Česká ekonomika klesla ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně o 0,6 procenta. V poklesu je tak třetí kvartál za sebou. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím byl hrubý domácí produkt (HDP) nižší o 0,3 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ).
„Meziroční pokles HDP byl negativně ovlivněn nižšími výdaji na konečnou spotřebu domácností a nižší tvorbou hrubého kapitálu. Pozitivní vliv měla zahraniční poptávka,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Mezičtvrtletní pokles HDP ovlivnila zejména zahraniční poptávka. Domácí poptávka stagnovala.
Hrubá přidaná hodnota (HPH), tedy výsledek rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, v meziročním srovnání klesla. Vliv na to měl hlavně průmysl, obchod, doprava, ubytování a pohostinství. Naopak se dařilo informačním a komunikačním činnostem a profesním, vědeckým, technickým a administrativním činnostem. V mezičtvrtletním srovnání klesla HPH ve většině odvětví národního hospodářství.
Zaměstnanost v Česku ve třetím čtvrtletí podle dat ČSÚ mezičtvrtletně klesla o 0,7 procenta, meziročně naopak o 0,5 procenta vzrostla.
První odhad ČSÚ o vývoji české ekonomiky ve třetím čtvrtletí se shoduje s predikcemi analytiků. Podle nich se hospodářství stále nezotavilo z útlumu, a proto čekali mírný mezičtvrtletní pokles HDP.
„Česká ekonomická mizérie pokračuje. Po krátké recesi, kterou jsme si prošli ve druhé polovině roku 2022, se první dvě letošní čtvrtletí nesla v duchu balancování na hraně poblíž nulového růstu a nyní opět míříme do záporu. Zatímco průmyslové ochlazení bylo vesměs očekávatelné vzhledem ke slabé zahraniční poptávce, naděje na oživení domácí spotřeby se nenaplnily a český HDP tak neměl kdo posouvat vpřed,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.
Podobný názor má hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. „Chabé výsledky české ekonomiky jdou na vrub vysoké inflace, která degradovala reálné příjmy domácností, a tím pádem podlomila jejich kupní sílu. Navíc negativně ovlivňuje spotřebitelský sentiment a snižuje tak ochotu nakupovat,“ uvedl. Českou ekonomiku podle něj také negativně ovlivnily slabší zahraniční poptávka a problémy dodavatelských řetězců v automobilovém průmyslu.
„Tuzemská ekonomika zůstává na hraně recese a jako jediná v EU ještě nedosáhla předpandemické úrovně HDP z konce roku 2019,“ upozornil hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
„Hospodářský růst za třetí kvartál viditelně zaostává za poslední prognózou ČNB – předpokládala růst o 0,7 procenta mezikvartálně – a v bankovní radě může posílit hlasy volající po opatrném startu uvolňování měnové politiky již na listopadovém zasedání. Na druhé straně stále existují dobré důvody, proč s prvním poklesem sazeb ještě vyčkat,“ uvedl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Analytici se shodují, že Česko za celý letošní rok už hospodářského růstu nedosáhne. „Celoroční výkon české ekonomiky tak prakticky jistě míří do záporu, realisticky se jeví pokles zhruba o 0,4 procenta,“ uvedl Hradil. Podle Seidlera aktuální výsledky ekonomiky snižují také výhled pro hospodářský růst v příštím roce. „Protirůstově pak bude působit i konsolidační balíček a celkově tak růst tuzemské ekonomiky může zůstat v příštím roce poměrně slabý,“ uvedl.
