Tělesná zdatnost náctiletých je srovnatelná s rokem 1923, ukázal výzkum, který odborníci Technické univerzity v Liberci (TUL) provedli na 15 českých a pěti slovenských víceletých gymnáziích. I když by se výsledky mohly zdát pozitivní, podle vedoucího katedry tělesné výchovy a sportu Aleše Suchomela to tak není. Za 100 let nastal velký vývoj tělesné zdatnosti, který měl svůj vrchol v 90. letech minulého století, ale od té doby u dětí klesá, řekl Suchomel.
Liberečtí odborníci se na jaře rozhodli zopakovat šetření, které v roce 1923 zorganizoval uznávaný tělocvikář a sokol Emanuel Roubal spolu se svým synem – lékařem Janem Roubalem. Metodiku převzali, ale testy upravili. Zjišťovali výšku a váhu, studenti házeli míčkem, dělali shyby, skákali z místa do dálky a běhali. Do výzkumu se zapojilo přes 4700 školáků. „Překvapením bylo, že pro některé děti bylo třeba házení míčkem nová zkušenost, v několika případech dokonce míček skončil vzadu, ne vepředu,“ poznamenal Lukáš Rubín.
Měření a vážení ukázalo, že chlapci i dívky jsou v průměru zhruba o deset centimetrů vyšší, v případě chlapců o 12 kilogramů a u dívek zhruba o sedm kilogramů těžší než jejich vrstevníci v roce 1923. Častěji se objevují extrémy, kdy u obou pohlaví přesáhla hmotnost hranici 100 kilogramů. „Tělesná zdatnost klesla na úroveň roku 1923 za úplně jiných socioekonomických podmínek, s úplně jinou délkou dožití. Obáváme se, že tento negativní výsledek by mohl dál pokračovat. Pokud se s tím něco neudělá, tak to bude mít v konečném výsledku negativní vliv na naši populaci,“ doplnil Suchomel.
Zatímco před 100 lety všichni dosahovali podobných výsledků, dnes jsou mezi školáky velké rozdíly. Ve třídě jsou děti, a není jich podle Suchomela málo, které nedokážou udělat shyb, a vedle nich jsou děti, které jich udělají i 30, protože mají specializovanou sportovní přípravu, například v horolezectví. „To v roce 1923 nebylo, tam byla všestranná gymnastická příprava daná Sokolem a vrcholnou sportovní událostí byl Všesokolský slet,“ dodal Suchomel.
