Pravidelné vládní rozhodování, zda se vydat k euru, či nikoliv, bude letos rušnější než v minulosti. Část vládní koalice totiž nesdílí tradiční českou „opatrnost“, ne-li až „skepsi“ ke vstupu do eurozóny. Zároveň má naše ekonomika vážné potíže s růstem, a jakkoliv přijetí eura „nedělá ze Zimbabwe Švýcarsko“, byl by to příspěvek k vyššímu růstu v budoucnu.
Do diskuse se jistě promítne i to, že v rozporu s očekáváními neochránila samostatná měnová politika naši zemi od vysoké inflace. (To je něco jiného než spekulativní tvrzení, že s eurem by byla inflace nižší.) Existují ale i další faktory, jež by u jednacích stolů měly zaznít.
Co se dočtete dál
- Jak by mohlo euro přispět k budoucímu růstu české ekonomiky?
- Proč se snižuje relevance nejčastějších argumentů proti euru?
- Jak omezuje rostoucí podíl úvěrů v eurech v české ekonomice účinnost měnové politiky?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Chcete dostávat investiční texty do e-mailové schránky?
Přihlaste se pravidelnému odebírání investičního newsletteru Peníze HN, kde naleznete naše původní analýzy, tipy na dobré čtení nebo glosy analytiků.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
