Nejnovější čísla o vývoji mezd v Česku přinášejí dobrou a špatnou zprávu zároveň. Ta špatná je, že ceny stále rostou rychleji než částka, kterou průměrně zaměstnanci dostávají. Zároveň je ale dobrou zprávou, že příjmy po očištění o inflaci klesly nejpomaleji za poslední dva roky a v příštích čtvrtletích by se měla začít kupní síla vydělaných peněz opět zvyšovat.

Řečí čísel: průměrná mzda podle dat Českého statistického úřadu dosáhla ve třetím kvartále 42 658 korun, což představovalo meziroční růst o více než sedm procent. Kvůli zhruba osmiprocentní inflaci se ale reálná mzda snížila o 0,8 procenta. „Lze hovořit o postupném mzdovém dotahování zvýšené cenové hladiny,“ uvedl v komentáři statistický úřad.

Zmíněné dotahování se ale týká pouze aktuálního čtvrtletí. Reálná mzda klesá už osm kvartálů v řadě a skutečná hodnota průměrného výdělku je tak nižší než před pěti lety. „Potom se stěží lze divit, že spotřeba domácností i HDP zůstávají pod hodnotami před začátkem pandemie,“ připomíná hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.

Na oslabeném nákupním apetitu Čechů nic nezměnil ani svátek předvánočních výprodejů Black Friday. Podle odhadů Asociace pro elektronickou komerci lidé v „černopátečním“ týdnu utratili na e-shopech okolo sedmi miliard korun, což je podobně jako loni. Pro byznys, léta uvyklý dvojciferným nárůstům, to tak znamená, že si s velkou pravděpodobností připíše další meziroční pokles tržeb, které se očišťují o inflaci.

Zvyšování mezd by mělo dohnat růst cen již v tomto kvartále. Na žádné velké oslavy to ale zatím nevypadá. „Vývoj reálných mezd zůstane na úrovni stagnace. Lépe bude až od prvního kvartálu 2024, kdy pokles inflace dodá do peněženek domácností potřebnou kupní sílu,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Ministerstvo financí vidí situaci ve své nejnovější prognóze, kterou vydalo v listopadu, optimističtěji. Růst reálných mezd očekává už na konci letošního roku, a to o 0,6 procenta. Pro další tři roky pak Stanjurovi ekonomové předpokládají navyšování reálných příjmů v rozmezí dvou až tří procent. Například Česká bankovní asociace je ale pro příští rok optimističtější a očekává téměř čtyřprocentní zvýšení reálné mzdy.

Současný propad hodnoty vydělaných peněz je v historii České republiky bezprecedentní. Celoroční pokles reálných mezd zažili zaměstnanci zatím čtyřikrát – zatímco v krizových letech 1998, 2012 a 2013 se jednalo o snížení do dvou procent, které se podařilo rychle vyrovnat, loňský propad o 8,5 procenta společně s očekávaným letošním poklesem o další 2,5 procenta znamená, že na vrchol se budou mzdy vracet výrazně delší dobu.

Zatím nejvyšší hodnotu v přepočtu na kupní sílu měly průměrné výdělky v roce 2021. Prognóza ministerstva financí sice modeluje vývoj mezd až do roku 2026, ale ani v něm reálná mzda nedosáhne předloňské úrovně. Průměr přitom podle predikce překročí 50 tisíc korun, zatímco v roce 2021 průměrná nominální mzda o pár stovek přesáhla 38tisícovou hranici.

S využitím ČTK