Když před necelými dvěma lety vypukla ruská invaze na Ukrajinu, stál Oleksandr Kamyšin v čele Ukrajinských železnic. Její vlaky se staly páteří osobní i nákladní dopravy napadené země a i během války jezdí v drtivé většině načas. Nyní stojí devětatřicetiletý manažer s nepřehlédnutelným účesem v čele ministerstva strategického průmyslu s jediným úkolem: vybudovat v zásadě z nuly silný ukrajinský zbrojní průmysl.

„Klíčem je najít ty správné lidi takříkajíc z oceli a dát jim dost pravomocí,“ popisuje Kamyšin v rozhovoru HN svoji hlavní pracovní metodu, kterou uplatnil v železnicích i teď v obranném průmyslu.

Sedíme u toho v jeho pracovně v poměrně nenápadné a nijak zvlášť označené budově nedaleko centra Kyjeva, v níž všichni nosí černé vojenské uniformy označené pouze názvem ministerstva. Stroze, trochu ve stylu open space je zařízena i jeho pracovna, v níž jsou nejviditelnější artefakty modely některých ukrajinských zbraní.

„Hlavní motivací pro ně je, že pomáhají zemi v době, kdy to nejvíc potřebuje,“ tvrdí o svých podřízených. „A často také slyší ta správná a dobrá slova od prezidenta. To je taky dobrá motivace.“

Ukrajina měla za Sovětského svazu velký podíl na výrobě různých zbraní včetně raket. Celý průmysl ale od vyhlášení nezávislosti v roce 1991 upadal nebo byl rozprodáván. Navíc, jeho velká část byla v nyní okupovaných nebo ruským bombardováním zničených částech na východě země. Teď v zásadě z nuly nebo z velmi malých objemů buduje výrobu malorážové i dělostřelecké munice, obrněných vozů, děl nebo dronů. „Loni jsme celkovou výrobu zvýšili ve srovnání s rokem 2022 na trojnásobek,“ tvrdí Kamyšin. Dnes má obranný průmysl podle prosincové prezentace ministerstva zhruba 300 tisíc lidí v 500 firmách. Na růstu ukrajinského HDP, který byl loni zhruba pět procent, se toto odvětví podílelo 1,5 procenta.

„Nemáme ani tak problémy s dostatkem lidí do výroby. Největší problém je globální nedostatek surovin, jako jsou třaskaviny nebo střelný prach,“ vysvětluje Kamyšin problém, který velmi dobře znají lidé z oboru po celé Evropě. Nejpotřebnější komoditou ukrajinské armády jsou nyní totiž dělostřelecké náboje.

V případě některých výrobků byl růst dokonce vyšší, přesto se podle Oleksandra Kamyšina ukrajinská vláda neobejde bez pomoci a dodávek od spojenců ze zahraničí. „Žádná vláda na světě by nebyla schopna pokrýt potřeby války takového rozsahu, takže budeme vždy závislí na dodávkách od našich partnerů, i když naše vlastní výroba roste,“ zdůraznil Kamyšin.

Nejde jen o dodávky hotových výrobků, ale také peněz na investice do rozšíření domácí výroby. USA ani EU zatím neposlaly Ukrajině slíbené desítky miliard eur, z nichž část by mohla pomoci zvýšit domácí výrobu jak ověřených zbraní, tak třeba vlastních modelů, jako je samohybná houfnice Bohdana nebo rakety Neptun, které se proslavily potopením ruského křižníku Moskva.

Kamyšin si velmi chválí spolupráci s Českem, které podle něj patří k těm málo partnerům, s nimiž má Kyjev právě v oboru výroby zbraní nebo jejich dodávek zvláštní vztah. Vyjmenovává národně bezpečnostního poradce českého premiéra Tomáše Pojara, vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáše Kopečného a šéfa agentury Amos ministerstva obrany Aleše Vytečku.

„Oni pracují jako tým a pro moji zemi udělali obrovský kus práce při nákupu zbraní a munice,“ zdůrazňuje Kamyšin. „Teď začínáme dělat víc ohledně výroby malorážové i dělostřelecké munice tady u nás. Jsem České republice a týmu těchto tří lidí velmi vděčný.“

Podle českého ministerstva obrany se připravují společné projekty továren s firmami Colt CZ a Sellier & Bellot. Ty ale zatím nechtějí ukrajinské projekty komentovat, navíc Colt CZ nedávno tradičního českého výrobce munice Sellier & Bellot koupil. Ani ministr nechce být konkrétnější. „Financování na stavbu továren půjde jak z Česka, tak odjinud, z dalších tří zemí, nejsem si jistý, jestli vám je ale mohu prozradit,“ řekl ministr. Jakékoli podrobnosti není dobré zveřejňovat, ruské střely totiž neustále dopadají na ukrajinská města i továrny.

Zatím podobné společné podniky fungovaly tak, že státní konglomerát Ukroboronprom věnoval například halu, v níž zahraniční partner začal budovat novou produkci. Takto vzniká u Kyjeva třeba továrna na opravu a výrobu obrněných vozidel s německým výrobcem Rheinmetall.

„Spolupráce s Českou republikou je poměrně unikátní v tom, že tým zmíněných vašich tří lidí dokázal vyjednat i financování takových projektů,“ zdůraznil Kamyšin. „To u jiných zemí nemáme a já si aktivity vaší trojice velmi cením.“

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte jediný newsletter v Česku věnovaný unii Ředitelé Evropy. Připravují ho pro vás každý týden Ondřej Houska z Prahy a zpravodajka HN v Bruselu Kateřina Šafaříková.