Firmy si budou moci pořídit továrnu na zkoušku, říká majitel společnosti stavějící modulární budovy

Modulární budovy přestaly být pouhými dočasnými kontejnery nevalné kvality, ale mění se ve stále populárnější způsob výstavby. Z prefabrikovaných buněk, takzvaných modulů, vznikají školy, školky, průmyslové haly a v přípravě jsou i první projekty modulárních čtvrtí. Rozvoji odvětví pomohl nejen loňský rok, kdy modulární domy pomohly řešit nedostatek ubytování pro ukrajinské uprchlíky. Nahrává mu i sílící důraz na ekologii.

„Modulární budovy vypustí do ovzduší o 31 procent méně CO₂ než ty klasické,“ říká Stanislav Martinec, majitel společnosti Koma Modular. Vizovická firma je lídrem trhu. Podle poslední výroční zprávy dosáhla v roce 2022 miliardových tržeb. Její čistý zisk překonal 50 milionů korun.

Koma Modular zároveň pracuje na popularizaci a dalším rozvoji modulární výstavby. Vybudovala například vlastní vývojové inovační centrum. Do povědomí veřejnosti se dostal i její projekt českého pavilonu pro světovou výstavu Expo 2015 v Miláně. Po jejím skončení jej firma přestěhovala do Vizovic, kde z něj učinila sídlo firmy. Nejnověji dokončuje výstavbu letišť v africkém Senegalu.

Vy jste jako firma ve svém záběru docela rozkročení. Stavíte modulární průmyslové haly, letiště, chystáte velkou čtvrť. Jak výrazně se modularita nyní rozvíjí? 

Rozvíjí se stále a velmi. Kdysi tu byly buňky na stavbách, následně kontejnery, z nichž se daly postavit i sofistikovanější budovy, například školky. A teď jsme u zcela nového druhu modulární výstavby. Existují přemístitelné a trvalé modulární budovy. Přemístitelné modulární stavby jsou používané například v průmyslu, kde potřebují firmy v rámci jednoho závodu různě stěhovat budovy nebo rychle pokrýt své potřeby. Využily se také během loňské uprchlické krize. Ty trvalé se nyní začínají více prosazovat například u staveb škol, bytových domů a různých staveb občanské vybavenosti. Státní sektor již v daleko větší míře než dříve vypisuje dokonce tendry na tyto budovy modulárního provedení. 

Byla uprchlická krize velkým povzbuzením pro celý sektor modulární výstavby? Změnilo se jeho vnímání ve společnosti?

Změnilo. Sektor jako takový výrazně narostl. Zakázky přicházely nejen z Česka, ale i z dalších zemí. Třeba z Německa, které také přijímalo velké množství uprchlíků. Nebyli jsme vůbec schopni pokrýt poptávku s původními kapacitami a museli jsme je navyšovat. Na druhé straně uprchlická vlna zase úplně neposunula úroveň modulárních staveb, protože byly stále ještě vnímané jako něco dočasného. To se nyní mění. 

V Česku vzniká čtvrtina všech nových hal a skladů ve střední a východní Evropě. Nájemné je zde nejvyšší v regionu

9. 11. 2023 ▪ 3 min. čtení

V čem spočívají výhody modulárních staveb proti těm běžným? 

Vždy je to rychlost. Třeba u škol a školek. Úřady si vždy vzpomenou v květnu, že v září potřebují školku a to už klasickou cestou skoro nelze stihnout. Takže zároveň ve stejný čas, kdy je vyřizováno stavební povolení, my už vyrábíme v závodě školku. Další věcí, která modulární výstavbě pomohla, je, že dnes už prakticky nepoznáte rozdíl proti normálním stavbám. Uvnitř vůbec a zvenku už prakticky také ne. Navíc je tento způsob šetrný k životnímu prostředí. 

Modulárním stavbám nyní nahrává i tlak na ekologii. Pravidla šetrného stavebnictví se snaží dodržovat i stavebníci průmyslových hal a ekologické budovy poptávají také jejich nájemci. Jak moc „zelené“ jsou modulární stavby? 

My jsme právě představitelé tohoto ekologického směru a musím říct, že důraz na udržitelnost šel v posledních letech výrazně nahoru. Což je skvělé. Je dobré, že banky nyní dávají lepší podmínky těm stavařům, kteří staví modulárně. Nebo investorům, kteří se zaměřují na šetrnou výstavbu. Měříme uhlíkovou stopu a modulární budovy vypustí do ovzduší o 31 procent méně CO₂ než ty klasické. 

Čím toho dosahujete? 

Uvědomte si, že například jen odpad zredukujeme více než o 80 procent. Navíc všechno třídíme a děláme budovy jako auta na lince. To ke snižování odpadu výrazně přispívá. Ve srovnání s běžnou výstavbou uspoříme asi 10 procent energie, což je také zajímavé. A další věc – tím, že nestavíme venku, vypustíme do ovzduší až o 69 procent méně ozonu. Navíc máme možnosti upravovat fasády, instalovat zelené střechy a další ekologické prvky. 

V čem mohou modulární stavby pomoci dalšímu rozvoji průmyslových budov? 

Pracujeme teď na projektu společně se slovenskými partnery. Jsme součástí sdružení inovátorů, které má název AMMF (Advanced Micro Modular Factory). Připravujeme malé modulární fabriky. Díky nim bychom měli být schopni předcházet tomu, aby vznikaly haly, které za čas nebudou mít využití. Je určitě lepší vybudovat například vedle atomové elektrárny mini továrnu na vzduchotechniku a nevozit výrobky přes půl Evropy. Nebo postavit mini továrnu na mošty vedle sadu. Například start-upy by si mohly půjčit tuto malou budovu a odzkoušet si, jestli se jim vůbec vyplatí postavit větší halu. Zároveň by tyto stavby mohly být přemístitelné. Ale musíme na tom ještě pracovat. 

Šlo by například díky těmto stavbám zajistit i to, že firmy budou průběžně upravovat velikost svých průmyslových center podle aktuální potřeby?

Tomu se říká hybridní modulární budova, což je podle nás vyšší stupeň mikrotováren a modulárních budov. Lze tam přidávat další a další části, zároveň je ale lze i ubírat. Myslím, že je důležité, aby bylo možné budovy rychle přemístit například ve chvíli, kdy potřebujete změnu určitých technologických postupů. Abyste mohli reagovat rychle. Zároveň je možné postavit i továrnu na výrobu modulů. Což nám pomůže v naší snaze netransportovat moduly na velké vzdálenosti například napříč kontinenty. 

Jak velký problém představují pro modulární výstavbu zdlouhavé povolovací procesy? Pomohlo by dalšímu rozvoji tohoto byznysu jejich výrazné zkrácení?

Určitě ano. To by pomohlo všem. Máme celkem propracované projekty, které mají už určité standardizované prvky. Jsme schopni produkt rychle vytvořit. A kdyby se ještě posunula schvalovací část, abychom nemuseli pořád na každém úřadě znovu a znovu tyto prvky probírat, určitě by to odvětví posunulo dopředu.

Říkal jste, že modulární budovy už nejsou jen kontejnery, ale že jsou srovnatelné s klasickou výstavbou. Co je teď trendem? Jakým směrem se obor ubírá? 

Základem bylo překonat předsudky, že modularita je něco méně kvalitního. To si myslím, že se daří a modulární budovy se prosazují. Pro další inovace jde o velmi důležitou věc, protože díky tomu mají vůbec smysl. Je zásadní, aby se nevymýšlelo něco, co nebude uznávané. Z našeho pohledu se teď opravdu nejvíce prosazují sofistikovanější budovy. Například ty pro bydlení. Myslím opravdu přímo bytové domy nebo koleje, domovy důchodců či nemocnice. Vymýšlíme skutečně sofistikované moduly větších rozměrů, které vyhoví všem podmínkám. Třeba v bytových domech by nikdo neměl poznat, že je postavený z modulů. Začali jsme teď tyto inovace uplatňovat a máme první realizace zmíněných hybridních modulárních budov. Těmi můžete také obestavět určité prostory, takže vám vznikají taková atria. To se hodí třeba při výstavě nákupních center nebo u letišť. 

Výstavba letiště je jedním z vašich nejzajímavějších produktů. Realizovali jste ji v africkém Senegalu. Jak jste se tam dostali? 

Zásadní byla ekonomická diplomacie, my jsme tomu dali technickou nástavbu, která Senegalce zaujala. Připravovali jsme projekt asi čtyři roky i s vyjednáváním. Musím smeknout klobouk před velvyslancem v Senegalu, který měl hodně velké zkušenosti a pomohl nám prosadit se proti Turkům nebo Číňanům. Zaujali jsme právě tím, že jsme představili modulární řešení. Tak mi to alespoň bylo řečeno. Uspěli jsme díky tomu, že jsme nabídli vývoz technologie, nikoli to, že budeme na místě stavět a hledat cihly a zedníky. V současnosti je předané první letiště ve městě Saint-Louis. Druhé letiště začínáme dokončovat v Matamu.

Průmyslové stavby

Stáhněte si přílohu v PDF

Jak rychle jste byli s prací hotovi poté, co jste zakázku dostali? 

To bylo velmi rychlé. Od rozhodnutí to trvalo asi půl roku a už jsme vyráběli a dodávali. 

Plánujete se v regionu angažovat i nadále? 

Angažujeme se tam. Ale jsou to vesměs státní zakázky. A státy požadují financování. Takže musíte najít financování a předložit takto kompletní nabídku. 

Na jaké zahraniční trhy dále cílíte? 

Ve velkém jsme se zaměřovali Německo, ale mění se to. Němci jsou teď nemocným mužem Evropy, od něhož jsme se nakazili. Jako firma to cítíme taky. Poptávka z Německa nám poklesla o 50 až 80 procent. Naštěstí na něm nejsme závislí. Dodáváme také do Nizozemska a Belgie. Máme také zákazníky ve Francii a Skandinávii. A snažíme se otevírat trhy mimo Evropskou unii. V tomto je pro nás zajímavá právě západní Afrika. Tamní státy mají obrovský potenciál. Potřebují rychle vybudovat infrastrukturu jako nádraží, letiště nebo školy. 

Článek vznikl ve spolupráci se společností Koma Modular.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Průmyslové stavby.