Hráč stojí na střelnici a co chvíli kolem něj létají různé objekty. Pokud se objeví nebezpečné zvíře, třeba vlk nebo žralok, musí jej co nejrychleji sestřelit. Když ale vyskočí zvíře přátelské, například pes nebo rybka, je úkolem hráče vůbec nevystřelit. Vypadá to jako online zábava pro náctileté, až na to, že hráčem není teenager, ale senior klidně daleko přes sedmdesát let. Pohybuje se ve 3D střelnici, nasazeny má brýle pro virtuální realitu a jeho úkolem je nejen cvičit si postřeh, tedy co nejrychleji reagovat na podněty a střílet, ale také naučit se rychle rozlišovat různé typy podnětů a vmžiku se rozhodovat. Konkrétně tato hra je jednou z několika aplikací platformy Virtuální město, která je určená pro kognitivní trénink seniorů. Jejím úkolem je pomoci starším lidem s tréninkem mozku a předcházet tak rozvoji demence.

Takových platforem a nejrůznějších typů tréninkových aplikací pro seniory v posledních letech vznikly v Česku desítky a každým rokem jich přibývá. „Moderní technologie hrají stále významnější roli, a to hlavně v diagnostice a prevenci Alzheimerovy choroby a dalších typů demence. Ačkoli jsou ve fázi vývoje slibné léky, víme, že prevence je zatím jediný efektivní zákrok, proto se technologie ubírají i tímto směrem,“ říká Lucie Hájková, konzultantka České alzheimerovské společnosti.

Technologie se nepoužívají k léčbě demence, ale především k diagnostice, prevenci a zkvalitnění života lidí s demencí. Jde například o telemedicínu, různá podpůrná zařízení v domácnostech lidí s demencí nebo trénink kognitivních funkcí. „Technologie určené pro kognitivní trénink jsou velkým přínosem,“ zdůrazňuje Hájková.

„Nejraději mám, když jdeme hned ráno na pláž. Venku je ošklivo, mrholí a my si s holkama popíjíme kávu na umělém slunci, s nohama ve vyhřátém písku. Dcera si myslela, že jsem se zbláznila, když mi volala a já jí řekla, co dělám, ale jak přijela, tak to pochopila. A prý mi to moc závidí.
Eva S., 86 let, klientka AH Průhonice

AI vytváří zprávy pro pacienty

Novinkou posledních let je především využití umělé inteligence. Pomáhá například s analýzou rozsáhlých datových sad pacientů, včetně obrazových a biochemických dat. Pomocí technik takzvaného strojového a hlubokého učení může AI identifikovat vzory a biomarkery, které jsou spojeny s Alzheimerovou chorobou. „To může pomoci při včasné diagnostice a rozlišení mezi Alzheimerovou chorobou a jinými formami demence,“ přibližuje Hájková.

Alzheimer Europe, které je Česká alzheimerovská společnost součástí, se například zapojila do projektu AI Mind. Jde o pětiletý projekt financovaný z evropského programu Horizont 2020, který začal v březnu 2021. Jeho cílem je vytvořit digitální nástroj pro screening mozkových spojení a odhad rizika demence u lidí, kteří jsou postiženi mírnou kognitivní poruchou. Nástroj z tohoto projektu by měl najít dysfunkční mozkové sítě a také odhadnout riziko demence. Výsledkem by měly být personalizované zprávy pro pacienty, na jejichž základě bude možné doporučit další lékařský postup.

Pan Honza se diskrétně usmívá a špitá sestřičce, jestli by mohla zapnout „ty tanečnice“. „Nejsou to žádné sprosťárny, ale hezké tanečnice, které tančí jen pro mě. Pořád jsem chlap a rád se podívám na pěknou ženu. A pak mě s těmi brýlemi baví cestování a příroda. Taky jsem myslel, že se už nikdy nepodívám k moři, ale já dopoledne chodím na pláž, kde je to jako u moře, a třeba i ty brýle mi tam zapnou a to je pak úplně, jako bych byl na Jadranu.“
Jan H., 81 let, klient AH Průhonice

Hodně se toho v této oblasti děje i v Česku. Letos byla například představena mobilní aplikace Terrapino, která cílí na zhodnocení rizika vzniku demence a nabízí možnosti zákroku. Uživatele informuje, motivuje a odměňuje za zdravý životní styl a nabízí také drobné hry a úkoly pro trénink mozku. „Zakomponování her do tréninkových programů může být zábavným a motivujícím způsobem, jak posilovat paměť, pozornost, rychlost myšlení a jiné kognitivní funkce. Nejčastěji využívané aplikace jsou například Lumosity, Peak nebo Elevate. Oblibu získávají i aplikace na učení jazyka, například Duolingo,“ pokračuje Hájková.

Rizikové faktory demence

  • nedostatek pohybu
  • kouření
  • nadměrné pití alkoholu
  • znečištěné ovzduší
  • úraz hlavy
  • nedostatek společenských kontaktů
  • nižší vzdělání
  • obezita
  • vysoký krevní tlak
  • cukrovka
  • deprese
  • zhoršení sluchu

Konkrétně aplikace Lumosity je program pro trénink mozku s více než padesáti hrami, které navrhli neurovědci a jež zlepšují kognitivní dovednosti tím, že je opakovaně procvičují. Nejprve uživatelé absolvují vstupní fit test, aby si stanovili základní skóre ve třech hrách a zjistili, jak jsou na tom ve srovnání s ostatními ve své věkové skupině. Poté Lumosity vytvoří personalizovaný tréninkový program z her, jež jsou navrženy, aby pro každého hráče představovaly výzvu v pěti základních oblastech, které jsou pro jeho rozvoj nejdůležitější. Jednou z paměťových her na Lumosity je například hra Tidal Treasures – hráči vidí předměty v přílivu, klepnou na jeden předmět a musí si zapamatovat svou volbu. Když se obrazovka obnoví s dalšími věcmi, musí uživatel vybrat novou, kterou předtím ještě nevybral.

Paní Jiřinka se díky virtuálnímu cestování podívala do rodných Košic. „Přes třicet let jsem tam nebyla a tyhle kouzelné brýle mě tam dovedly. Tohle cestování je pro moje starý kolena jediný možný. A ještě mě napadá, že mě baví pozorovat v těch brýlích zvířata, pořád máchám rukama, jak bych se jich chtěla dotknout,“ odpovídá na otázku, co se jí na virtuální realitě líbí.
Jiřina P., 93 let, klientka AH Průhonice

Expertka: nácvik je zábavnější

Vědkyně Iveta Fajnerová vede Centrum virtuální reality v duševním zdraví a neurovědách patřící pod Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ) v Klecanech u Prahy. Právě NÚDZ stojí také za vývojem aplikace Virtuální město, která obsahuje například zmíněnou střelnici. Fajnerová říká, že nové technologie využívají v zásadě již tradiční přístupy k tréninku paměti a dalších poznávacích funkcí. „Tím hlavním je využití principů neuroplasticity a podpory učení díky opakování činností a úkolů metodou drilu. Právě nové technologie zde mohou být nápomocné tím, že umožňují opakovaný nácvik činností záživnější nebo i zábavnou formou, což může seniora motivovat k jeho dodržování a opakování,“ míní Fajnerová. Technika prý pomáhá zejména s automatizací tréninku, který pak nastaví další úroveň obtížnosti podle předešlého výkonu seniora.

Jako skutečné Jedna ze scén virtuálního města, takzvaného VR city. Jde o město pro kognitivní trénink seniorů. Za aplikací stojí Národní ústav duševního zdraví a studio 3dsense.
Jako skutečné Jedna ze scén virtuálního města, takzvaného VR city. Jde o město pro kognitivní trénink seniorů. Za aplikací stojí Národní ústav duševního zdraví a studio 3dsense.
Foto: Archiv NÚDZ

Fajnerová zmiňuje také tréninky paměti využívající virtuální realitu. Uplatňují se stále častěji, protože dokážou snadno simulovat činnosti denního života. Právě to umožňuje trénovat každodenní dovednosti v bezpečném prostředí. „Aby byl trénink účinný, je zapotřebí dlouhodobé a intenzivní procvičování. Tréninkové programy proto probíhají v řádu několika týdnů až měsíců a senior by měl cvičit alespoň dvakrát týdně,“ doporučuje Fajnerová.

Alzheimerova nemoc

Způsobuje degeneraci a smrt neuronů v různých oblastech mozku.

Celkově je v Česku podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) v současné době asi 100 tisíc lidí s Alzheimerovou nemocí.

V roce 2030 jich bude zhruba 174 tisíc.

Seniory nejvíce baví relaxace

Jedním z míst, kde virtuální realitu už v praxi používají, je centrum Alzheimer Home Průhonice. Zatím ji tu nasazují ve zkušebním režimu. „Jde o obdobnou technologii, jaká se využívá například u počítačových her, jen s tím rozdílem, že ta naše je zaměřena na trénink kognitivních funkcí nebo na uvolnění a odpočinek,“ říká Vladislav Podracký, mluvčí skupiny Penta Hospitals, která je provozovatelem tohoto zařízení.

Kromě toho tu využívají také technologie založené na bázi elektromagnetického vlnění o různých vlnových délkách, zjednodušeně řečeno různé formy světelné terapie. V Alzheimer Home Průhonice jde například o fototerapii, ve zlínské provozovně zase o metodu snoezelen, která světlo kombinuje ještě s dalšími vjemy, využívá i zapojení hmatu, čichu nebo sluchu klientů. „V těchto případech jde sice o méně sofistikovanou technologii, ale o to více účinnou například při uvolňování stresu,“ dodává Podracký.

Většina klientů v alzheimer centrech jsou lidé, kteří se v životě setkali s vyspělými technologiemi jen málo. To je podle vedoucích centra limitující i pro jejich vyžití. Někteří klienti na technologie reagují zdrženlivě, jiní nadšeně. Důležité prý je, aby technologie byla uživatelsky přívětivá, jednoduchá na ovládání. „Jednoznačně pozitivně přijímají fototerapii, která imituje sluneční svit a má velmi pozitivní dopady na zklidnění například u stresových situací, depresí nebo úzkostí. U virtuální reality jsou pozitivní reakce především na takzvané relaxační programy, kdy se klient pohybuje v jemu blízkém prostředí, jako je třeba zahrada, les nebo moře,“ říká ředitelka Alzheimer Home Průhonice Marta Hrdonková.

U programů, které spojují virtuální realitu s různými stimulačními a tréninkovými programy, je to prý složitější. Vše se odvíjí od rozsahu poškození kognitivních funkcí nebo hybnosti konkrétního klienta. „Pro někoho je plnění jednoduchých úkolů v tomto prostředí z důvodu fyzických nebo mentálních omezení stejně vyčerpávající jako v reálném světě. Ovšem jiní si virtuální realitu vysloveně užívají a neskutečně je baví,“ srovnává Hrdonková.

Moderní medicína

Stáhněte si přílohu v PDF

A jaké mají terapie s moderními technologiemi výsledky? Podle Ivety Fajnerové lze na základě přehledových studií říct, že programy kognitivní intervence i za použití moderních technologií u seniorů zlepšují obecné i specifické kognitivní funkce bez ohledu na počáteční úroveň. U starších lidí s demencí dochází dle studií navíc i ke zpomalení úbytku kognitivních funkcí a ke zlepšení aktivit denního života. „Tyto přínosy se ve studiích udržely po dobu dvou měsíců až pěti let. Přesto však nelze jednoznačně potvrdit, že každý trénink mozku je efektivní, a je potřeba u každé metody zvlášť provést studie efektivity a hodnotit dopad jak okamžitý, tak i dlouhodobý,“ připomíná Fajnerová.

Mezinárodní studie s názvem FINGER (The Finnish Geriatric Intervention Study to Prevent Cognitive Impairment and Disability), která probíhá od roku 2009, na poměrně velkém vzorku 1260 účastníků zase ukazuje, že ještě účinnější jsou multidoménové přístupy, které kombinují jak trénink paměti, tak fyzické cvičení, společenský kontakt a případně léčbu chronických onemocnění. Skupina dosáhla během dvouletého období o 25 procent vyššího celkového zlepšení kognitivních funkcí než kontrolní skupina, u níž výcvik neprobíhal.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Moderní medicína.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist