Nenastupují k vojenské službě, nepracují, a tudíž neplatí daně. Mnozí žijí ze sociálních dávek. Izraelští ultraortodoxní věřící tráví život modlitbami a studiem náboženství. Teď ale mužům z uzavřených komunit hrozí, že o unikátní životní styl přijdou. Opoziční i někteří koaliční politici po útocích z loňského 7. října žádají, aby sloužili v armádě nebo se na válečném úsilí podíleli jinak. Pokud by tyto návrhy prošly, šlo by o jednu z největších sociálních změn v dějinách Izraele.

„Tato norma jen trvá na tom, že před zákonem jsou si všichni rovni. A všichni by proto měli chránit naši zemi.“ Takto se minulý týden vyjádřil Jair Lapid, šéf největší opoziční strany Ješ atid, která je nyní s 24 poslanci druhou nejpočetnější formací v izraelském parlamentu.

Jeho návrh by tak měl mladé ultraortodoxní věřící posunout k většímu angažmá při obraně Izraele. „Nový zákon by měl být jasný i jednoduchý. Ti, kteří neslouží v armádě nebo nepracují pro stát, od něj nebudou dostávat příspěvky,“ dodal opoziční předák, kterého cituje list The Jerusalem Post.

A přidal se k němu i neobvyklý spojenec, totiž krajně pravicový ministr financí Becalel Smotrič. Podle jeho příspěvku na síti X je „nezbytné, aby se ortodoxní komunita významněji podílela na obraně“. A web The Times of Israel cituje jeho větu, že „nynější stav nemůže pokračovat“. Což je prý jasné i politikům ze stran, které se dlouhodobě podílí na nejrůznějších vládách s jediným cílem – vylobbovat pro ultraortodoxní voliče co nejlepší podmínky.

Je jasné, že i když se Lapid a Smotrič v otázce odvodu věřících spíše shodnou, jejich rétorika je odlišná. Krajně pravicový předák je členem kabinetu společně se stranami Šas a Sjednocený judaismus Tóry (UTJ), což jsou partaje obsluhující právě rostoucí ultraortodoxní komunitu. Ve volbách společně získaly 18 křesel ve 120členném Knesetu a koalice, která vládla do říjnového útoku, by bez nich neměla většinu. Rozkol v kabinetu nechce nikdo riskovat: podle únorového průzkumu citovaného ČTK by Smotričova extremistická strana Náboženský sionismus do sněmu neprošla, zatímco ultraortodoxní formace by v součtu získaly 16 křesel, tedy jen o dvě méně než ve volbách z roku 2022.

Počet hlasů pro ultraortodoxní strany je přitom přímo úměrný úspěchům, které mají při hájení parciálních zájmů svých příznivců. Obavy o budoucnost Izraele jako celku doléhají za zdi dobrovolných náboženských ghett jen tlumeně. Což lze sledovat i v probíhající parlamentní debatě o změnách zákona týkajícího se vojenské služby, které by prodloužily základní povinnou službu nováčkům a téměř zdvojnásobily počet dní, které by ročně museli rezervisté odsloužit. Nemluvě o prodloužení věku z 40 na 45 let, do kterého budou běžní záložníci armádě k dispozici.

Jakkoliv změny iniciovaly události ze 7. října, podobné diskuse vede Izrael už desetiletí. A v zásadě se nemění ani reakce ultraortodoxních stran. Lídr UJT Jicchak Goldknopf se nechal slyšet, že s vládou i zemí je vše v pořádku, tudíž není třeba nic měnit. Zhruba před měsícem také pohrozil odchodem z koalice, pokud kabinet neschválí návrh zákona přesně opačného významu – takového, který by pro ultraortodoxní věřící přímo zakotvil výjimku z vojenské služby.

I z tohoto tábora ovšem zazněly smířlivější hlasy: třeba ten, podle kterého by do služby měli nastoupit ti mládenci z komunity, kteří náboženství nestudují. Nedávný text na webu Jewish Insider pak připomíná, že zkraje operace v Pásmu Gazy projevily zájem o službu v armádě „tisíce ultraortodoxních věřících“, přičemž k loňskému prosinci jich narukovalo 449. Pro srovnání: od vypuknutí války povolala armáda židovského státu už téměř 300 tisíc záložníků.

Ultraortodoxní židé žijí po desetiletí v dobrovolné izolaci. Mají vlastní školy, vychovávají velké rodiny s pomocí peněz daňových poplatníků a omezují chod země při šabatu. Mají hlavní slovo i v otázkách sňatků, pohřbů a konverzí. Branná výjimka má kořeny v době založení Izraele v roce 1948, kdy vláda povolila několika stovkám mužům věnovat se náboženskému studiu. Počet výjimek se pak exponenciálně zvyšoval a vůdci ultraortodoxních požadavky na vojenskou službu vyvracejí tvrzením, že jejich mladí muži slouží národu modlitbou a studiem.

Ultraortodoxní jsou přitom nejrychleji rostoucí komunita v zemi. Ekonomové upozorňují, že se pro své velmi specifické vzdělání mohou stát pro ekonomiku břemenem. Nyní tvoří přes 13 procent populace, koncem desetiletí ale budou díky vysoké porodnosti představovat už šestinu obyvatel a při zachování současných trendů by v roce 2040 byl téměř každý čtvrtý občan země z této komunity.

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravují ho pro vás každý týden Ondřej Houska a Kateřina Šafaříková.