Belgičanka Darya Safaiová má od teroristického útoku na Izrael ze 7. října ještě nabitější diář než obvykle. K práci poslankyně přibyly výjezdy po celé zemi, debaty ve školách, rozhovory pro média. Kudy chodí, tudy politička hájí tezi, že Hamás zaútočil nejen na Izrael, ale na celou západní civilizaci.

„Buď si to my v Evropě přiznáme a budeme podle toho postupovat, nebo s islamistickou ideologií prohrajeme,“ tvrdí. „Vyrostla jsem pod islamisty a musela utéct, abych neskončila na šibenici. Vím přesně, o čem mluvím,“ řekla Belgičanka íránského původu v rozhovoru pro HN a Aktuálně.cz.

Safaiová se narodila před 48 lety do sekulární íránské rodiny v Teheránu. Do jejích čtyř let vyrůstala tak jako miliony dalších íránských děvčat – na hřišti, kde matky v létě posedávaly v minisukních.

Islámská revoluce v roce 1979 nastolila v zemi náboženskou totalitu a udělala tomu přítrž. Safaiová nastoupila v šesti letech do školy jen pro dívky povinně zahalená do hidžábu. Odpoledne musela způsobně sedět, hraní s chlapeckými vrstevníky skončilo.

„Celé dětství jsem toužila být klukem. Ptala jsem se rodičů, co je se mnou špatně, že musím chodit do školy v šátku a kluci nemusí,“ říká.

Zahalená pak chodila až do svých 25 let, přesně do roku 2000, kdy se jí už jako vdané ženě podařilo uprchnout do Belgie. Její muž byl jedním z vůdců studentských protestů v Íránu o rok dříve a ona sama burcovala spolužáky na teheránské univerzitě, kde studovala stomatologii.

Ajatolláhové vzpouru brutálně potlačili a po mladých manželích začala jít policie. Rozhodli se rychle. Jejímu muži Saídu Baširtašovi se podařilo v zimě přejít přes hory do Turecka, ji po měsíci ve vězení v Teheránu pustili na kauci a sama pak po zemi také přejela do Turecka. Tam se oba přihlásili belgickým úřadům – Baširtaš studoval v Belgii a měl tam legální pobyt. Belgičané jim dali víza a později udělili politický azyl.

Darya Safaiová (48)

Belgická politička íránského původu.

S manželem byla donucená uprchnout v roce 2000 do Belgie před íránskými ajatolláhy, kteří je označili za nepřátele režimu kvůli jejich účasti na protivládních protestech.

Usadila se v Antverpách a vystudovala stomatologii. Postupně s manželem, rovněž zubařem, otevřeli několik dentálních klinik v Belgii.

Do politiky vstoupila po teroristických útocích v Bruselu v roce 2016. Zlákala ji pravicová Nová vlámská aliance, za kterou je od roku 2019 poslankyní federálního parlamentu.

Stala se z ní hlasitá kritička islamistické ideologie, několikrát se jí podařilo oddálit vydání íránských teroristů zpět do země. Prosazuje zákaz nošení muslimského šátku u dětí a na úřadech u dospělých žen. Strana ji v tomto podporuje, muslimové v Belgii ji naopak obviňují, že je islamofob.

Další spojence dosud na belgické politické scéně neměla. Po útocích Hamásu a vítězství Geerta Wilderse v sousedním Nizozemsku se to však může změnit. Řada belgických stran už začala volat po přitvrzení proti migraci a důslednější ochraně občanských svobod.

Sněmovní volby se v Belgii budou konat spolu s evropskými příští rok v červnu. Strana Safaiové, N-VA, patří dlouhodobě k nejsilnějším v zemi. Nyní v průzkumech osciluje mezi prvním a druhým místem se ziskem nad 20 procent hlasů. 

Darya Safaiová je vdaná, s manželem Saídem Baširtašem mají dvě děti.

Navzdory pobytu v teheránské cele a riskantnímu útěku z rodné země Safaiová tvrdí, že se nikdy v životě tak nebála jako teď v Evropě po útocích Hamásu na Izrael. „Proč? Protože západní Evropa je můj druhý domov, mám to tu ráda a děsí mě pozorovat, jak lehkomyslně se chováme,“ říká.

Na mysli má netečnost bezpečnostních složek vůči demonstracím na podporu teroristů z Hamásu, které po 7. říjnu zachvátily mnohé západní státy včetně Belgie. „Jak je možné, že v Belgii, která hlásí náboženskou svobodu, je možné beztrestně vykřikovat, že jediným Bohem je Alláh a Mohamed je jeho prorok? Jak je možné na ulicích v Evropě v roce 2023 beztrestně mávat prapory Islámského státu?“ zmiňuje.

Dlouhodobě hájí tezi, že výdobytkem západní civilizace je sekulární stát a „Evropané ho musí aktivně bránit“. Co si pod tím představit? „Víru musíme vrátit zpátky do soukromí domovů,“ říká.

Safaiová konkrétně prosazuje, aby muslimky v Belgii nesměly nosit na úřadech a ve školách hidžáb. Zároveň aby se do něj nesměly halit mladé dívky do 18 let, a to ani na ulici.

Proč jí ale muslimská pokrývka hlavy tak vadí, když křesťanské kříže se mohou houpat na krku komukoli kdekoli v Belgii? „Protože hidžáb je nástroj podvolení žen,“ tvrdí poslankyně. „Pokud je vám od mala vštěpováno, že jen zahalená žena je dobrá a odhalená je špatná, nejde o žádnou dobrovolnou volbu ho nosit,“ pokračuje.

„Problém je tento: když budeme k zahalování dívek na ulicích západoevropských měst teď lhostejní, neudržíme práva žen v další generaci. Ztratíme je jednoduše kvůli demografii muslimských komunit. Nebude tu nikdo, kdo by práva žen bránil.“

Belgie stejně jako další západoevropské země prochází po 7. říjnu vlnou antisemitismu ve společnosti. V zemi o desítky procent stoupl počet slovních útoků na Židy, řada prominentních míst a osobností židovské komunity dostala státem nařízenou ochranu. Také v Belgii se pak na studentských demonstracích přirovnával postup izraelské vlády v Gaze k nacistům.

„Vypozorovala jsem okolo sebe jednu věc – obrovskou averzi vůči Izraeli jakožto okupační entitě,“ říká Safaiová. „Když jezdím za voliči v Belgii a vyprávím jim svůj příběh, často se ptají, jestli si nemyslím, že za islámské teroristy může Západ. Kvůli tomu, že muslimský svět kolonizoval.“

„Tohle provinění je přítomné i ve slovníku levicových politiků a mezi akademiky na belgických univerzitách, když mluví o Izraeli. Prezentují ho jako stát, který nemá legitimitu,“ pokračuje.

Belgická vláda, vůči které je strana Safaiové, Nová vlámská aliance (N-VA), momentálně v opozici, má za sebou čerstvou krizi kvůli Izraeli, protože belgická vicepremiérka vyzvala k uvalení sankcí na Izrael kvůli jeho postupu v Gaze.

„Pro mě jako pro Íránku je tohle těžko pochopitelné. Považuju Izraelce, stejně jako Íránce a mnohé Palestince za oběti stejného zla,“ komentuje to Safaiová.

Říká, že vstup do politiky v Belgii neplánovala, politika si ale našla ji. Po teroristických útocích v Bruselu v roce 2016 napsala tehdy „jen“ dětská zubařka v Antverpách několik komentářů o radikálním islámu do místních novin. Zaujala a belgické televize začaly zvát výřečnou ženu, která se naučila vlámsky i francouzsky, do debat. Před čtyřmi lety ji pak oslovily dvě politické strany včetně její N-VA, ať za ně kandiduje.

Mluví o tom všem také s belgickými muslimy, kterých je v zemi přes půl milionu?

„V poslední době méně často, než bych chtěla,“ připouští politička. „Řada žen se bojí se mnou mluvit kvůli reakci jejich mužského okolí a konzervativní muži mnou pohrdají,“ říká.

„Když jsem se před pár lety v televizi vymezila proti zahalování malých dívek v Belgii, jeden vlivný muslim v Antverpách rozeslal po tamní komunitě SMS zprávu, ať mě ignorují a nechodí za mnou ani jako k zubařce. Že jsem nebezpečná.“

„Nemělo to ale velký dopad. Ženy za mnou dál se svými dětmi potajmu chodily a dál jsme si povídaly. V Belgii je nedostatek dětských zubařů. Naštěstí,“ dodává Safaiová s úsměvem.

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte jediný newsletter v Česku věnovaný unii Ředitelé Evropy. Připravují ho pro vás každý týden Ondřej Houska z Prahy a zpravodajka HN v Bruselu Kateřina Šafaříková.