Pomalu, ale jistě si Američané – a s nimi i zbytek světa – zvykají na fakt, že za osm měsíců si budou ve volbách hlavy státu vybírat mezi dvěma kandidáty, kteří už chodili do první třídy a do jeslí, když se před pětasedmdesáti lety zakládala Severoatlantická aliance. Pevnou pozici prezidenta Joea Bidena (81) a Donalda Trumpa (77) v čele táborů demokratů a republikánů by mělo podle očekávání potvrdit primárkové superúterý, kdy je v obou stranách ve hře zhruba třetina volitelských hlasů v patnácti státech.

Věk ovšem není to hlavní, co mohou voliči vidět jako problém. I když v případě Joea Bidena na něj čím dál víc poukazují v průzkumech i demokratičtí voliči. Základem amerických trablů je čím dál větší nefunkčnost hyperpolarizovaného politického systému, který není schopen vytvořit funkční většinu v Kongresu nebo generovat mladší politické lídry bližší středu z obou stran politického spektra.

Zbývá vám ještě 70 % článku

Co se dočtete dál

  • Kde jsou slabá i silná Trumpova a Bidenova místa.
  • Kde by se mohlo rozhodnout.
  • Proč budou letošní americké volby jiné než všechny předchozí.
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.