Další snižování sazeb od ECB čekáme až v září. Rizikem je růst mezd

K jednacímu stolu tento týden zasedne Evropská centrální banka. Ta se poslední dobou snaží přesvědčit finanční trhy, že snižování sazeb zatím není na pořadu dne, a v tomto duchu se zřejmě ponese i její čtvrteční zasedání. Pozornost bude směřovat na ekonomický vývoj v letošním roce, kde se toho od jejího prosincového zasedání nicméně příliš nezměnilo. Inflace sice již výrazně zpomalila své tempo, na cíl centrální banky se v letošním roce ale nedostane.

Riziko představuje především růst mezd, kterému nahrává historicky nejnižší míra nezaměstnanosti. Centrální banka si tak s dalšími kroky bude chtít podle našeho názoru počkat na vývoj mezd, jehož výsledky za první kvartál budou zveřejněny až v květnu. Z tohoto úhlu pohledu se zdá, že finanční trhy, které zaceňují první uvolnění měnových podmínek již na jaře letošního roku, ECB přeceňují.

Přehnaná se jeví i očekávání, že do konce roku centrální banka sníží úrokové sazby o jeden a půl procentního bodu. Vzhledem ke značné míře nejistoty, která je nyní s dalším vývojem inflace spojena, považujeme za realističtější scénář, že ECB vyčká s jejich snížením až do září letošního roku. Měnové podmínky pak bude postupně uvolňovat každé čtvrtletí, a to až do poloviny roku 2026, kdy úrokové sazby dosáhnou své rovnovážné úrovně.

Rozhovor

Skrytá mina pro české podniky: Vydělaly na přecenění zásob. Teď se jich zbavují, ale jejich hodnota mezitím klesla

8. 1. 2024 ▪ 18 min. čtení

Diskuse se také bude stále více točit kolem optimální výše bilanční sumy centrální banky. Zde však zásadnější prohlášení neočekáváme před březnem či dubnem, kdy budou zveřejněny výsledky revize strategických nástrojů ECB. Ty by podle našeho názoru měly ukázat na nutnost pokračovat ve snižování bilanční sumy k úrovním okolo 20–25 procent HDP, a to i v období, kdy ECB již bude úrokové sazby snižovat. V současné době velikost bilance dosahuje 50 procent evropského HDP.

K redukci bude ECB nutit jednak vidina vysokých ztrát, dále i legislativní důvody, které vyplývají z držby vládních dluhopisů jednotlivých zemí. Zatím je nicméně postup Evropské centrální banky opatrný. Pro letošek by objem kvantitativního utahování měl být navýšen pouze o 45 miliard eur. Z pohledu dopadu na finanční trhy je to částka poměrně nevýznamná, z pohledu snižování objemu bilanční sumy bohužel také. Návrat na její rozumnou úroveň, která by z ní udělala opět použitelný nástroj pro případ hospodářské krize, tak bude zřejmě ještě pár let trvat.