Knihy (a seriál), které vám pomohou pochopit rok, jenž právě končí

Peter Bárdy: Fico. Posadnutý mocou (Ringier Slovakia Media 2023)

Tuto knihu vydal šéfredaktor serveru Aktuality.sk měsíc před slovenskými parlamentními volbami. Umožnil tím opravdu každému, kdo měl zájem, aby pochopil, co je Robert Fico zač a jak se za poslední roky v opozici změnil. Jsou v ní odpovědi na otázky, které si možná kladou ti, kdo se diví, že už padesát dní od návratu Fica do premiérského křesla proti němu opět protestují tisíce lidí. Kniha umožní rozumět Ficovi, jeho stylu politiky a motivaci po moci. Už ale nenabízí pochopení pro ty, kteří Fica opakovaně volí. 

Serhii Plokhy: The Russo-Ukrainian War: The Return of History (W. W. Norton 2023)

Kdo stále věří tomu, že Vladimira Putina k invazi na Ukrajinu vyprovokoval Západ skutky, jako bylo třeba rozšíření NATO, měl by si přečíst tuto knihu – aby poznal, že věří bludu. Právě historickým kořenům ruského útoku je věnována první polovina knihy. Harvardský profesor historie v ní vysvětluje, že důvodem agrese je dlouhodobá imperiální politika Ruska, kterou nyní ztělesňuje Vladimir Putin. V druhé půlce pak Plokhy popisuje vývoj na bojišti od začátku invaze do konce roku 2022.

Mike Martin: How to Fight a War (Hurts & Company, 2023)

Ruská agrese na Ukrajinu a posléze i válka v Gaze přitáhly pozornost i naprostých laiků k úvahám o tom, jak správně a dobře může stát vést válku. Klasikou v tomto oboru je Clausewitzův opus O válce, který má dvě nevýhody: je z 19. století a jeho poslední české vydání má 984 stran. Kdo by chtěl pochopit, jak vést dnešní válku (i s odvolávkami na Clausewitze), co je pro ni nejdůležitější a jak může vypadat válka v budoucnosti, může sáhnout po útlejší knize britského historika Mika Martina. Podobných knih vyšlo hlavně inspirováno Ukrajinou v poslední době víc, ale britská historicko-válečná škola se zdá být nejblíže tomu, co se děje a asi bude i dál dít v Evropě.

Mark Leonard: The Age of Unpeace (Bantam Press 2021)

Kniha britského politického analytika a šéfa think-tanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy je postavena na myšlence, že všechna propojení globálního světa ho také rozdělují a že cokoli, obchod, finance, internet, sociální sítě, prostě všechno sloužící ke spojování, může být použito jako zbraň. I ekonomická propojení a obchod mohou být použity například k vydírání, jako jsme to viděli během pandemie. Kvůli těmto propojením můžeme globálně vést konflikty, které na první pohled nevypadají jako války – ale mohou mít podobný dopad. Kvůli tomu jsme vstoupili do „věku nemíru“, jak by se doslovně dal titul knihy přeložit. 

Andrew Lawler: Co skrývá Jeruzalém (Maraton 2023)

Už z úvodu knihy je patrné, že autor si vybral mimořádně citlivé téma. Má jedno z nejsvatějších míst světa nazývat Chrámovou horou, nebo Vznešenou svatyní? Navštěvují křesťanští poutníci Boží hrob, nebo kostel Vzkříšení? Už jen velké písmeno v názvu nějaké jeruzalémské lokality může totiž rozhněvat věřící jednoho ze tří světových náboženství. A ještě mnohem větší dilemata než Lawler řeší archeologové, kteří v uplynulých 150 letech zkoumali podzemí Jeruzaléma, o kterém kniha pojednává. To, co tam nacházejí, má totiž nejen historický, ale i politický význam, může ovlivnit dění na celém Blízkém východě a vyvolat konflikty s mnoha mrtvými. Klíč k pochopení aktuálního dění v Izraeli a Pásmu Gazy leží totiž pod povrchem v 5000 let starých kamenech. 

Ben Hubbard: MBS: The Rise to Power of Mohammed Bin Salman (Tim Duggan Books, 2020)

Svou bohatou a konzervativní zemi ovládl mafiánským způsobem, okamžitě jí ale naordinoval cestu do soudobého světa. Sní o reformách i vizionářských městech budoucnosti, své poddané ale drží politicky zkrátka. Angažuje se v globálních otázkách a prosazuje asertivní zahraniční politiku. Životní příběh saúdského korunního prince Muhammada bin Salmána(38) do překvapivých detailů zmapoval Ben Hubbard, ostřílený americký novinář, který po zkušenostech z nejprestižnějších médií zakotvil v The New York Times. Princ známý i pod zkratkou MBS je klíčem k pochopení Zálivu a vlastně i celého Blízkého východu. Je z nejmladší generace vládců, která naznačuje, kudy se bohatší část arabského světa vydá.

Henry Kissinger: Uspořádání světa (Prostor 2016)

Před pár týdny zesnulý americký diplomat a ministr zahraničí popisuje ve své práci uspořádání světa pro uzavření vestfálského míru po třicetileté válce až do nedávné minulosti. Kissinger vysvětluje systém vzájemně si konkurujících suverénních států, které však na sebe navzájem dohlížejí, zamezují přílišné rozpínavosti některých z nich a zajišťují tak mocenskou rovnováhu. Díky tomu se v uplynulých staletích lidstvo samo nezničilo, byť k tomu nezřídka nemělo daleko. Dnes se tato ověřená rovnováha na Ukrajině, v Pásmu Gazy, na Tchaj-wanu i ve Venezuele opět bortí. A hrozí, že se křehký „postvestfálský“ svět po 375 letech blíží ke konci? Nebo naopak opět prokáže svou stabilitu jako mnohokrát v minulosti?

Ben Judah: This is Europe (Picador, 2023)

Anglický novinář z The Atlantic Ben Judah sepsal portréty třiadvaceti lidí z různých částí Evropy. O tom, co dělají, jak žijí a jak přemýšlejí o světě okolo sebe. Přistoupil k tomu reportérsky: pět let cestoval po Evropě, telefonoval, strávil hodiny na Zoomu. Všechna vyprávění si nahrával a sestavil z nich obraz současné Evropy podle samotných Evropanů. Je tu příběh lodivoda v rotterdamském přístavu, rumunského kamioňáka mezi dálnicemi E40 a M3. Syřana, který utekl do Evropy během migrační krize, nebo mladé právničky na irském venkově, která umírá na nevyléčitelnou nemoc. Nejde tedy o politologii, ale příběhy lidí z masa a kostí, které Ben Judah zachytil strhujícím způsobem.

Martin Wolf: The Crisis of Democratic Capitalism (Allen Lane 2023)

Může se zhroutit demokracie a vrátit nesvoboda? Rozhodně ano. Demokratický systém vládnutí je ve skutečnosti velmi křehký a zdaleka není samozřejmý. Když se podíváme na statistiky, zjistíme, že států, které jsou demokraciemi, v posledních letech ve světě setrvale ubývá. Martin Wolf, hlavní ekonomický komentátor deníku Financial Times, tvrdí, že demokracie a volný trh je na Západě dokonce ve větším ohrožení, než si myslíme. A že se naše společnost bude muset výrazně změnit, pokud o svobodu nechceme přijít. 

Paul Lendvai: Austria Behind the Mask. Politics of a Nation since 1945 (Hurst 2023)

V Rakousku budou na podzim volby a v průzkumech vede krajně pravicová Svobodná strana Rakouska (FPÖ). Proč tomu tak je, to pomůže výrazně pochopit kniha více než devadesátiletého nestora rakouské novinařiny a publicistiky. Lendvai přibližuje klíčové osobnosti rakouského politického života od konce druhé světové války. Prakticky se všemi se osobně znal. Je patrné, že nejblíže mu je sociální demokracie, ale i k ní umí být kritický. Velmi si necení bývalého kancléře Sebastiana Kurze, který se v pouhých 31 letech stal kancléřem, ale v roce 2021 odstoupil kvůli vyšetřování z korupce. Právě jeho činy podle Lendvaie v důsledku výrazně posílily krajní pravici.

Údolí slz (Valley of Tears) – HBO Max

Letos jste mohli vidět v kinech snímek Golda – Železná lady Izraele o premiérce Goldě Meirové, která v 70. letech 20. století dokázala čelit terorismu i válce. Z prostředí Izraele – a bojů s terorem – bych mohl doporučit i úspěšný seriál Fauda. Ale krutost války a syrové emoce možná ještě silněji ztvárňuje Údolí slz na HBO Max. Před padesáti lety – 6. října 1973 – zaútočily Egypt a Sýrie na Izrael. Jomkipurská válka zůstává lekcí v tom, jak napadená strana podcenila signály a nechala se zaskočit. Kolega Martin Novák o ní napsal výborný text Válka, ve kterou nikdo nevěřil. Jak se izraelské tajné služby dopustily největší chyby v dějinách. Vyšel den před tím, než 7. října 2023 byl svět opět zaskočen a otřesen – útoky teroristů z Hamásu na Izrael. Příběh v sérii Údolí slz je vyprávěn z pohledu tří postav, které se ocitly uprostřed válečné smršti jomkipurské války.

Připravili: Martin Ehl, Ondřej Houska, Jan Brož, Kateřina Šafaříková,  Pavel Novotný a Tomáš Procházka