Pojišťovny připravují novou pojistku pro lidi, kteří se budou starat o blízkého

Za deset až patnáct let se silné ročníky dostanou do věku, kdy budou potřebovat pomoc. Takzvané Husákovy děti narozené na začátku 70. let začnou nastupovat do důchodu a mnozí z nich budou vyžadovat sociální péči, které je ale už teď nedostatek. Co s tím? Blížící se problém rozebírali účastníci diskuse na začátku listopadu v sídle Hospodářských novin.

„Demografický trend, který tu máme, je neúprosný. Už teď se potýkáme s tím, že v Česku sto tisíc lidí ročně potřebuje sociální službu, ale nedostane ji. Převážná většina neuspokojených žadatelů je v pobytových zařízeních sociálních služeb,“ řekl Vojtěch Kubec, předseda Unie sociálních služeb ČR. Jsou to například domovy pro seniory nebo domovy pro lidi se zvláštním režimem, třeba pro lidi s Alzheimerovou nemocí.

A vyhlídky do budoucna nejsou nijak dobré. V České asociaci pojišťoven se zabývali konkrétními demografickými prognózami, ze kterých vyplývá, že Čechů pobírajících některý příspěvek při ztrátě soběstačnosti bude za deset let již 700 tisíc, tedy dvojnásobek než dnes. V roce 2050 bude v Česku žít 1,1 milionu těchto lidí. „To jsou počty, u kterých nemůžeme předpokládat, že je ve stejně míře kvality bude zvládat státní rozpočet. Navíc už dnes zdravotní a sociální domovy odmítají 30 až 40 procent uchazečů. Čekací lhůty jsou rok, někdy i více. Problém tak máme už dnes, ale je jasné, že se bude zvětšovat,“ připomněl v debatě Jan Matoušek, výkonný ředitel České asociace pojišťoven.

Češi by měli mít možnost se pojistit

Současný systém péče o málo soběstačné nebo nesoběstačné občany je podle Vladimíra Bezděka, ekonoma a předsedy představenstva investiční společnosti Avant, skutečně neudržitelný. „Relativní dopad demografie bude mnohem ostřejší než v důchodech nebo ve zdravotnictví. O tomto tématu se přitom na veřejnosti téměř nemluví,“ podivil se v diskusi Bezděk. Dodal, že v penězích jde zhruba o sedmdesát až osmdesát miliard korun, pokud se do této částky započítá příspěvek na péči nebo provozní dotace poskytovatelům lůžkových, terénních a sociálních služeb.

„Ještě větší potíží než peníze jsou ale problémy v rodinách, které se s tímto tématem pojí,“ podotkl Bezděk a narážel tím na fakt, že o nemohoucí blízké se starají především ženy. Doma přitom často mají své vlastní děti a k tomu pečují například o svého rodiče seniorského věku. Taková žena pak nemůže plnohodnotně pracovat, což se samozřejmě promítá do výkonu ekonomiky.

Jedním z řešení je iniciativa komerčních pojišťoven, které se tomuto tématu již čtyři roky věnují. Podle ní by Češi měli mít možnost dobrovolně se proti takové situaci připojistit a v případě, že by se museli o svého blízkého postarat, získali by k tomu potřebné finance. Jednalo by se tedy o komerční systém pojištění, který by fungoval vedle toho veřejného. „To by mohlo pomoci přivřít ty demografické nůžky zpátky k sobě,“ je přesvědčen Bezděk.

„Když to shrnu, ti lidé v zásadě potřebují víc peněz. Ať už na to, aby mohli doplácet na lůžkové zařízení, nebo na to, aby si sehnali domů pečovatele. Nebo jednoduše na to, aby peníze šly těm členům rodiny, kteří kvůli péči o blízkého chodí do práce jen na zkrácený úvazek nebo museli zaměstnání opustit,“ přiblížil Matoušek.

Toto pojištění by mělo fungovat čistě jako riziková pojistka a pojišťovny by ji vyplácely hned, jak by se událost stala, tedy jakmile by lékař uznal, že daný člen rodiny je ve třetím nebo čtvrtém stupni invalidity. Navíc by si pojišťovny hned po nahlášení události mohly posoudit zdravotní stav samy a začaly pojistku vyplácet.

„Dnes se čeká na posouzení a na přidělení příspěvku na péči i více než půl roku. Pojišťovny by prostředky poskytly významně rychleji,“ předpokládá Matoušek. Dodal, že některé pojišťovny o této službě uvažují i tak, že budou klientům poskytovat přímo domácí péči, některé pojišťovny dokonce hovoří o garanci lůžka pro daného blízkého.

„Co je ale podstatné, všechny pojišťovny o této péči hovoří jako o produktu, který v sobě bude mít významnou asistenční službu. Protože téměř nikdo, kdo se do takové situace dostane, neví, kam se má obrátit, na co má nárok a jak to má vyřídit. Asistenční společnosti pojišťoven vše klientům vysvětlí a celým procesem je provedou,“ ujistil Matoušek.

Pojištění by bylo pro lidi od 45 let

Ekonomové se v debatě shodli, že o pojištění tohoto typu bude mezi Čechy zájem. „Jsem v tom optimista. Za prvé průzkumy, které si už několik let Česká asociace pojišťoven na toto téma dělá, opakovaně ukazují nebývale vysokou míru zájmu veřejnosti,“ řekl Bezděk. Takové pojištění bude zacíleno na kategorii lidí nad 45 let. Podle Bezděka se jedná o věkové pásmo, kdy jsou lidé na vrcholu své ekonomické aktivity a příjmů. Současně už v řadě případů neřeší tak intenzivně bydlení a děti už mají odrostlejší. „V tomto věku domácnost ekonomicky chytá druhý dech a produkt dává šanci vykrýt riziko, že ten druhý dech za pět nebo sedm let zase ztratí, pokud se rodiče stanou nesoběstační,“ vysvětlil Bezděk.

I Aleš Rod, ekonom a člen NERV (Národní ekonomická rada vlády), si myslí, že takové pojištění bude mít mezi Čechy úspěch. „A stát by měl udělat všechno pro to, aby ten produkt podpořil. Je to kanál toku nových peněz, které vytvoří nové kapacity. Lůžkové i ambulantní,“ zmínil Rod.

Lidé v zásadě potřebují víc peněz. Například na doplácení na lůžko nebo na pečovatele.
Jan Matoušek, ředitel ČAP

Stát by měl udělat vše pro to, aby produkt pojištění na péči o blízkého podpořil.
Aleš Rod, člen NERV

Takový produkt by mohl pomoci přivřít demografické nůžky zase zpátky k sobě.
Vladimír Bezděk, Avant

Sto tisíc Čechů ročně potřebuje sociální službu, ovšem nedostane ji.
Vojtěch Kubec, USSČR