Do pondělní stávky se podle odborů zapojilo 75 procent škol, napříč zemí ale stávkovali i zaměstnanci řady dalších odvětví. Podle politologů by vláda měla tyto dvě skupiny od sebe oddělit. „Zatímco stávka odborářů mimo školství je do jisté míry politickou stávkou voličů, kteří jinak podporují opoziční hnutí ANO, argumenty školských odborů lze považovat za relevantní a vidím tam prostor k dialogu,“ míní například politolog Jiří Pehe. Jak stávka nakonec vypadala a může něco změnit? Čeho se obávají školy, proč protestují i zaměstnanci ze soukromých firem a je pravda, že na našeho učitele připadá méně žáků než na německého, jak píše ministr financí Zbyněk Stanjura? Přečtěte si otázky a odpovědi.

Proč stávkují i jiné odbory než školské?

K původně ohlášené stávce škol se záhy připojily také další odborářské svazy. Před týdnem šéf největší odborové centrály Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula oznámil, že se ke stávce přidává dalších deset odborových svazů, což podle něj obnáší kolem poloviny všech odborářů. Důvodem byla podoba vládního konsolidačního balíčku, plánované zvyšování věku pro odchod do důchodu a vysoké ceny energií. Premiér Petr Fiala (ODS) však jejich aktivity přičetl pouze politickým ambicím odborářů.

Připojili se ke stávce i zaměstnanci soukromých firem?

Odboráři v soukromých firmách zdůrazňují, že účastí na stávce nejdou proti svým zaměstnavatelům, ale proti vládě. Poukazují zejména na vládní konsolidační balíček. Například na to, že omezením benefitů pro zaměstnance mohou lidé přijít i o tisíce korun měsíčně. Tak to prezentovaly například odbory ve Škoda Auto, kde v rámci protestu na dvě hodiny zastavili výrobu.

Kolik škol se do stávky zapojilo?

Podle odborů se do stávky zapojilo 74 procent škol. To je celkem 7213 škol, což jsou tři čtvrtiny mateřských, základních a středních škol. Stávku podpořily ale i některé vysoké školy. Místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová to označila za největší stávku za 30 let. V roce 2007 stávkovalo asi 5850 škol a 1500 jich podpořilo protest jiným způsobem.

Byly školy zcela zavřené?

Většina škol, které se přihlásily ke stávce, byly skutečně zavřené a učitelé v nich vůbec nebyli. Výjimkou byly školy, kde například zajistili dětem družinu nebo stravování. V pardubické základní škole Prodloužená se například dva učitelé odmítli stávky zúčastnit, a tak po celý den zajišťovali hlídací službu. „Nemyslím si, že je ve školství málo peněz,“ uvedl jeden z nich, učitel Tomáš Šlapák.

Proč má stávka ve školství tak masivní podporu?

Když odboráři začali plánovat stávku, jejich důvody byly hlavně nedodržení vládního slibu dát učitelům 130 procent průměrné mzdy a seškrtání peněz pro nepedagogické pracovníky, tedy kuchařky, uklízečky a školníky. Tehdy ještě tak velkou podporu neměli. Mezitím ministr školství Mikuláš Bek (STAN) oznámil, že školám pošle méně peněz za odučené hodiny. Když si ředitelé spočítali, kolik by museli ušetřit, zjistili, že takový návrh reálně ohrožuje jejich výuku, a proto se rozhodli ke stávce připojit.

Jak a kdy navrhované škrty ohrozí kvalitu výuky?

Od příštího září mají školy podle návrhu přijít až o 15 procent financí na učitele. To by znamenalo například rušení laboratorní výuky, druhého cizího jazyka nebo omezení nabídky volitelných seminářů. Někteří ředitelé by museli propustit dva, tři, někde i šest učitelů. Nejvíce utrpí školy přeplněné a také ty, které se snaží o inovativní výuku. Těm hrozí dokonce zánik. Kvůli tomu stávku podpořilo i několik set studentů. Iniciativa Studenti pro školství uspořádala pochod k ministerstvu školství.

Škrtá ministr Mikuláš Bek peníze na kuchařky, které ve školách stejně nepracují?

Je pravda, že školy často nemají obsazená všechna místa například pro kuchařky. Důvod je však podle některých ředitelů ten, že platy na těchto pozicích jsou tak nízké, že zaměstnávají už teď místo deseti kuchařek třeba osm, aby vůbec měli šanci na toto místo za nabízený plat někoho sehnat. Teď hrozí tím, že jedinou šancí, jak jim extrémně nízké platy dorovnat, bude vzít je z rozpočtu určeného pro učitele. Průměrný hrubý plat nepedagogického pracovníka ve školství byl loni 25 tisíc korun, nástupní platy jsou ještě mnohem nižší.

Přibývá učitelů ve školách neúměrně tomu, jak roste počet žáků?

Počet pedagogických pracovníků v posledních letech rostl, ale je to způsobené především nárůstem počtu asistentů pedagoga, kteří se do škol ve velkém počtu dostali až s nástupem proinkluzivního zákona. Ten je garantoval jako pomoc pro všechny děti s různým typem znevýhodnění.

Rostou výdaje na školství, jak tvrdí ministr Bek, nebo je to trochu jinak?

Výdaje na školství poslední tři roky nesledovaly inflaci ani růst nominálního HDP. „Podíl výdajů na školství vzhledem k HDP už tři roky po sobě klesá a má klesat i příští rok. Stát prostě preferuje nízké daně a ve státním rozpočtu nezbývají peníze na vzdělávání,“ vysvětluje základní problém ekonom Daniel Münich. Kritici argumentují tím, že není možné lít do školství pořád více peněz bez toho, aby se to nějak projevilo na kvalitě. Podle Münicha jsou v efektivitě školského systému mezery – například na vesnicích je velký počet malých škol. Není potřeba je rušit, ale kdyby se sdružily do větších celků, vedl je jeden ředitel a sdílely jednoho jazykáře nebo ekonoma, určitě by to pomohlo.

Má pravdu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který poukázal na to, že v Česku vychází poměr dětí na jednoho učitele menší než v Německu?

Tato čísla se podle ekonoma zabývajícího se školstvím Daniela Münicha týkají pouze středních škol. Naopak na prvním stupni základních škol je situace opačná, učitelů máme málo. Problém je tedy v rozložení učitelů. „Není ale možné vzít pedagogy z odborných škol a učilišť, kde většinou učí menší skupinky dětí, a dát je do prvních tříd. To by nefungovalo. Problém ale nejde vyřešit tím, že plošně snížíte výdaje na počet odučených hodin, jak navrhuje ministerstvo,“ upozorňuje Münich.

Způsobila stávka významnější potíže?

Centrem Prahy se v pondělí vydaly dva průvody, které dočasně omezily dopravu ve městě. První byl průvod studentů, kteří po jedenácté hodině vyrazili z Jungmannova náměstí kolem Národního divadla k ministerstvu školství. Druhý průvod organizovali odboráři, z náměstí Jana Palacha se půl hodiny po poledni shromážděný dav přesunul na Malostranské náměstí. Rodiče malých dětí pak museli v případě, že jejich škola stávkovala, zajistit hlídání nebo náhradní program pro své školáky.

Sympatizují rodiče s učiteli, nebo jsou naštvaní?

Z reakcí na sociálních sítích a od učitelů vyplývá, že řada rodičů jejich argumenty chápe a sdílí obavy ze zhoršení kvality školství. Jiní to vidí spíš tak, že nechtějí přisypávat další a další peníze do školství, aniž by v něm došlo k výraznějším změnám a k modernizaci výuky.

Co na požadavky stávkujících říkají členové vlády?

Ministři se brání, že k protestům není důvod, jelikož se zástupci odborů pravidelně jednali a všechny změny se jim snažili vysvětlit. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je stávka neodůvodněná, ministr školství Mikuláš Bek (STAN) uvedl, že si odbory berou děti a jejich rodiče jako rukojmí. „Školství je jedna ze dvou kapitol, které rostou ve chvíli, kdy všichni ostatní klesají. Musíme být trochu realisté v tom, co se dá pro školství získat,“ říká. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) míní, že se ekonomická situace začíná zlepšovat a je potřeba jednat se zástupci jednotlivých odvětví, jako je školství nebo lékařství.

Jak stávku vidí ekonomové? Chtějí odboráři jen politicky znemožnit vládu, jak tvrdí premiér Fiala?

V případě mimoškolských odborů jde podle politologů i ekonomů opravdu spíše o politickou akci opozičně smýšlejících voličů. U školských jsou argumenty pochopitelnější, míní politolog Jiří Pehe. Ministr školství podle něj ještě má možnosti k dialogu. Podle ekonoma Dominika Stroukala není správné, když někdo jen odsuzuje škrty, aniž by navrhl, kde potřebné peníze vzít. „Pokud někdo řekne: Nestavme tolik dálnic, víc se nám vyplatí dát peníze do školství, nebo: Zvedněme daně, aby bylo na školství, jsem s tím naprosto v pohodě, i když s tím třeba nemusím souhlasit,“ říká. Z pohledu ekonoma by vláda mohla navrhnout ještě jiné změny, které by zajistily finance navíc, například návrat superhrubé mzdy, ale ty jsou politicky neprůchodné.

Kdy byla naposledy takto velká stávka? A jak dopadla?

Protest ve školství je největší od roku 1989. Před 16 lety stávkovalo 5850 škol, odbory vyhlásily stávku poté, co neuspěly v jednání o navýšení rozpočtu pro školství pro rok 2008 o tři miliardy korun. Několik stovek stávkujících učitelů demonstrovalo v centru Prahy u ministerstva školství a před Poslaneckou sněmovnou. Některé školy zůstaly zavřené, jiné fungovaly jen částečně – o žáky se postaraly, ale nevyučovaly.

Může stávka ohrozit současnou vládu nebo přímo ministra školství Beka?

Podle politologa Stanislava Balíka můžou současné protesty vládu naopak posílit, pokud bude své kroky dostatečně dobře vysvětlovat. „Z jedné strany slyší, jak málo šetří a že dělá velké schodky, a když se pokusí šetřit, setkává se s velkým společenským odporem. Naopak, pokud to dokáže dostatečně vysvětlit, mohlo by ji to i posílit,“ míní Balík. Komunikace vlády podle něj není úplně špatná, i když rezervy tam vidí. Ministr Bek pouze plní vládní zadání, jeho setrvání ve funkci tak podle něj ohrožené není.

Má vláda možnosti, jak požadavkům odborů ustoupit?

Ministr školství podle Balíka nemá moc jiných možností, kde ušetřit, než na personálních nákladech. „Může tedy buď snížit platy, nebo propouštět lidi. Takže buď zvýšíte počet hodin, které musí učitelé odučit, nebo zrušíte dělení tříd,“ myslí si politolog. U ostatních odborů vláda nemá v tuto chvíli v podstatě žádné možnosti, jak stávkujícím vyhovět. Ti protestují zejména proti konsolidačnímu balíčku, který je už schválený a podepsaný prezidentem. Premiér Fiala uvedl, že neplánuje dělat žádné ústupky.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist