Když se po první světové válce v Československu masově rozšířil zvyk mít doma na Vánoce jehličnatý ozdobený stromek, jen těžko by někoho napadlo pro něj jít jinam než do lesa. Dnes jsou příběhy vánočních stromků mnohem pestřejší. S pilkou už ale vyráží málokdo. Především smrky, borovice a jedličky se prodávají na tržištích a skutečně z lesa pochází jen menší část.  Většinou jde o stromky šlechtěné speciálně pro vánoční účely na plantážích doma i v cizině. K nim se v poslední době přidávají i stále populárnější stromky usazené v květináčích či kontejnerech. 

Například Městské lesy Hradec Králové mají jednu ze svých několika plantáží mezi vesnicemi Krňovice a Bělečko poblíž krajského města. Jedenapůlhektarová plocha asi s 12 tisíci stromky, s větvemi nyní obtěžkanými sněhem, je oplocená hustým pletivem. „Oka mají deset krát pět centimetrů a plot je ze silnějšího třikrát pozinkovaného drátu, aby se dovnitř nedostal zajíc ani srnčí zvěř a neokusovali je,“ říká zástupce ředitele městské formy Lukáš Hýsek.

Plantáž vyžaduje mnohem více péče než běžný les. „Třikrát ročně se musí u mladých stromků sekat tráva, v průběhu roku se s kleštěmi upravuje jejich výška, aby měly každý rok stejný růst a vypadaly pravidelně. Uštípne se i zdvojená větev nebo ta, která roste špatně, aby se stromek vytvaroval. Na jaře se pak na místa vyřezaných před Vánoci vysadí nové,“ popisuje Hýsek.

Letos, tak jako každý rok, jich odtud k prodeji odvezou asi pět stovek. „Právě dnes ráno chlapi vyřezávali čerstvé stříbrné smrčky. Kromě nich tu máme kavkazské jedle, smrky omoriky či černé borovice. Snažíme se tu pěstovat druhy, které v lese nebývají,“ vysvětluje lesník.

U Bělečka stromky rostou na plantáži bližší přírodě – s různými druhy, a navíc různého stáří. Jsou tu sotva metr vysoké roční výhonky i vzrostlé kusy staré více než osm let. „I o ty velké je zájem. Chtějí je třeba obce na náves. Navíc v létě dávají menším stromkům stín, v zimě je zase chrání před mrazy,“ říká Hýsek.

Plantáž
Plantáž vánočních stromků v Bělečku u Hradce Králové.
Foto: Martin Biben

U specialistů na plantáže, kteří se v Česku spojili ve Sdružení pěstitelů vánočních stromků, jsou však často k vidění plochy, kde spíše převládá jeden typ stromků stejného stáří. Péče o ně je pak ještě náročnější, je třeba je v létě zalévat, případně i hnojit. Lze je ale prodat za vyšší cenu.

Celkově stromky letos oproti loňské sezoně podle dat sdružení nezdražují. Ceny v nejprodávanější kategorii stromků s výškou 150 až 200 centimetrů se tak pohybují od 300 do 1000 korun s ohledem na druh. Například jedle vyjde od 690 do 990 korun.

I dnes je však stále možné koupit levnější stromky přímo z lesa. „Jsou to vlastně kusy, které by stejně musely udělat prostor jiným, aby jim neclonily a neubíraly živiny. Příroda je ale nedokáže tak dokonale vytvarovat do pyramidy jako někteří producenti na plantážích,“ poznamenal ředitel královéhradeckých lesů Milan Zerzán. Například smrky zde vyjdou na 250 korun, borovice pak za 300. 

Úhledné „plantážové“ stromky míří na český trh podle údajů Lesnicko-dřevařské komory kromě tuzemských producentů zejména z Dánska a Polska. Prodávají se především před hobbymarkety a supermarkety ve velkých městech a tvoří dnes už zhruba polovinu trhu. Každoročně se u nás prodá 1,5 milionu živých stromků, což vychází zhruba na každou třetí domácnost.

Podle dat komory přitom převládá s osmdesáti procenty jedle kavkazská, deset procent tvoří smrk pichlavý a zbývající podíl představují borovice a další druhy jehličnatých stromů.

Tuzemští lesníci ale lidem doporučují dávat přednost české produkci. „Stromky ze zahraničí jsou zpravidla řezané již v říjnu a mají nižší šanci vydržet až do konce vánočních svátků,“ píše komora v tiskové zprávě. Stromky vypěstované v Česku podle Zerzána vydrží déle. „V Dánsku stromek uříznou dva či tři měsíce před Vánoci, dají do chladicí místnosti a pak převážejí do Česka. Zatímco my na prodejní místa dořezáváme čerstvé stromky, neřežeme je dopředu, aby ležely na hromadách a schly,“ vysvětluje Zerzán.

Stále populárnější novinkou, inspirovanou snahou pomoci přírodě, je kupování stromků v květináčích či kontejnerech a jejich pozdější vysazení na zahradu či do přírody. To už nabízejí i některé lesní podniky, například pražské městské lesy mají program Jedlička s budoucností.

Experti však varují, že lidé by si měli kupovat jen stromky, které už v květináči pobyly minimálně od léta a vyvinuly se jim kořeny. Ty se ale ani tak kvůli stísněnému prostoru nemohou vyrovnat těm přirozeným. Strom z kontejneru má proto menší šanci přežít, jeho opětovné vysazení je navíc možné až na jaře. Jinak by stromek přivyklý během Vánoc na pokojovou teplotu dostal šok. „Je to taková móda, která trochu připomíná vypouštění kapra do studené řeky,“ poznamenal skepticky Hýsek.

Podle lesníků navíc dnes lidé nemusí mít obavy, že by proces pěstování vánočních stromků škodil přírodě. „Naopak. Lesu nechybí, jejich prodejem jen vyděláváme na péči o něj. V dnešní kůrovcové kalamitě pak můžeme vysadit jiné dřeviny, je to vlastně jen využití stromků, které překáží. Vznikne z nich štěpka, která má energetické využití, případně hnojivo na zasypání stromků ve městě. Je to k přírodě šetrnější než vyrábět umělý stromek z PVC či polyuretanu,“ dodal Herzán.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist