Sehnat řemeslníka je obtížné, absolventi jdou raději jezdit s kamionem. Proč mladí z profese utíkají?

Přestože nemají o práci nouzi a stále je po nich velká poptávka, mnoho řemeslníků po vyučení raději odchází pracovat do skladů nebo dělat řidiče. A to i kvůli tomu, že firmy čerstvým absolventům neplatí zpočátku tolik peněz, aby mladí v oboru zůstali. Nepomáhá ani to, že je v Česku až příliš studijních oborů, a tudíž se děti mohou už při výběru školy špatně rozhodnout. Existují však způsoby, jak situaci zlepšit.

„Ze školy nám vyjde třeba osm zedníků a pět z nich během roku odchází řídit kamion,“ popisuje ředitel Střední školy řemesel ve Frýdku-Místku Petr Solich. Podobné zkušenosti mají i další učňovské školy, ze kterých v posledních letech vyšlo 22 tisíc dětí. Většina obor brzy opustí, a to především kvůli financím.

„Firmy čerstvým absolventům, kteří mají sice výuční list, ale chybí jim dostatečná praxe, platí minimum,“ popisuje ředitel Střední odborné školy Jarov Miloslav Janeček. Důvody jsou, že čerstvý absolvent firmě nevydělá tolik jako zkušený řemeslník, většinou musí pracovat pod dohledem jiného pracovníka, nedostává tak složité úkoly, nese minimální zodpovědnost.

Malíř a lakýrník Jan Zeman zaměstnává absolventy této školy už deset let. „Nemůžu jim dát tolik, kolik mají zkušení pracovníci. I když se škola snaží, spoustu je toho musíme doučit,“ popisuje s tím, že i když si vydělají 25 tisíc čistého měsíčně, jemu ze začátku ve výsledku nevydělají nic.

Když pak absolvent dostane pracovní nabídku například od dopravce, kde mu nabídnou o 10 i 15 tisíc korun vyšší mzdu, zpravidla neodolá. „Neuvědomí si, že za volantem bude mít po celý život prakticky stejné finanční ohodnocení, zatímco s přibývající řemeslnou praxí bude jeho finanční ohodnocení stále stoupat. Odejdou-li ale mladí lidé od řemesla, zpravidla už se k němu nikdy nevrátí,“ doplnil Janeček.

Počet oborů se smrskne z 283 na šestinu. Místo na tesaře či pokrývače půjdou žáci na stavební řemesla

13. 10. 2023 ▪ 4 min. čtení

Podle Zemana slyší mladí absolventi i na to, že práce ve skladu nebo za volantem je čistší a méně namáhavá. A velké firmy navíc nabízejí různé benefity, jako například multisport karty a podobně, které jim on nabídnout nemůže. „Snažím se třeba aspoň přispívat na dopravu, nebo aby si mohli udělat řidičák, ale víc jim nabídnout nemůžu,“ popisuje lakýrník. Navíc když už si je vychová a oni začnou firmě vydělávat, nezřídka zakládají vlastní podnikání a jeho firmu opouštějí.

Podle ředitele Akademie řemesel a Střední školy technické v Praze Drahoslava Matonohy záleží i na rodinném zázemí žáků. Může také pomoci, pokud si škola nasmlouvá partnerské firmy, kam žáci chodí na praxe už při škole a po vyučení tam mohou nastoupit už za vyšší než průměrný příjem zaměstnance.

„U nás je to výběrový program, kam se dostane třeba jen šest nejlepších žáků ze čtyřiadvaceti ve třídě. Ve firmě ale pracují od prvního ročníku, třeba i v létě na brigádách. Proto si je mohou vychovat a po vyučení jim nabídnout vyšší plat. Žáci pak mají větší motivaci neodcházet,“ popisuje model, který se jim osvědčil.

V zahraničí podle Matonohy pomáhají také řemeslné cechy, kam všichni povinně odvádějí  příspěvky, které v prvních letech pokryjí náklady na výchovu nezkušených žáků. „Pak zkušeným řemeslníkům tolik nevadí, když jim po zaučení odcházejí ke konkurenci nebo zakládají vlastní byznys,“ říká Matonoha.

Kromě financí absolventi odcházejí i kvůli tomu, že si obor špatně vyberou a pak je nebaví nebo jim nejde. I proto, že je v Česku na výběr až příliš mnoho oborů, což kritizují odborníci. Podle průzkumu společnosti Trexima z roku 2023 by se pro jiný obor rozhodlo 42 procent žáků posledních ročníků učebních oborů. „Stává se, že žák sice má jasno v tom, že chce být řemeslníkem, ale neví, jestli by mu více vyhovovala práce s kovem, nebo se dřevem, či zda by chtěl být spíše malířem, nebo zedníkem,“ popisuje svou zkušenost Janeček. 

Podle něj by pomohlo, kdyby se na základních školách věnovalo více času polytechnickému vyučování, které by žáky ve výběru oboru mohlo nasměrovat. S výběrem oboru ale nejsou spokojení ani absolventi středních odborných škol s maturitou. V oboru, který vystudovali, jich pracuje jen polovina. 

Špatná volba oboru je i důvodem k předčasnému ukončení studia. Podle odhadu nedokončí některé učební obory zhruba desetina žáků. „V průběhu každého školního roku odejde z různých důvodů kolem 170 žáků z původních 1500,“ popisuje ředitel školy Janeček.

Některé jedince vyloučí kvůli problémům s chováním nebo docházkou, ale většina z nich přestane chodit sama. „Začnou si vydělávat například ve fastfoodu nebo pracují pro různé dopravce, kde je vlastně jediným kritériem pro přijetí řidičské oprávnění,“ dodává.