Policie má k dispozici techniku na vypnutí auta na dálku. Její nasazení závisí na politicích

Nejen elektroauta, ale i vozy se spalovacím motorem se dají jen s malými úpravami vypnout na dálku. Vývojáři z ČVUT a VUT už mají prototyp zařízení, které si od nich vyžádala česká policie. Zastavovanému autu se odpojí přívod paliva do motoru. U vozidel v továrním nastavení to nejde, u některých novějších aut ale podle vývojářů stačí lehce upravit software řídicí jednotky.

Blokace auta

Vývoj tohoto ryze českého zařízení iniciovala už před lety policie, jeho vznik teď vítá. Nasazení do provozu je ale z řady důvodů kontroverzní a bude záviset na politicích. 

V univerzitním kampusu na severozápadě Brna je počasí pod psa, mrholí a fouká. Přesto na konci jedné z místních silnic stojí kolem dvaceti lidí, kteří si prohlížejí navenek obyčejnou Octavii. Spousta z nich jsou novináři. Vývojový tým je sem svolal, aby ukázal výsledky několikaleté práce.

Auto nabírá rychlost a na kopci už čeká muž s tabletem. Ve vhodnou chvíli poklepe na displej. Auto sice ještě chvíli jede a trénované ucho zachytí, jak jindy tichý benzinový motor začíná kuckat. Pár metrů a zastavuje na krajnici. 

Blokace auta 2

To, co umožnilo přístup zvenčí k řídicí jednotce, je takzvaný protokol V2X, tedy rozhraní pro komunikaci auta s okolím. Je to jedna z technologií, které v posledních letech hýbou vývojem v automobilovém sektoru. V podstatě se jedná o obdobu wi-fi (na kmitočtu 5,9 gigahertzu) s dosahem v řádu stovek metrů.

Právě díky ní mohou nová auta zobrazovat výstražné zprávy od silničářů. Přes ten samý protokol si ale třeba právě v Brně vyžadují záchranářská auta zastavení ostatních na těch křižovatkách, kterými projíždí. Zatím nejčastěji ji zřejmě osazuje do nových sériových aut Volkswagen, ale vývojáři předpokládají rozšíření i na další automobilky. Hlavně ty německé.

„Tuto komunikaci vede s infrastrukturou asi jedno procento aut na českých silnicích. Ale třeba u Prahy jsme zaznamenali i vyšší hodnoty,“ řekl Zdeněk Lokaj z Fakulty dopravní ČVUT. „Očekáváme, že ji výrobci budou standardně montovat do aut čím dál častěji,“ dodal. 

Mrkni na asistenta. Vyzkoušeli jsme, jak jednoduše ovládat očima dálničního asistenta nového BMW i5

6. 12. 2023 ▪ 3 min. čtení

Impulz k samostatnému českému vývoji dalo přitom před několika lety přímo policejní prezidium, respektive jeho oddělení pro vědu, výzkum a inovace. Jako řešitele si vybralo dvě největší české technické univerzity.

Vedoucí oddělení Vladimír Táborský už sice k Novému roku odešel do civilu, ale tím snáz se mu o projektu teď mluví. Vzpomíná, že na myšlenku vypínání aut na dálku přišel v době, kdy pracoval u protidrogové jednotky. „Mohlo to zabránit spoustě nebezpečných situací.“

I Táborský si ale uvědomuje, že jde o ožehavé téma. „Hlavní bude, aby policisté uměli vyhodnotit adekvátnost situace a respektovali zásady trestního zákoníku, hlavně krajní nouzi,“ řekl. A jak dlouho podle něj nasazení potrvá, pokud na něj vůbec dojde? „Myslím, že to může trvat tři roky, pět, ale taky to nemusí být nikdy. Záleží na politické vůli. Ale obecně byl o spolupráci s námi v Evropě velký zájem, řešit se to snaží i spousta dalších států.“

A česká oficiální místa? „Vítáme každý nový prostředek, který nám umožní zastavení nebezpečného řidiče. Neinvazivní způsob zastavení je velmi nadějný projekt, bohužel jeho reálné nasazení do provozu je relativně vzdálené, protože předběhlo aktuální legislativu,“ řekl HN mluvčí prezidia David Schön.

Kontaktovali jsme dva ministry, kteří mají k tématu nejblíž. Šéf resortu vnitra Vít Rakušan (STAN) na textovou zprávu s otázkami nereagoval, ministr dopravy Martin Kupka (ODS) projekt opatrně podpořil. „Pokud si to někde dovedu představit, tak v případě pronásledování pachatelů závažných trestných činů jako variantu, která může snížit riziko velkých škod i ztrát na životě. Bude ale nutné zamezit zneužití,“ řekl HN Kupka.

„Politici si samozřejmě uvědomují, že to není úplně populární řešení, protože vždycky budou nějaké obavy ze zneužití této technologie. Proto taky tento vývoj probíhá, aby rizika zneužití minimalizoval,“ řekl HN vývojář Zdeněk Lokaj.

Teď už ale máme před sebou černou Octavii minulé řady a s benzinovým motorem, tedy žádný poslední výstřelek techniky. Jen pod podlahou kufru je zamontovaná upravená jednotka. Sedáme do auta a najíždíme na testovací trasu. Míjíme „vypínač“ a chvíli jen tušíme, že se něco změnilo. Pedál plynu ale pak přestává odpovídat, otáčky padají k volnoběhu a nepomáhá ani prošlápnutí k zemi.

Detail instalace prototypové jednotky v kufru Octavie. U některých sériových aut by stačilo jen upravit software řídicí jednotky.

Foto: Jan Beránek

Kdo zažil poruchu palivového systému, třeba ucpaný palivový filtr nebo poruchu čerpadla, tomu jsou ty příznaky povědomé. Jen tuhle situaci navodila řídicí jednotka, odpojila systém sama. Jenže kdo takovou poruchu zažil třeba při předjíždění, ten taky ví, jak moc může být nebezpečná.

„Problém je provést zastavení tak, aby bylo bezpečné s ohledem na okolní účastníky provozu nebo osoby ve vozidle,“ řekl HN bojovník za práva řidičů Petr Jaroš. Automobilový bloger známý pod pseudonymem D-Fens si od HN vyslechl zprávu o prezentaci techniky s překvapením – ale hned vyjmenoval důvody, které jsou podle něj problematické i právně.

„Tyto pokusy se vyskytují konstantně a vždy byly zamítnuty pro naprostou nepředvídatelnost a zneužitelnost, takže mě dost překvapuje, že s tím zase někdo přišel,“ řekl. „Automobilka odpovídá za bezpečnost svého produktu. Pokud někdo druhý změní software nebo hardware, tak se jedná o hacknutí auta státní autoritou. Automobilka pak nemůže za takový výrobek ručit,“ dodal.

I sami vývojáři vědí, že právě tenhle projekt může skončit jen prototypem. „Záleží, jaká bude vůle v rámci Evropy toto řešení zavést. Ale i kdyby nebyla, technologie nás nakonec předběhne. Jednoznačně to bude muset být ve všech autech s autonomním řízením,“ uzavřel Lokaj.