Bankovní rada České národní banky na čtvrtečním zasedání rozhodla o snížení základní úrokové sazby o 0,25 procentního bodu na 6,75 procenta. Od sazby se zprostředkovaně odvíjí ceny úvěrů v ekonomice, včetně hypoték, ovlivňuje kurz koruny nebo náklady na správu státního dluhu. Jde o první změnu úrokových sazeb od léta loňského roku, kdy se stal novým guvernérem ČNB Aleš Michl.

„Očekáváme, že inflace v příštím roce výrazně klesne. Nastal tedy čas opatrně vykročit k pozvolnému snižování základních úrokových sazeb,“ uvedl Michl. Podle něj by se růst cen měl začátkem příštího roku dostat na úroveň horní hranice tolerančního pásma, tedy okolo tří procent. To je blízko dvouprocentní hranice, na kterou centrální bankéři dlouhodobě cílí. Ve stejném rozsahu, tedy o 0,25 procentního bodu, se snížily i další dvě základní úrokové sazby – diskontní a lombardní.

Michl zároveň řekl, že vzhledem k přetrvávajícím rizikům bude ČNB při dalším snižování sazeb opatrná. A proces rozvolňování měnové politiky případně zastaví, pokud inflace nebude klesat anebo naopak dojde k opětovnému zrychlení tempa růstu cen. Jedním z dalších důvodů současného snižování sazeb může být i o něco zhoršený výhled na růst ekonomiky v příštím roce, který ČNB zveřejnila ve své nové listopadové makroekonomické prognóze.

Většina analytiků na trhu tyto kroky předpokládala. I přesto koruna vůči euru těsně poté, co byla zpráva uveřejněna, mírně poklesla o přibližně pět haléřů. Následně se vrátila na původní hodnoty a v pozdních odpoledních hodinách kurz osciloval okolo 24,60 koruny za euro.

Poslední čísla sice ukazují na listopadovou inflaci ve výši 7,3 procenta, což může v kontextu Michlových slov působit jako vysoké číslo. Podle Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma České bankovní asociace, se ale jedná o zkreslený obrázek.

„V první řadě na inflaci působí efekt snížené loňské srovnávací základny vlivem vládního úsporného tarifu. Po očištění o tento ryze statistický efekt se reálná inflace nachází na úrovni podstatně umírněnějších 4,7 procenta. I toto číslo je ovšem hlavně výsledkem cenového skoku ze začátku letošního roku,“ říká.

Přibližně od února pak spotřebitelské ceny nerostou nijak závratným meziměsíčním tempem a inflační vývoj tak podle Seidlera odpovídá běžným letům v české historii. „Nákladové tlaky v průmyslu i zemědělství již zřetelně opadly a spotřebitelská poptávka se nachází v hlubokém poklesu. K dalšímu dramatickému růstu cen tak není racionální důvod ani příležitost,“ dodává Seidler.

Určité zvýšení cen ještě může přinést začátek roku. Leden je obdobím, kdy řada firem navyšuje své ceníky. Většina analytiků na trhu se ale přiklání k názoru ČNB, že celoroční inflace se bude v příštím roce pohybovat okolo tří procent. Základní úroková sazba by se tak podle nich mohla na konci příštího roku pohybovat okolo čtyř procent.

Michl se také vyjádřil k možnosti snižovat v příštích měsících sazby razantněji  – o půl procentního bodu i více. K takovému kroku by se ovšem bankovní rada odhodlala pouze v případě, že by se inflace výrazně přiblížila k dvouprocentnímu inflačnímu cíli.

Dneškem tak končí nejdelší období beze změn úrokových sazeb od roku 2017. Tehdy skončila téměř pětiletá fáze, kdy základní úroková sazba byla beze změny na 0,05 procenta. Od roku 2017 bankovní rada měnila sazby přinejmenším jednou ročně.

Nastavení základních úrokových sazeb ovlivňuje mimo jiné i cenu hypoték. Hypoteční sazby ovšem s mírným zpožděním reagují zejména na vývoj tržních úrokových sazeb delších splatností. A do nich už z velké části bylo rozvolnění ze strany ČNB zaceněno. Nijak zásadní vliv na zlevňování těchto úvěrů na bydlení tak experti nepředpokládají.

„Úrokové sazby u hypoték budou na začátku příštího roku na stávající úrovni, tedy okolo 5,6 procenta, v půlce roku kolem 5,4 procenta a na konci roku budou atakovat pětiprocentní hranici,“ říká Milan Voldřich, ředitel hypotečních úvěrů v Raiffeisenbank. Mnohem větší vliv na zlevňování těchto úvěrů tak zatím mělo drsné konkurenční prostředí na bankovním trhu. V posledních týdnech výrazně zlevnila hypotéky Moneta Money Bank, o pár dní později následovala i Air Bank. Již na začátku prosince o 1,5 procentního bodu u fixací na dva roky i Komerční banka.

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist