka se zabývá i takzvaným syntetickým obsahem, jak nazývá videa, fotografie, audia a texty vytvořené nástroji založenými na umělé inteligenci. „Syntetická média mají celou škálu legitimních použití, například pro zábavní průmysl nebo vzdělávání. Stejně tak je lze použít pro páchání zločinů, šíření dezinformací,“ uvedla BIS. Ruská invaze na Ukrajinu podle BIS přinesla první využití takzvaného deepfake syntetického videa ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Potenciál syntetických informací podle BIS násobí jejich automatizované umisťování do informačního prostoru na sociálních sítích nebo v diskusích zpravodajských portálů. Za nejnebezpečnější považuje aktuálně BIS syntetický text, který umožňuje vytváření nekonečného množství obsahově odlišných dokumentů se stejným poselstvím. Těmi lze pak zcela zahltit veřejný prostor.

Existence a rozvoj syntetických médií podle BIS umožní zpochybňovat události, prohlášení nebo skutečné důkazy jako uměle vytvořené. „Tomu nahrávají i omezené možnosti automatické a rychlé detekce toho, že hlas, video či text byly vytvořeny uměle,“ uvádí kontrarozvědka. Masivnímu zneužívání obsahu generovaného umělou inteligencí podle ní aktuálně brání jen technická omezení běžně používaných nástrojů. Až odpadnou, problém nabude na intenzitě, varuje.

Zbraň, která by mohla změnit válku na Ukrajině, zničila desítky ruských vrtulníků

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist