Miliardy dolarů na nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu shánějí v těchto dnech mezi spojenci čeští diplomaté. Prezident Petr Pavel o víkendu překvapil účastníky Mnichovské bezpečnostní konference, když řekl, že by se pro Kyjev dalo sehnat až 800 tisíc kusů této munice v řádu týdnů, pokud se najdou peníze. Ukrajina náboje zoufale potřebuje a právě kvůli jejich nedostatku má teď problémy zadržet ruské útoky na několika místech fronty.

Deník Financial Times v pátek napsal, že podle jeho zdrojů je potřeba 1,5 miliardy dolarů (zhruba 35 miliard korun) na nákup, který by Češi zorganizovali mimo země Evropské unie. Podle zdrojů HN ale tato částka není správná, peněz bude potřeba víc. Detaily čeští diplomaté nechtějí sdělovat ani pod podmínkou anonymity.

„Už tak řekl možná prezident víc, než by se mělo. Víc informací by jen pomohlo Rusům,“ uvedl jeden ze zdrojů HN, který je obeznámen s vyjednáváním o nákupu munice. Česko má na Ukrajině pověst velmi spolehlivého partnera, který toho dokáže pro bojující zemi sehnat opravdu hodně, aniž se o tom ale veřejně ví.

Dlouho se také hovořilo o tom, že některé české firmy obranného průmyslu začnou na Ukrajině stavět továrny. Česká zbrojovka, dceřiná společnost Colt CZ, v pátek oznámila, že by se na Ukrajině měly začít montovat útočné pušky BREN 2, které už někteří vojáci ukrajinské armády používají. Dohodu o společném záměru montáže těchto pušek podepsali zástupci České zbrojovky a ukrajinského státního podniku Ukroboronprom, který veškerou podobnou spolupráci zastřešuje. Ukrajina se totiž snaží nyní vybudovat řadu společných podniků se západními firmami, aby získala nové technologie a zvýšit soběstačnost ve výrobě zbraní a munice.

K české iniciativě týkající se nákupu dělostřeleckých granátů se už přihlásilo Dánsko nebo Kanada. Podle ministryně obrany Jany Černochové jsou ve hře i další státy, které ale nechtějí, aby se o jejich účasti mluvilo. „Češi odvedli práci, ale potřebují ostatní, aby zajistili peníze,“ citoval list Financial Times jeden ze zdrojů obeznámených s plánem.

Evropská unie jen pomalu rozjíždí vlastní výrobu dělostřelecké munice a je jisté, že do konce března nesplní slib o dodání milionu nábojů ráže 155 milimetrů do ukrajinských děl. Bude to jen o něco více než třetina slíbeného množství. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella, pod něhož spadá i bezpečnostní politika, bude roční produkce zemí EU na konci letošního roku 1,4 milionu dělostřeleckých granátů. Spojené státy na konci roku dosáhnou produkce 1,2 milionu těchto granátů.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

Dodávka 800 tisíc dělostřeleckých granátů, o nichž mluvil český prezident, by byla pro bojující ukrajinskou armádu klíčová v době, kdy vede obranné boje a musela ustoupit z téměř obklíčené Avdijivky. Podle ministra zahraničí Dmytra Kuleby potřebuje jen letos ukrajinská armáda 2,5 milionu dělostřeleckých granátů, aby mohla vést aktivní obranu.

Studie dvou expertů Michaela Kofmana a Franze-Stefana Gadyho pro britský think-tank IISS ukázala, že Ukrajina pro obrannou válku potřebuje 75 až 90 tisíc dělostřeleckých nábojů na měsíc. Pro případnou ofenzivu, o níž se opatrně hovoří pro rok 2025, by bylo zapotřebí více než dvojnásobek, tedy 200 až 250 tisíc granátů měsíčně.

Marhoul: Viděl jsem věci, kterých se nikdy nezbavím. Lidi je potřeba strašit válkou

Nákup dělostřelecké munice ze zemí mimo EU za unijní peníze blokují Francie a Řecko. Tvrdí, že je potřeba nakupovat jen od výrobců z EU. Paříž tím chce především dostat z unijních zdrojů, jako je Evropský mírový nástroj, peníze pro svůj obranný průmysl. Francouzská státní firma Eurenco je totiž jedním z několika nejvýznamnějších evropských výrobců dělostřelecké munice a surovin potřebných pro její výrobu. Řecko zase nechce takový nákup kvůli tomu, že jedním z možných dodavatelů, s nímž velmi pravděpodobně jednají i Češi, je i jeho historický rival Turecko.

Dalšími možnými zdroji dělostřeleckého střeliva, s nimiž jedná česká diplomacie, jsou USA, Jižní Korea nebo Jihoafrická republika, kde má výrobní závod na munici německý koncern Rheinmetall.

Hlavní brzdou v nákupu zbraní a munice pro Ukrajinu je kromě neochoty EU platit takové dodávky i blokování finanční pomoci Kyjevu v americkém Kongresu. Tam sice vláda prezidenta Joea Bidena protlačila balík 60 miliard dolarů Senátem, ale jeho osud je na vážkách ve Sněmovně reprezentantů. Tam ho blokuje část republikánů, kteří jsou stoupenci pravděpodobného kandidáta na prezidenta Donalda Trumpa. Ten chce pomoc Ukrajině zastavit. Američtí stoupenci Ukrajiny navíc kritizují kongresmany, že si v takto klíčovém okamžiku pro vývoj války vzali dvoutýdenní volno.

Marhoul: Viděl jsem věci, kterých se nikdy nezbavím. Lidi je potřeba strašit válkou