Růst spotřeby domácností se snad blíží. Přetrvávají však obavy z drahých energií

Předběžný odhad HDP pro třetí kvartál i tržby v maloobchodu v září ukazují stejný obrázek – české domácnosti šetří a šetří. V případě tuzemské ekonomiky přibližně 50 procent její hodnoty tvoří spotřeba. A ta klesla nejvíce ze zemí Evropské unie ve srovnání s obdobím před pandemií, což se nutně muselo projevit na výkonu českého hospodářství. Zůstáváme tak posledním státem EU, který ještě stále nedosáhl předcovidové úrovně.

Nicméně obviňovat české domácnosti by bylo velmi přízemní. V době velmi vysoké inflace bylo zcela racionální, že lidé začali omezovat zejména zbytné nákupy. Zároveň samotná Česká národní banka jasně deklarovala, že jednou z podmínek navrácení inflace zpět ke svému dvouprocentnímu cíli je právě redukce na straně výdajů (včetně vládních) a vyšší potřeba spoření.

Lidé se přesně tak zachovali, míra úspor dosahuje vyšších hodnot, než byl dlouhodobý český průměr. Rovněž začali více přemýšlet o svých nákupech, pečlivě zvažovat, na jaké účely vynaloží peníze, a více kalkulovat, a to nejen v oblasti energií. Ale i tržby v prodejnách s potravinami naznačují, že lidé je nakupují v nižších objemech, aby nedocházelo ke zbytečnému plýtvání. V září se nejvíce propadly tržby prodejnám s oděvy a obuví. Zdá se tedy, že Češi zatím příliš neobnovují zimní šatník. Raději se spokojí ve vyšší míře se svými nákupy z minulosti, dochází k recyklaci v rámci rodin či přátel, případně vyčkávají na období slev.

Komentář Davida Navrátila

Jak Češi čelí finančním obtížím: klesající spotřeba, inflace a finanční stres

23. 10. 2023 ▪ 3 min. čtení

Druhá polovina roku měla přinést rostoucí spotřebu domácností, ale ta stále zůstává zabrzděná, a to pravděpodobně v souvislosti s příchodem nastávající zimní sezony a s ní spojenou nejistotou ohledně nákladů na energie. Obavy tak zatím stále přetrvávají a důvěra v českou ekonomiku zůstává nízká. Je proto namístě ubezpečit lidi, že nejhorší časy jsou pomalu za námi, inflace v příštím roce výrazně poklesne a reálné mzdy po dlouhé době vzrostou. Vznikne tak prostor pro větší spotřebu domácností, což zároveň podpoří i růst HDP.