Válka se jednodušeji vede nedemokratickým režimům, i když ne pokaždé končí jejich vítězstvím. To je fakt, který si lidstvo prověřilo během dvou světových válek v minulém století a který výborně popsal George Orwell v nesmrtelném románu 1984. V praxi si to teď ověřují dva demokratické státy – Ukrajina a Izrael. Mají za sebou sice politickou a do jisté míry i ekonomickou podporu dalších demokracií, ale definice válečných cílů a způsob, jak jich dosáhnout, je jen věcí obou tamních vlád.

A v tom je právě největší potíž současných konfliktů. Jak vláda prezidenta Volodymyra Zelenského, tak kabinet premiéra Benjamina Netanjahua se nyní nacházejí v situaci, kdy po úvodních, řekněme rychlých a impulzivních krocích, které bylo potřeba udělat na obranu země, potřebují znovu určit, co je cílem jejich války, jak ho dosáhnout a jak o tom přesvědčit společnost, tedy voliče.

Jinými slovy, jak Ukrajina, tak Izrael si nyní nově potřebují definovat, co pro ně znamená vítězství.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • - Jak vypadá dilema demokratického lídra ve válce s totalitním sousedem.
  • - Jak připravit občany na dlouhou válku.
  • - V čem je důležitá taková zkušenost pro Česko.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se