Konečně? I opozice už přiznává, že nekonečné schůze sněmovny mají skončit

Nedávné skoro jedenáctihodinové vystoupení Tomia Okamury ve sněmovně, kterým se šéf opoziční SPD snažil koalici zabránit ve schválení korespondenční volby, hnulo ledy. Poslanci se po delší době začali vážně bavit o změně jednacího řádu sněmovny. A především pak o zrychlení schůzí, které v současnosti trvají někdy i desítky hodin. Během nich zákonodárci řeční, aniž by si byli schopni schválit program příslušného zasedání.

Bývalý šéf dolní komory parlamentu Radek Vondráček z ANO odeslal minulý měsíc dopis s návrhem možných změn muži, který si téma vzal za své v rámci koalice – současnému místopředsedovi sněmovny Janu Bartoškovi z KDU-ČSL. A ten teď na dotaz HN říká, že v některých bodech by se strany mohly shodnout. „Je to po dvou letech první konkrétní návrh, který přes opakované upomínky z opozice přišel. A některé návrhy mají ratio,“ tvrdí Bartošek.

Smysl podle něj z Vondráčkových návrhů dává zasáhnout do podoby současných třetích – tedy finálních – čtení zákonů. Na ta jsou v rámci týdne vyhrazeny jen dva pětihodinové sloty – jeden ve středu, druhý v pátek. Nikdy jindy poslanci schvalovat zákony nemohou.

Musíme se bavit o změně jednacího řádu. Poslancům dochází s Okamurou a jeho obstrukcemi trpělivost

16. 2. 2022 ▪ 3 min. čtení

Dochází tak k situacím, kdy opozici stačí zablokovat příslušná dvě jednání. A pokud koalice nepřistoupí k protiakci, jako je třeba poslední dobou časté a Ústavním soudem posvěcené zkrácení řečnických vystoupení, může se tak schvalování zákona snadno protáhnout i na několik měsíců. V minulosti bylo možné schvalovat zákony také mimo příslušná časová rozmezí ve středu a pátek. A poslanci teď uvažují, že by se k této praxi vrátili.

Podobně i opoziční poslanec Vondráček připouští, že není normální, když se jednání o pouhém pořadu schůze protahuje na mnoho hodin. Proto je ochoten jednat o změně. Na druhou stranu ale tvrdí, že opozice práva dlouze mluvit během těchto chvil často využívá, protože se tak může vyjádřit i k bodům, o nichž koalice nechce jednat.

Zvláštní oblibě se pak, ať už před schválením nebo po schválení pořadu schůze, mezi poslanci těší takzvané přednostní právo. To podle záměru autorů jednacího řádu sněmovny z 90. let měli členové vlády, aby mohli ve sněmovně kdykoli v případě potřeby vystoupit s mimořádným prohlášením.

„Později ho dostali i šéfové poslaneckých klubů jak z koalice, tak z opozice. Ale nebylo zamýšleno proto, aby se využívalo ke zdržování. Tam bych rád k nějakému omezení směřoval,“ říká šéf poslanců koaliční ODS Marek Benda. Právě přednostního práva jsou někteří poslanci schopni využít k opakovaným mnohahodinovým projevům a tím zablokovat schůzi.

„Byť nejsem příznivcem přílišných zásahů do jednacího řádu, tady bych byl pro to, jasně říct, že vystoupení má nějakou limitaci. Může to být půl hodiny nebo hodina, o tom se dá debatovat. Ale kdo nedokáže svou myšlenku vyjádřit v hodině, tak by se asi měl zamyslet,“ tvrdí Benda.

„Oni pořád řeší přednostní práva. A ještě víc od té doby, co Tomio Okamura vydržel mluvit jedenáct hodin. Ale když namítnu, tak tady nemějme tolik poslaneckých klubů, a tím pádem i lidí s přednostním právem – třeba proč mají tři strany, které kandidovaly v jedné koalici, tři kluby? Tak se jim to nelíbí,“ oponuje Vondráček.

„Ano, kandidovali jsme v koalici Spolu jako tři strany. Ale také jsme museli dosáhnout vyššího volebního výsledku, abychom se sem dostali. V případech, kdy někdo kandiduje v koalici, má být na něm, jestli se tady rozdělí, nebo zůstane spolu,“ namítá Benda. Sám je ovšem ke změnám jednacího řádu skeptický. 

„Pokud bychom to tlačili silou vládní většiny proti opozici, naděláme tím spoustu zlé krve za cenu velmi malých zisků,“ poznamenává Benda.

Vondráček ale tvrdí, že opozice by na změny teď slyšet mohla. „Možná je čas si v klidu sednout a do příštího volebního období si říct, co by šlo změnit,“ říká poslanec ANO. On sám měl změny připravené i v minulém volebním období, když byl šéfem sněmovny. Ale shodu na nich s opozicí nenašel.