Karla Ašerová je spolumajitelkou a ředitelkou pražské privátní kliniky EliteMedical, která se zaměřuje na komplexní preventivní medicínu a onkologický screening. Věnuje se také oblasti v angličtině nazývané longevity, tedy tomu, jak maximalizovat pravděpodobnost, že se dožijete vysokého věku v plném zdraví. „Jeden z důvodů, proč jsem založila kliniku, byl, že mi zemřelo několik blízkých a já jsem začala přemýšlet, proč lidé umírají tak brzo a co by na tom šlo změnit,“ říká.
Chci se dožít stovky, co mám dělat?
Zamyslet se nad tím, jak žijete. Začít se o sebe starat teď a neodkládat to na zítřek. Je třeba se rozhodnout, že tu chcete být déle. A znamená to nejen chodit k lékařům na preventivní prohlídky, ale zaměřit se na to, jak žijete, jak a co jíte, jak spíte, hýbete se, fungujete. My pomáháme klientům s nastavením správného plánu péče, který bude šitý na míru, ale to první rozhodnutí je na nich.
Dbají lidé více na prevenci, nebo k vám přicházejí až za minutu dvanáct, když už cítí nějaký problém?
Musím říct, že vnímám ve společnosti pozitivní posun. Lidé se začínají více zamýšlet nad zdravím, řeší prevenci a s ní související longevity. Je to fantastické, protože prevence je jedna z těch opravdu smysluplných investic. Mezi našimi pacienty sice převažují muži, ale stále častěji přicházejí i ženy, které si řeknou, že si raději než nový módní doplněk zaplatí kvalitní péči. To dříve v takové míře nebylo a je úžasné, že se to děje. Díky tomu máme poměrně vysoký záchyt jak onkologických, tak kardiovaskulárních onemocnění a různých dalších poruch. Mimochodem, incidence nádorů v Česku je přibližně 590 na sto tisíc obyvatel. Jsme tak na šestnáctém místě v EU, co se týče incidence onkologických onemocnění.
Jaké jsou rozdíly v přístupech mužů a žen?
Muži se bojí víc vážných nemocí, a proto více řeší prevenci.
Z čeho mají čeští muži největší strach a na co se ptají nejčastěji?
Obecně se nejvíc bojí tří oblastí, které mohou částečně vyvstat z vysokého pracovního vytížení a stresu s tím spojeného. Jde o onkologické onemocnění, kardiovaskulární problémy a mentální zdraví. Právě u mentálního zdraví v poslední době můžeme pozorovat výrazně zvýšený zájem o odbornou pomoc a nárůst dotazů týkajících se práce se stresem, úzkostmi a depresí. U onkologických onemocnění se nejčastěji bavíme o prostatě a tlustém střevu.
Doteď jsem myslela, že o sebe více pečují ženy.
Některé ženy více pečují o svoji estetiku, ale skutečně ve využívání našich komplexních preventivních programů převažují muži. I u žen ale v posledních letech pozorujeme vzrůstající důraz na péči o duševní zdraví. Nemyslím si, že by lidé nyní měli výrazně více psychických problémů než dříve, ale jednoznačně více lidí tyto problémy dnes aktivně řeší a staví se jim čelem, což je skvělé.
Jak funguje individualizovaná prevence?
Začíná se interním vyšetřením, při kterém se stanoví další preventivní kroky. Při nich pracujeme se znalostí daných onemocnění a statistikami jejich výskytu v dané věkové kategorii a pohlaví. Známe‑li statistiku a anamnézu klienta, není nutné jej zatěžovat všemi vyšetřeními. Takže pokud víme, že muž ve věku 20 až 40 let má větší riziko rakoviny varlat, tak vždycky budeme chtít, aby absolvoval urologické vyšetření.
Co představuje obor Lifestyle Medicine?
Cílem Lifestyle Medicine je nalezení a odstranění skutečných příčin zdravotních problémů a předcházení civilizačním chorobám. Je ale důležité, aby se opírala o vědecká fakta, protože dnes existuje spousta směrů jak v rámci výživy, tak medicíny, ale ne všechny jsou vědecky podložené, některé hraničí až se šarlatánstvím.
Platí to i v případě genetických testů?
Také u nich je k dispozici velká komerční nabídka toho, co si můžete nechat otestovat, ale ne všechny testy na trhu jsou akceptovány klinickými genetiky. Genetické testy vám musí být někdo schopen také interpretovat, jinak je klient zahlcen obrovským kvantem informací, které mu nic neřeknou.
Obor lékařská genetika se zabývá nejen diagnostikou dědičných nemocí, ale i prevencí. Jedním z cílů je vyhledávání nosičů genetického onemocnění v rodinách a nastavení preventivních opatření, která pomohou včas odhalit možné příznaky či zabrání dalšímu onemocnění u budoucích generací.
Genetici se musí dívat na klienta z vědeckého hlediska, neříkat vám jen to, co chcete slyšet, ale i jaká jsou vaše reálná rizika. Známe‑li je, dokážeme lépe postavit plán péče a cílit na potenciální problémy, kterým se snažíme předcházet. Nemůžeme ale klientovi slibovat, že všechno zařídíme, všechno umíme a všemu předejdeme, protože to by byla lež. Umíme však zvýšit pravděpodobnost, že zachytíme problémy včas.
Jak v longevity pomáhají genetické testy?
V longevity se používají nutrigenomické testy zabývající se optimalizací zdraví a prevencí nemocí pomocí úpravy životního stylu, stravy a doplňků stravy přizpůsobených tak, aby kompenzovaly konkrétní nedostatky ve výživě nebo genetické predispozice. Výsledky testů vyhodnocují detoxikaci, zdraví kostí, zánět a oxidační stres, citlivost na inzulin, reakci na jídlo a metabolismus vitaminů, lipidů a methylaci.
Jak se s těmito informacemi dá pracovat?
Zjistíte, co vám může způsobovat problémy a co vám naopak pomáhá. Na základě toho se dá vytvořit návod na správnou životosprávu.
Vnímáte, že se ve veřejném zdravotnictví začíná stále více dbát na preventivní opatření?
Ano, a prevence je jednou ze skutečně smysluplných investic. Například pokud v rámci onkologie zachytíte u klienta včas jakýkoliv zhoubný novotvar a zahájíte léčbu brzo, výrazně tím snížíte i její ekonomickou náročnost. V Česku máme dobré zdravotnictví, ale počet onkologických pacientů je stále vysoký a logicky se o všechny nedokáže zdravotní systém postarat včas. Je proto důležité, aby součástí prevence ve specializovaných zařízeních byla i schopnost ujmout se léčby, případně pacienta včas nasměrovat na specializovaná pracoviště.
Co to znamená?
Musíme být schopni pacientům nabídnout i léčbu. V rámci ambulantní péče nemůžeme samozřejmě poskytnout vše, ale pro takové případy spolupracujeme se specializovanými pracovišti. Je přece strašné říct klientce, našli jsme vám bulku v prsu, tady máte zprávu a běžte. Před nějakou dobou jsme u nás měli třicetiletou pacientku s velmi agresivním nádorem prsu, přišla k nám v pátek s tím, že si nahmatala bulku, v pondělí už byla na sonu, ještě ten den na mamografu, po výsledku biopsie byla velmi brzo zahájena léčba. Dnes už je po chemoterapii, odoperovaná, ozářená a já věřím, že bude žít dlouhý a plnohodnotný život. A to jsou příběhy, které jsou na jedné straně děsivé, ale na druhé straně, když víte, že jste průšvih zachytili včas a ten mladý člověk má za nějakou dobu stejnou šanci na hezký rodinný život jako kdokoliv, kdo je zdravotně v pořádku, tak víte, že to má smysl.
Jaký vidíte největší problém našeho zdravotnictví v souvislosti s longevity? Jde s trendy?
Nemyslím si, že problémem našeho zdravotnictví je absence moderních trendů. Spíše vidím problém v nedostatečné komunikaci mezi pracovišti a v absenci jednotného systému, ve kterém by lékaři viděli kompletní anamnézu pacientů. Nesdílení informací vede k tomu, že se některá vyšetření opakují a vznikají časové prodlevy, které mohou mít fatální následky.
Jaké oblasti prevence lidé často opomíjejí?
Jedna z nich je prevence melanomů, přitom kožní nádory patří k nejčastějším nádorům vůbec, a i když se o jejich prevenci ve společnosti mluví, většina lidí nám odpoví, že až do příchodu k nám žádné dermatologické kontroly neabsolvovali. Takže většinou přicházejí, až když si něčeho zvláštního všimnou nebo když se setkají s nemocí ve svém okolí. Často ve chvíli, kdy jim umře kamarád.
Stáhněte si přílohu v PDF
Dokážu si představit, že nastane v životě nějaký okamžik, kdy si člověk řekne, dobře, změním životní styl, chci se dožít vysokého věku. Jsou v tom ale lidé vytrvalí?
Je to různé. Někteří lidé v tom vytrvalí nejsou, ale my ano. Proto máme nastavené pro klienty plány péče, které nás upozorňují na vyšetření, jež by klient měl absolvovat. Vytrvalost je v prevenci nesmírně důležitá, a naopak nárazovost, kdy se například rozhodnete běžet maraton nebo držet drastickou dietu, vám může ublížit.
Jak pomáhají s longevity chytré technologie?
Už nyní se objevují různí pomocníci v podobě aplikací, kteří nám pomáhají nezapomínat na péči o sebe samotné. To, že máme chytré hodinky, které nás motivují k pohybu, je fantastické a jsou i klienti, kterým ukázaly riziko infarktu a oni přijeli do nemocnice za pět minut dvanáct. Technologie jdou dopředu a je dobré je využívat, ale nesmíme zapomínat na to, že v medicíně je potřeba převážně lidský faktor.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Moderní medicína.
