Pravidelné vládní rozhodování, zda se vydat k euru, či nikoliv, bude letos rušnější než v minulosti. Část vládní koalice totiž nesdílí tradiční českou „opatrnost“, ne-li až „skepsi“ ke vstupu do eurozóny. Zároveň má naše ekonomika vážné potíže s růstem, a jakkoliv přijetí eura „nedělá ze Zimbabwe Švýcarsko“, byl by to příspěvek k vyššímu růstu v budoucnu.
Do diskuse se jistě promítne i to, že v rozporu s očekáváními neochránila samostatná měnová politika naši zemi od vysoké inflace. (To je něco jiného než spekulativní tvrzení, že s eurem by byla inflace nižší.) Existují ale i další faktory, jež by u jednacích stolů měly zaznít.
Co se dočtete dál
- Jak by mohlo euro přispět k budoucímu růstu české ekonomiky?
- Proč se snižuje relevance nejčastějších argumentů proti euru?
- Jak omezuje rostoucí podíl úvěrů v eurech v české ekonomice účinnost měnové politiky?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
Chcete dostávat investiční texty do e-mailové schránky?
Přihlaste se pravidelnému odebírání investičního newsletteru Peníze HN, kde naleznete naše původní analýzy, tipy na dobré čtení nebo glosy analytiků.
