Země pro budoucnost? Odhalili jsme Babišovy čerstvé manipulace s daty a rozpočtové nesmysly

Hnutí ANO mělo programovou konferenci, na které se usneslo, že chce z Česka udělat opět „zemi pro budoucnost“. Na voliče možná budou podobné slogany fungovat, ale řekněme rovnou, že pokud jde o obsah, tak takovou snůšku nesmyslů a rozpočtového iluzionismu Česko už dlouho nespatřilo.

Vše uvodil článek v ANO novinách, ve kterém se Andrej Babiš snaží přesvědčit, že za Petra Fialy to jde s Českem z kopce. „My jsme jim předali zemi, která byla devátá nejvíce prosperující v Evropě, makali jsme na tom a předehnali jsme poprvé v historii i Itálii a Španělsko, ale teď už jsou oba státy zase před námi, Česká republika je dvanáctá a dál se propadá,“ tvrdí Babiš.

Jaká jsou fakta? 

Babiš si klasicky vybral, co potřeboval, a co nepotřeboval, zamlčel. Vtip je v tom že si vybral z projektu Index prosperity České spořitelny a Evropy v datech jen jednu kolonku a tou je ekonomická prosperita. Kategorií, podle kterých se celková prosperita hodnotí, je přitom zhruba deset. Kdybychom posuzovali prosperitu Česka třeba podle kolonky „digitalizace a infrastruktura“, bylo by na tom Česko teď o dvě příčky lépe než za Babiše. V kategorii finanční zdraví jsme na tom o jednu příčku lépe. Souhrnná data o prosperitě ještě podle tohoto indexu k dispozici nejsou.

Můžeme se ale přidržet jiných, světově uznávaných indexů, například Legatum Prosperity Index. A ty Babišovo tvrzení o zaostávajícím Česku přímo vyvracejí.  V roce 2021, když se Andrej Babiš balil ze Strakovy akademie, bylo Česko podle tohoto indexu v Evropě devatenácté. Španělsko, které jsme měli podle Babiše jeho vlastní zásluhou předehnat, bylo o tři příčky před námi. Nyní, v roce 2023, kdy jsme se měli podle Babiše propadnout, jsme podle aktuálního žebříčku Legatum Prosperity Index v Evropě sedmnáctí a Španělsko je už jen jedno místo před námi. 

Babišova data jsou tedy přinejlepším manipulativní. V jednom detailu má sice pravdu, ale celkový obrázek je úplně jiný: není pravda, že se Česko celkově propadá – v rámci Evropy oproti období jeho vlády naopak mírně stoupáme, v rámci světa se držíme na stále stejném, pětadvacátém místě.

Zábavné je i to, že Babiš vyčítá vládě, že jí předal zemi jako šestou nejzadluženější v Evropě a teď už jsme čtvrtí. Zapomněl ovšem říci, že zadlužování nastartoval on, že za jeho vlády v letech 2020 a 2021 rostlo rychleji než dnes. Je to dobře vidět z reálných výsledků státních rozpočtů. A vzhledem k tomu, že Babiš odmítá Fialův úsporný balíček, byli bychom na tom, v případě, že by byl teď u moci, v evropském srovnání hůře, než nyní jsme.

Babiš označil Agrofert za svou firmu. Koalici obvinil z toho, že zneužívá moc na boj proti ní

5. 9. 2023 ▪ 3 min. čtení

No a když jsou nesmysly ve výchozích datech, není divu, že ještě větší nesmysly jsou v plánech ANO do budoucna. Tvrdí například, že bude „konsolidovat rozpočet po Fialově vládě“. Hezký záměr. Takže pojďme spočítat, jak to s tou „konsolidací“ ve skutečnosti je.

Andrej Babiš tvrdí, že až se dostane k moci, tak daně, které Fialova vláda zvýšila, zase zpět sníží. To bychom měli už v roce 2025 oproti plánům Petra Fialy rozpočtovou sekeru skoro 70 miliard. Dále chce ANO zrušit převedení poplatků za obnovitelné zdroje elektřiny na občany, aby tak zajistilo levnější energii. To máme 14 miliard minus. No a zrušení důchodové reformy, což je další záměr ANO, znamená vyšší výdaje minimálně o dalších 20 miliard ročně. Jediné, co ANO nabízí jako zvýšení rozpočtových příjmů, je znovuzavedení EET, což by znamenalo, podle tvrzení ANO, 22 miliard plus. Zřejmě by to bylo méně, ale budiž.

Takže celkový součet? To, co nazývá ANO „konsolidací po Fialovi“, by ve skutečnosti znamenalo o 82 miliard horší rozpočtový výsledek.

Lidé z ANO by jistě namítli, že zajistí nové příjmy pro rozpočet „bojem s šedou ekonomikou“. Alena Schillerová dokola opakuje, že třeba v Německu, Rakousku nebo ve Švýcarsku je velikost šedé ekonomiky v podílu k HDP zhruba poloviční než u nás, takže je obrovský prostor pro vyšší výběr daní. Jenže když se podíváme na statistiku pořádně, vidíme, že šedá ekonomika představuje v Česku 13,5 procenta HDP, což je podstatně lepší výsledek než průměr Evropské unie (17,3 procenta). Jsme na tom lépe než Francie, Belgie, Portugalsko a Španělsko. Nemluvě o státech jako Polsko či Maďarsko, které jsou 10 procentních bodů za námi. Alena Schillerová má sice pravdu, že prostor pro potírání šedé ekonomiky a zlepšení výběru daní existuje, jenže jedinou možností, jak toho dosáhnout, je udělat z Čechů disciplinované Němce. To vzhledem ke stále více nacionálnímu akcentu politiky ANO zřejmě součástí plánu nebude. Výrazně lepší daňový výběr je tedy jen iluze.

Co tam mají anoisté dále? Jistě, šetření na státním aparátu, provozu státu a tak dále. Jenže to se nedá brát vážně, nedokázala to v rozpočtově významných objemech žádná vláda. Natož ta jejich. Za Babišových vlád přibylo 40 tisíc státních zaměstnanců. Nikoli úředníků, to je třeba uznat, ale výdaje státu na vlastní provoz se zvedly, to je fakt.

Cynicky řečeno: jestli chce Babiš postavit „zemi pro budoucnost“ na vymyšlených datech a rozpočtovém iluzionismu, mohou si v případě, že s tímto arzenálem vyhraje volby, gratulovat snad jen lidé velmi pokročilého věku, kterých se budoucnost už tolik týkat nebude.