Tlak na odchod vicepremiéra Mariana Jurečky z pozice předsedy KDU-ČSL v jeho straně sílí. Tři krajské organizace – jihočeská, plzeňská a moravskoslezská – v posledních dnech vyzvaly, aby lidovci už na jaře uspořádali sjezd, na kterém zvolí nové vedení strany. Podle dosavadních dohod by se měl konat letos v říjnu. Zmíněné kraje ale chtějí, aby strana neotálela a už do červnových evropských i podzimních krajských voleb šla s novými šéfy. HN už znají čtveřici relevantních jmen, z nichž by měl vzejít Jurečkův možný nástupce v čele strany.

Šéf lidovců se dostal veřejně pod tlak po aféře s mlžením a nezvládnutým vysvětlováním své účasti na večírku v den střelby na Univerzitě Karlově. Přestože teď část straníků volá po Jurečkově konci v čele strany, neznamená to, že by měl odcházet z pozice ministra práce a sociálních věcí. 

Často zmiňovaná varianta ve straně je, že jako ministr by měl ve vládě zůstat, ale rezignoval by na post šéfa KDU-ČSL. Jasněji o jeho budoucnosti může být už příští týden, v pátek 26. ledna. Na ten den je svoláno jednání Celostátní konference KDU-ČSL, což je široké vedení strany čítající v tuto chvíli podle lidoveckého webu 106 politiků. K jeho setkání dochází jen dvakrát do roka nebo v mimořádných situacích – jako je právě ta současná.

Jurečka zde má podrobně popsat, jak to bylo se zmiňovaným večírkem, ale především pak, jak to sám se sebou a se stranou vidí dál. Jeho nezvládnutá komunikace kolem večírku totiž není příčina, ale spíš katalyzátor toho, proč to teď Jurečka v čele strany má velmi nahnuté.

„Hlavně bychom neměli nikoho odvolávat. Ale je jasné, že ve vedení bude muset dojít k razantním změnám. A nemusí to být jen o předsedovi. I kdyby Marian v čele strany zůstal, z vedení asi odejdou někteří lidé s ním spojení, kteří nejsou moc vidět. Nemůžeme se spokojit s tím, že dlouhodobě oslabujeme, v průzkumech máme dvě tři procenta hlasů,“ říká poslanec Ondřej Benešík, člen KDU-ČSL ve Zlínském kraji, kde má strana nejvíce členů v Česku.

Právě to, kolik má strana v kterém kraji členů, je důležitý faktor. K tomu, aby lidovci uspořádali sjezd, na němž si zvolí nové vedení, totiž musí vyzvat kraje, které dohromady zastupují alespoň třetinu členské základny.

„Stěžejní je, jak se k tomu postaví početně mnohem silnější Zlínský nebo Jihomoravský kraj,“ ví místopředseda jihočeských lidovců František Talíř. Právě nejsilnější lidovecké kraje se přitom kloní k tomu situaci „nehrotit“. Aspoň prozatím.

„Všechno se to ukáže toho 26. ledna. Ale můj osobní názor je, že je lepší zachovat chladnou hlavu a nechat to až na podzim. Zvlášť pokud by byla poptávka po hlubší změně, tak ji nemáme šít horkou jehlou,“ říká hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich.

„Chápu hlasy kolegů, kteří by chtěli jít do voleb už s novým vedením. Ale já jsem jeden z těch, kteří letos kandidují taky, podzimní krajské volby jsou pro mě velmi důležité. A nemyslím si, že by mi nějak ubližovalo, když nebudeme mít nové vedení,“ tvrdí.

Také Grolich patří k těm, kteří si nejdříve chtějí poslechnout, jak se k celé věci Jurečka s odstupem postaví a jak se mezitím vyvine nálada mezi straníky. „Nejsem teď příznivcem nějakých rychlých zúčtování s předsedou i proto, že Marian udělal na ministerstvu práce a sociálních věcí obrovský kus práce, ještě ho tam kus práce čeká. Skoro všichni říkají, že by tam měl zůstat, pracovně vůči němu nejsou výhrady,“ vysvětluje.

„Pracuje jako ďas, na ministerstvu je od rána do noci,“ popisuje jeden z lidoveckých poslanců, který si nepřál být jmenován. „Protože to pro něho byl úplně nový resort, v němž na rozdíl třeba od zemědělství skoro nikoho neznal, snaží se tam lidi i tou svou bodrou povahou nějak stmelit. To byl možná i jeden z důvodů, proč tak zbabral celou tu situaci s večírkem. Prostě měl pocit, že se za těmi lidmi má vrátit,“ vysvětluje s tím, že práce, kterou Jurečka v resortu odvádí, ale lidovcům nepřináší politické body.

V průzkumech strana končí pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do sněmovny a je tak existenčně závislá na svém členství v koalici Spolu, kde je ještě ODS a TOP 09. „Chybí nám nějaká dlouhodobá vize, směřování, důvod, proč by nás lidi měli volit. Tohle má být práce předsedy a jeho týmu. Marianovi na to ale zjevně nezbývá čas,“ dodává zmíněný poslanec.

I proto ve straně zaznívá, že „elegantním“ řešením by bylo, kdyby Jurečka rezignoval na pozici předsedy. S vysvětlením, že se potřebuje plně soustředit na práci na ministerstvu.

Jurečkův nástupce v čele KDU-ČSL by pak měl vzejít ze čtyř jmen. Zatím nikdo z nich neřekl, že bude kandidovat. Zároveň ale netají, že o tom vzhledem k současné situaci přemýšlet musí. V úvahu připadá buď razantní změna a nasazení některého z dvojice mladých politiků – ministr životního prostředí Petr Hladík či hejtman Jan Grolich. Anebo je tu varianta zkušenějších – místopředseda sněmovny Jan Bartošek či ministr zemědělství Marek Výborný.

Pokud by se objevil někdo další, třeba bývalý předseda Jiří Čunek, který v minulosti kandidaturu na předsedu tajil až do dne konání sjezdu, tak by to podle některých lidovců byl spíš jen pokus o získání mediální pozornosti.

Podle Benešíka by přitom už zmíněného 26. ledna Jurečka mohl udělat to, že si mezi očekávanou stovkou přítomných lidovců nechá v tajné volbě prověřit, jakou má důvěru. „Taková sonda do členské základny by byla namístě. Říká se, že veřejná volba je o loajalitě, tajná o důvěře,“ uvádí Benešík.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist