Válka se jednodušeji vede nedemokratickým režimům, i když ne pokaždé končí jejich vítězstvím. To je fakt, který si lidstvo prověřilo během dvou světových válek v minulém století a který výborně popsal George Orwell v nesmrtelném románu 1984. V praxi si to teď ověřují dva demokratické státy – Ukrajina a Izrael. Mají za sebou sice politickou a do jisté míry i ekonomickou podporu dalších demokracií, ale definice válečných cílů a způsob, jak jich dosáhnout, je jen věcí obou tamních vlád.
A v tom je právě největší potíž současných konfliktů. Jak vláda prezidenta Volodymyra Zelenského, tak kabinet premiéra Benjamina Netanjahua se nyní nacházejí v situaci, kdy po úvodních, řekněme rychlých a impulzivních krocích, které bylo potřeba udělat na obranu země, potřebují znovu určit, co je cílem jejich války, jak ho dosáhnout a jak o tom přesvědčit společnost, tedy voliče.
Jinými slovy, jak Ukrajina, tak Izrael si nyní nově potřebují definovat, co pro ně znamená vítězství.
Co se dočtete dál
- - Jak vypadá dilema demokratického lídra ve válce s totalitním sousedem.
- - Jak připravit občany na dlouhou válku.
- - V čem je důležitá taková zkušenost pro Česko.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
