Dlouhá léta se mělo za to, že první lidé přišli do Evropy přes Španělsko. Jak se ale nyní ukázalo, bylo to jinak. S novým zjištěním přišla skupina vědců pod vedením Romana Garby z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR. Díky novým výzkumným metodám zjistili, kde se na kontinentě už dříve objevil člověk vzpřímený (homo erectus), jak vypadaly migrační cesty prvních lidí a že kolonizovali kontinent. Velký úspěch zejména českých vědců dokazuje i publikace jejich výzkumu v čerstvém vydání respektovaného vědeckého týdeníku Nature.
„Náš nejstarší předchůdce, člověk vzpřímený, jako první opustil Afriku před přibližně dvěma miliony let a vydal se na Blízký východ, do Asie a Evropy,“ uvedl Garba pro časopis Nature. Migraci podle něj umožnily tři teplé meziledové cykly, díky kterým mohl člověk projít koridorem podél Dunaje.
Objev českých vědců pak spočívá v tom, že před 1,4 milionu let přišli první lidé do Evropy přes Ukrajinu. Tvrzení vychází z jejich zkoumání kamenných nástrojů, které se našly nedaleko ukrajinského města Korolevo ležícího u hranic s Rumunskem.
Na základě analýzy stáří nástrojů typických pro člověka vzpřímeného odborníci předpokládají, že jde o jeho zatím nejsevernější známý výskyt na světě. Navíc se dosud první osídlení Evropy datovalo o 200 až 300 tisíc let později, a to v okolí španělského města Atapuerca. Z toho tedy vyplývá, že první lidé kolonizovali Evropu z východu na západ.
Použité metody byly v archeologickém zkoumání zapojeny úplně poprvé. K určení stáří kamenných nástrojů došli pomocí matematických modelů a zkoumání poločasu rozpadu prvků, které se v nástrojích nacházely.
„Věřím, že náš nový datovací přístup bude mít na archeologii velký vliv, protože ho lze využít i na zbytkové sedimenty, které jsou silně narušené erozí,“ uvedl pro časopis Nature John Jansen z Geofyzikálního ústavu Akademie věd, jenž se na čtyřletém výzkumu také podílel. Celkem se zapojilo deset institucí, v Česku šlo ještě například o Archeologický ústav Akademie věd, Českou geologickou službu, na projektu spolupracovali i odborníci z ciziny.
Ukrajinské naleziště je významné zejména svým záznamem devíti kultur ze starší doby kamenné. I proto se autoři studie budou snažit zahájit debatu o jeho zapsání na seznam památek světového dědictví UNESCO. Nebo alespoň pracovat na plánu pro jeho ochranu. Nachází se totiž v areálu lomu s aktivní těžbou magnetické rudy andezit.
Týdeník Nature už v minulosti publikoval objevy českých vědců. V roce 2016 prezentoval na titulní straně práci vědců Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT a Ústavu jaderné fyziky AV ČR se zahraničními kolegy, která pomohla k lepšímu pochopení vlastností vesmírné hmoty krátce po velkém třesku.
V srpnu roku 2023 měsíčník Nature Chemistry zveřejnil studii mezinárodní skupiny vědců, včetně vědců z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, o mechanismu, kterým rentgenové záření poškozuje molekuly v živých organismech.
