Prostý pohled do prodejních statistik odhalí, že zájem o elektroauta v Česku roste, za deset měsíců se jich prodalo skoro pět a půl tisíce. Jenomže jejich podíl na celkových prodejích je minimální. Jestliže celoevropský průměr je 14 procent, v Česku je asi pětinový.
Už nějakou dobu je přitom jasné, že v zemích Evropské unie se od roku 2035 budou prodávat jen nové elektromobily. Právě nad otázkami spojenými s elektromobilitou debatovali představitelé automobilek a technologických firem s lídry energetických firem a zástupci státu na pracovní snídani v rámci Fora Elektromobilita, které pořádá vydavatelství Economia a společnost LEEF Technologies.
Podle vedoucího rozvoje strategie a obchodní sítě Škoda Auto v Česku Miroslava Holana se v Evropské unii prodeje elektrických a spalovacích aut vyrovnají zhruba v roce 2028. Ukazují to alespoň odhady automobilky. „Česká republika však vykazuje oproti Evropě, především té západní, určité zpoždění, takže očekáváme vyrovnání registrací zhruba v roce 2032,“ přidává výhled.
„Ve východní Evropě je progres v elektromobilitě vzhledem k nízkým cenám paliv a vyšším cenám elektřiny pomalejší než na Západě. A to navzdory tomu, že některé státy, jako třeba Maďarsko, určité pobídky zavedly,“ poukázal na jeden z důvodů, proč v Česku není elektromobilita tolik rozvinutá, ředitel Drivalia Lease Czech Republic Martin Brix. Česko je podle něj, co se elektromobility týká, dobré vlastně jen v infrastruktuře. Důvodem je ale i to, že stát nikdy nevypisoval masivní pobídky na nákup elektromobilů.
„Státy, které v zahraničí dotace zavedly, začaly hned po tom bojovat s nedostatkem infrastruktury,“ dodal Brix. Státní podpora na nákup elektroaut pro soukromníky je přitom v Česku zatím v nedohlednu. Podle ředitele odboru sektorové expertizy a průmyslové politiky na ministerstvu průmyslu a obchodu Jana Koblihy se počítá spíše s podporou nákupu pro podnikatele.
Ránu už tak nízkým prodejům elektromobilů by podle šéfa českého zastoupení Toyoty Martina Pelešky mohlo zasadit také chystané zpoplatnění parkování automobilů se značkou „EL“ v Praze. Doposud elektroauta nebo plug-in hybridy parkovaly zdarma. „Z kontaktu se zákazníky mohu říct, že prodeje elektromobilů spadnou na polovinu,“ říká k novince, která by mohla vstoupit v platnost v příštím roce.
Debatovalo se i nad stavem nabíjecí infrastruktury. Aktuálně na jeden nabíjecí bod připadá v Česku asi pět elektroaut, na jednu čerpací stanici je přitom až 1600 vozidel. Zástupci energetických firem i automobilek se shodli, že v tuto chvíli je počet nabíječek dostatečný, byť třeba kolem dálnice z Prahy do Ostravy, především na Moravě a ve Slezsku, by rychlonabíjecích stanic mohlo být více. Miroslav Holan ze Škody Auto také poukázal na to, že by nebylo dobré se současným stavem ukolébat a zaspat.
Pomoci by například mohla výstavba dobíječek na již existujících čerpacích stanicích. Plánuje ji jak Orlen Unipetrol, provozující síť Orlen Benzina, tak Shell. Potvrdili to ředitel pro dekarbonizace z Orlen Unipetrolu Martin Růžička i předseda představenstva Shell Czech Republic Daniel Vagaský.
Elektřina pro kamiony
Nabíjet přitom nebudou jen osobní auta, stále více se debatuje také o elektrifikaci nákladní dopravy. Ta bude ovšem vyžadovat stavbu jiného typu dobíjecích stanic, než v současnosti využívají osobní vozy. Ministerstvo dopravy tuto oblast považuje za prioritní a na její podporu by mohlo uvolnit 1,5 až dvě miliardy korun, potvrdil pověřenec ministra dopravy pro čistou mobilitu Jan Bezděkovský. Stát ale potřebuje někoho, kdo infrastrukturu s jeho podporou postaví.
Podle místopředsedy představenstva E.ON Energie Jana Zápotočného ale chybí momentálně jasná vize státu v otázce směřování nákladní dopravy. „I s podporou státu je pro nás stavba nabíjecích stanic ztrátová. Je to investice s velkou nejistotou. Přesto jsme to udělali u osobní elektromobility, stát ale nemůže čekat, že to uděláme u nákladní dopravy,“ říká.
S rentabilitou stavby nabíjecí infrastruktury pro nákladní dopravu má problém i Pražská energetika. Její generální ředitel Pavel Elis prohlásil, že investovat do této oblasti jeho firma neplánuje.
„Aktuálně není elektropohon pro mezinárodní kamionovou dopravu vhodný,“ navázal generální ředitel logistické skupiny C.S. Cargo Aleš Willert. Zdůvodnil to omezeným dojezdem, malým počtem odpočívek nebo nedostatkem infrastruktury. Problémem je podle něj také postoj zákazníků, kteří nejsou ochotni připlatit si za dopravu ekologičtějším elektrickým kamionem.
