Zlomové zjištění českých vědců. Objevili, kudy přišli do Evropy první lidé

Dlouhá léta se mělo za to, že první lidé přišli do Evropy přes Španělsko. Jak se ale nyní ukázalo, bylo to jinak. S novým zjištěním přišla skupina vědců pod vedením Romana Garby z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR. Díky novým výzkumným metodám zjistili, kde se na kontinentě už dříve objevil člověk vzpřímený (homo erectus), jak vypadaly migrační cesty prvních lidí a že kolonizovali kontinent. Velký úspěch zejména českých vědců dokazuje i publikace jejich výzkumu v čerstvém vydání respektovaného vědeckého týdeníku Nature.

„Náš nejstarší předchůdce, člověk vzpřímený, jako první opustil Afriku před přibližně dvěma miliony let a vydal se na Blízký východ, do Asie a Evropy,“ uvedl Garba pro časopis Nature. Migraci podle něj umožnily tři teplé meziledové cykly, díky kterým mohl člověk projít koridorem podél Dunaje.

Objev českých vědců pak spočívá v tom, že před 1,4 milionu let přišli první lidé do Evropy přes Ukrajinu. Tvrzení vychází z jejich zkoumání kamenných nástrojů, které se našly nedaleko ukrajinského města Korolevo ležícího u hranic s Rumunskem.

Na základě analýzy stáří nástrojů typických pro člověka vzpřímeného odborníci předpokládají, že jde o jeho zatím nejsevernější známý výskyt na světě. Navíc se dosud první osídlení Evropy datovalo o 200 až 300 tisíc let později, a to v okolí španělského města Atapuerca. Z toho tedy vyplývá, že první lidé kolonizovali Evropu z východu na západ.

Použité metody byly v archeologickém zkoumání zapojeny úplně poprvé. K určení stáří kamenných nástrojů došli pomocí matematických modelů a zkoumání poločasu rozpadu prvků, které se v nástrojích nacházely.

„Věřím, že náš nový datovací přístup bude mít na archeologii velký vliv, protože ho lze využít i na zbytkové sedimenty, které jsou silně narušené erozí,“ uvedl pro časopis Nature John Jansen z Geofyzikálního ústavu Akademie věd, jenž se na čtyřletém výzkumu také podílel. Celkem se zapojilo deset institucí, v Česku šlo ještě například o Archeologický ústav Akademie věd, Českou geologickou službu, na projektu spolupracovali i odborníci z ciziny.

Spravedlnost pro tyranosaura rexe! Dravý dinosaurus mohl být chytrý jako opice a používat nástroje jako vrány

10. 2. 2023 ▪ 5 min. čtení

Ukrajinské naleziště je významné zejména svým záznamem devíti kultur ze starší doby kamenné. I proto se autoři studie budou snažit zahájit debatu o jeho zapsání na seznam památek světového dědictví UNESCO. Nebo alespoň pracovat na plánu pro jeho ochranu. Nachází se totiž v areálu lomu s aktivní těžbou magnetické rudy andezit.

Týdeník Nature už v minulosti publikoval objevy českých vědců. V roce 2016 prezentoval na titulní straně práci vědců Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT a Ústavu jaderné fyziky AV ČR se zahraničními kolegy, která pomohla k lepšímu pochopení vlastností vesmírné hmoty krátce po velkém třesku.

V srpnu roku 2023 měsíčník Nature Chemistry zveřejnil studii mezinárodní skupiny vědců, včetně vědců z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, o mechanismu, kterým rentgenové záření poškozuje molekuly v živých organismech.