Covidová krize je za námi, ale světovou ekonomiku ovlivňuje dál

Covidová krize zasáhla do světových ekonomik nejen ve svém průběhu, její vliv je patrný doposud. Zjednodušeně by se dalo říci, že kromě jiného v mnoha zemích vedla k výrazné tvorbě úspor domácností a zároveň značně vylepšila finanční pozice firem. Zatímco v „normálních“ dobách jsou firmy čistými plátci úroků, takže zpřísňování měnových politik vede ke zvyšování jejich úrokových nákladů, poklesu ziskových marží, následně ke snižování investiční aktivity a nakonec i k hospodářské krizi, v současné době je situace jiná.

Firmy v dobách covidu využily možnosti levného financování a například ve Spojených státech za extrémně výhodných podmínek vydaly ve velkém množství korporátní dluhopisy s dlouhými splatnostmi. Tyto prostředky navíc často ani nepotřebovaly. V podmínkách, kdy Fed zvyšuje úrokové sazby, se tak jejich úroková pozice paradoxně zlepšuje. To se pak odráží i na vývoji ziskových marží, které jsou tradičně velmi dobrým ukazatelem toho, kdy lze v ekonomice USA očekávat recesi.

Zatímco tržní konsenzus předpokládal, že ziskové marže ve druhém čtvrtletí letošního roku poklesnou, došlo naopak k jejich růstu. To pak vedlo i k tomu, že finanční trhy přehodnotily své výhledy, a zatímco ještě zkraje letošního roku očekávaly nástup recese již letos, nyní ji pro změnu neočekávají vůbec, a to ani v příštím roce.

Otázky a odpovědi

Na finanční trhy se vrací euforie. Investoři věří, že inflaci čeká brzká porážka

16. 11. 2023 ▪ 4 min. čtení

Náš odhad předpokládá, že utažená měnová politika a vysoké dlouhodobé úrokové sazby nakonec ekonomiku USA ve druhém a třetím čtvrtletí příštího roku do recese přece jen uvrhnou. Ta by však měla být krátká a mělká. Ekonomika eurozóny by se jí pak díky velkým nahromaděným covidovým úsporám i dobré kondici korporací měla vyhnout úplně.

Ze stávajícího vývoje je tak patrné, že přestože doba covidová již dávno minula, s nerovnováhami, které s sebou přinesla, se ekonomiky budou vyrovnávat ještě dlouho.