Zhruba dvacet mrtvých a stovky zraněných si vyžádal masivní ruský raketový a dronový útok v noci na úterý, který zasáhl Kyjev a Dnipro. Rusové využívají toho, že Ukrajinci musí dramaticky šetřit se střelami do západních systémů protivzdušné obrany, kterých mají nedostatek.

Zatímco ukrajinská města čelí velkým náletům stále častěji, na frontě samotné roste mezi ukrajinskými vojáky optimismus. Po dlouhé době se totiž daří najít způsoby, jak odrážet ruské útoky a vyrovnávat ruskou početní převahu. Podle účtu DeepState na sociální síti Telegram, který je obvykle velmi dobře informovaný, v květnu letošního roku Rusové poprvé od léta 2023 víc území na Ukrajině ztratili, než získali.

„Lidé na Ukrajině i venku jsou překvapeni, jak ukrajinská armáda našla způsob, jak čelit ruské bojové strategii,“ vysvětluje Mykola Bielieskov, vojenský analytik Národního institutu pro strategická studia v Kyjevě a ukrajinské nevládní organizace „Come Back Alive“. „Není za tím ale žádný velký plán státu, jen několik technologií najednou vyspělo ve velkém měřítku a tahle kombinace většinu pozorovatelů překvapila.“

Jedním z těchto pozorovatelů je třeba analytik britského think-tanku RUSI Jack Watling, který situaci na Ukrajině popsal v článku časopisu Foreign Affairs. Uvádí, že řada ukrajinských polních velitelů cítí menší tlak ruských útočících jednotek a obecně horší výkon útočící armády, která má od prezidenta Vladimira Putina za úkol do konce roku dobýt alespoň celý Donbas. Ani to není podle Watlinga v současné situaci jisté.

Watling tvrdí, že Ukrajina zlepšila výcvik nových vojáků. Daří se jí také po loňské krizi více mobilizovat. Přispívá tomu nová organizace armády do větších sborů, místo jen do brigád, jak tomu bylo loni. Ukrajinští vojáci dostávají lepší a delší výcvik, a tudíž jich tolik nedezertuje. Většina těch, kteří armádu opustí, utíká totiž už během výcviku, jejž do velké míry považovali za neadekvátní.

Na ruské straně se naopak nedaří nabírat tolik lidí, aby pokryli ztráty, které jsou zhruba 35 tisíc mrtvých a zraněných měsíčně. Armáda po prezidentovi Putinovi požaduje mobilizaci, ten to ale odmítá. Ruské jednotky jsou podle Watlinga plné korupce a mají problémy s logistikou, k čemuž přispívá i fakt, že nesmí používat komunikační aplikaci Telegram.

Zásobování ruských jednotek také komplikuje jedna z technologií, na které poukazuje Mykola Bielieskov. Už nejméně od března se ukrajinské dronové jednotky soustřeďují na údery ve větší hloubce ruského týlu do zhruba 60 kilometrů. Říkají tomu „údery na střední vzdálenost“. Mají k tomu k dispozici nově vyvinuté a ve velkých sériích vyráběné různé druhy průzkumných i útočných dronů.

Jedním z nich je třeba stroj Hornet od firmy Perennial Autonomy, kterou vlastní bývalý šéf Googlu Eric Schmidt. Jeho pětikilová výbušná hlavice stačí k tomu, aby zničila nákladní auto. Dron má také poloautonomní navádění a je vyráběný ve velkých sériích, píše deník Kyiv Independent. Sbor Azov ho ještě vylepšil navigací pomocí systému Starlink, takže de facto odolá ruským rušičkám.

Ukrajinské údery například velmi zkomplikovaly dopravu na hlavní silniční tepně na okupovaném jihu Ukrajiny směrem na Krym, kde spolu s útoky na zásobníky pohonných hmot a okolní rafinerie způsobily nedostatek benzinu a nafty.

Podle Mykoly Bielieskova, který svoje závěry shrnul v analýze pro ukrajinský think-tank EPIK, velmi pomohla i taktika dronových jednotek soustřeďující se na likvidaci ruských vojáků, nikoli techniky. Cílem je donutit Rusko zvyšovat potřebu přísunu živé síly, která bez mobilizace začne brzo docházet.

Proti malým pronikajícím skupinkám ruských sil pak ukrajinské jednotky vypracovaly novou taktiku, kde kombinují kontrolu ze vzduchu drony s útoky elitních jednotek.

Dále se daří ve stále větší míře používat drony i jako protivzdušnou obranu proti ruským bezpilotním letounům, a to jak na frontě, tak v zázemí.

A dalším faktorem jsou pozemní drony, kterých ukrajinské firmy vyvinuly a vyrábějí desítky druhů. Pomáhají prolomit ruskou blokádu logistiky a evakuují raněné. Za první tři měsíce roku 2026 Ukrajinci podnikli 24 500 bojových a logistických misí pomocí pozemních strojů bez osádky. Nyní je používá 167 ukrajinských jednotek.

Ukrajinské firmy spolu s ministerstvem obrany vedené nově technologickým mágem Myhajlem Fedorovem rovněž vytvořily unikátní ekosystém vývoje, výroby a rychlé spolupráce průmyslu a bojových jednotek, který umožňuje pravidelnou a rychlou modernizaci nových technologií.

Co ale Ukrajině pořád chybí – a vlastně celé Evropě –, je efektivní protiraketová obrana. Kvůli válce v Perském zálivu se nyní nedostává střel do systému Patriot a evropské systémy jako IRIS-T nebo SAMP/T se nevyrábějí v dostatečně velkých sériích a nejsou schopné sestřelovat hlavně balistické rakety. „Nedostatek střel v souvislosti s pokračující válkou na Blízkém východě je nyní hlavní starostí ukrajinského vedení – s žádným řešením v dohledu,“ tvrdí Mykola Bielieskov.

Ukrajinské společnosti v čele s výrobcem dronů a řízených střel FirePoint sice tvrdí, že pracují na domácím řešení protiraketové obrany, ale experti jsou skeptičtí. Vývoj takových systémů obvykle trvá léta a vyžaduje obrovské prostředky.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam