Členské státy sedmadvacítky zřejmě nedostojí svému závazku dodat Ukrajině do března příštího roku slíbené množství munice. Neoficiálně se o tom mluví už několik týdnů a nyní to první politici připustili na jméno. Hlavním důvodem je menší zájem evropských zbrojních firem o zakázky pro Ukrajinu.
Evropské země letos na jaře slíbily dodat zemi čelící ruské agresi do března 2024 milion kusů dělostřelecké munice. Před několika dny na schůzce v Bruselu ale německý ministr obrany Boris Pistorius, představitel společné zahraniční politiky EU Josep Borrell a další řekli, že se „možná nepodaří splnit tento závazek do termínu“.
Doposud Evropa dodala na Ukrajinu okolo 300 tisíc kusů nábojů, a to hlavně ze zásob členských zemí. EU vyčlenila celkem dvě miliardy eur na cílový stav jednoho milionu kusů střeliva a jednu miliardu z toho právě na proplacení munice z národních skladů. Druhou na navýšení produkce unijních zbrojovek a společné tendry na nové dodávky na Ukrajinu.
Zatímco armádní sklady napříč EU se vyprazdňují, druhá evropská noha podle unijních diplomatů pokulhává. Evropské zbrojovky vykazují menší zájem o zakázky na Ukrajinu než EU čekala. Důvodem je hlavně to, že se firmy zdráhají přesměrovat dodávky od svých klientů na Ukrajinu a na uspokojení poptávky obou zbrojovky nemají.
Eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton při briefingu pro národní vlády řekl, že se podařilo navýšit kapacitu obranného průmyslu v Evropě o 30 procent oproti loňsku. Pořád ale dochází k vývozu munice do jiných zemí na úkor Ukrajiny.
„Kontinentální zbrojní firmy se musely v minulosti přeorientovat na jiné trhy kvůli zdejší dlouhodobě slabé poptávce. V roce 2022 tak zůstalo jen 35 % unijní zbrojní produkce v Evropě,“ potvrdil HN exministr obrany Jiří Šedivý, nyní šéf Evropské obranné agentury (EDA), která koordinuje společné nákupy munice. „Změnit to nelze ze dne na den. Firmy nechtějí přijít o klíčové mimoevropské zákazníky.“
Část podniků si podle Šedivého také stěžuje, že jim banky a další finanční instituce nechtějí půjčit peníze na zvýšení kapacity výroby. Zbrojní sektor údajně nepovažují tyto domy za dlouhodobě udržitelný z hlediska společenské a environmentální odpovědnosti.
„Neustále nám hlavně menší firmy z mnoha zemí, včetně těch se silným obranným průmyslem jako Německo či Francie, hlásí potíže se ziskem úvěru,“ tvrdí Jiří Šedivý.
„Banky zjevně neoprávněně stigmatizují obranný průmysl, navzdory tomu, že byl z unijních zelených norem vyčleněn.“ Ministři obrany států EU spolu s vedením EDA minulý týden už vyzvali soukromé i státní finanční instituce, aby právě malým a středním firmám zjednodušily přístup k půjčkám na financování vývoje a inovací.
Celkově zatím Evropská obranná agentura podepsala devět kontraktů na novou munici pro Ukrajinu s unijními zbrojovkami. Jde o zakázky dohromady za čtvrt miliardy eur, tedy zhruba čtvrtinu částky, kterou na to EU vyčlenila.
Šéf EDA to považuje za slibné množství. Březnový termín na munici se sice i podle Šedivého zřejmě nestihne, zpoždění by ale nemělo být velké. „Tlak na firmy tu je, zakázky a peníze také. Ten milion kusů munice dodáme, byť asi ne přesně v termínu,“ tvrdí ředitel EDA Šedivý.
Agentura Bloomberg před časem napsala, že dodávky od EU jsou „zásadní“ pro to, aby Ukrajina dokázala co do množství munice držet tempo s Ruskem. Podle Bloombergu dokáže Rusko příští rok vyrobit dva miliony nábojů a další munici dostává od Severní Koreje.
Ukrajina zaostává nejen v množství munice, ale veškeré techniky na bojišti ve srovnání s Ruskem, vyplývá z ukrajinských zdrojů. Šéf unijní diplomacie proto apeloval na zvýšení produkce evropských zbrojovek. „Děláme dost, ale musíme dělat víc,“ prohlásil Borrell.
Fakt, že Rusko v množství techniky až desetinásobně převyšuje Ukrajinu, vedení EU nijak zásadně neznervózňuje. „Jde také o efektivitu jejího použití a strategii. A ty mají Ukrajinci dlouhodobě desetkrát lepší než Rusko,“ řekl HN Borrellův mluvčí Peter Stano.
Článek vznikl s podporou Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky v rámci společného projektu redakcí aktualne.cz, hn.cz, drbna.cz a voxpot.cz.
