Ostrý spor se rozhořel mezi městem Brno na jedné straně a ministerstvem kultury spolu s Národním památkovým ústavem na straně druhé. Jihomoravské metropoli se nelíbí, že ministerstvo na přelomu let 2022 a 2023 na popud památkářů velkou část centra, ale také část čtvrti Královo Pole, prohlásilo památkovou zónou. Město proti tomu podalo již několik žalob. První z nich už soud zamítl, město ale vzápětí podalo další.
Podle mluvčího brněnského magistrátu Filipa Poňuchálka se úřad snaží zjednodušovat povolovací proces pro stavby nebo rekonstrukce, ale vyhlášení zón to znemožňuje. Zahrnují podle něj nemovitosti a ulice, které „zvláštní zacházení“ nepotřebují. „Ochrana památek je nutná, nicméně vyhlášené památkové zóny jsou rozsáhlejší, než je potřeba,“ říká mluvčí.
Podle něj zóny mimo jiné neúměrně zatěžují úředníky magistrátu, kteří se ke všem plánům na rekonstrukce či úpravy domů v uvedených zónách musí vyjadřovat. „Zasahují také nepřiměřeně do práv majitelů nemovitostí ukládáním dodatečných povinností,“ poukazuje Poňuchálek.
Současná situace má kořeny hluboko v minulosti – v roce 1987. Tehdy začal platit nový zákon o státní památkové péči, který požadoval, aby památkově chráněné budovy byly zapsány na speciálním seznamu. Jenže v případě Brna to úředníci nestihli včas a zhruba třetinu vyhlášených nemovitých památek do něj zapsali až po stanoveném termínu.
Skoro třicet let to nikomu nevadilo. Na problém se přišlo před osmi lety, když město začalo chystat prodej památkově chráněného paláce Jalta na Dominikánském náměstí v Brně. Ministerstvo mu sdělilo, že vzácný funkcionalistický objekt oproti předpokladům památkou není. A to právě kvůli tomu, že při přepisu do nového seznamu jej úředníci nestihli včas zapsat. Stejný problém se týkal sedmi set domnělých památek. Protože některé z nich tvoří více domů, šlo celkem o 1407 nemovitostí.
Město se původně snažilo přesvědčit ministerstvo kultury, ať udělá speciální zákon, jímž by uvedeným objektům status památky vrátilo. „Jenže se nenašla právní forma, která by to umožnila,“ vysvětluje šéf brněnské pobočky Národního památkového ústavu Zdeněk Vácha. Postupné vrácení památek do seznamu by pak prý trvalo příliš dlouho.
„Ministerstvo nám sdělilo, že je schopno ten proces opětovného prohlášení za památku zvládnout ročně u dvaceti budov. Vše napravit by tak touto cestou trvalo sedmdesát let,“ říká Vácha. Právě proto nakonec společně s ministerstvem rozhodli, že v nejcennějších částech jihomoravské metropole vyhlásí památkové zóny. V listopadu 2022 se tak památkovou zónou stala centrální část Králova Pole, loni v únoru pak i centrum města, které se rozdělilo podle stupně ochrany do čtyř kategorií.
Zapomeňte na nádraží v Brně. Současní architekti tu staví celou řadu jiných pozoruhodných projektů
Domy v památkových zónách mají jiný režim ochrany než klasické památky. Důležité je, aby zůstal dosavadní ráz, tedy podoba fasád a náměstí. Naopak se již nechrání vnitřek tamních budov.
Výsledek je ale ještě jeden: kvůli své rozsáhlosti je v památkových zónách mnohonásobně víc domů, než bylo původně památkově chráněných. A i když památkáři nemají co mluvit do vnitřního uspořádání, pokud budova není výslovně památkou, stejně se musí k veškerým plánům na rekonstrukce vyjadřovat. A to nejen ti z Národního památkového úřadu, ale především památkového odboru brněnského magistrátu.
„Zatímco my můžeme některé věci „odbýt“, že na nich není památkový zájem, oni musí vydávat u všeho závazná stanoviska,“ poukazuje Vácha. „Obracejí se na nás majitelé budov, kterým se kvůli vyhlášení památkové zóny značně znesnadnila situace. Nově všichni musí řešit s úřady veškeré opravy. A to i dílčí – například dveří nebo úpravy v interiéru,“ potvrzuje Poňuchálek.
V boji proti zónám nicméně město zatím prohrává. V případě Králova Pole soud již rozhodl a koncem ledna žalobu města zamítl. A k brněnskému magistrátu byl nečekaně kritický. Jak samo město, tak městská část Brno – Královo Pole byly podle verdiktu o přípravě uvedené památkové zóny včas informovány a mohly vznést připomínky. To ale neudělaly.
„V procesu pořizování změny navrhovatelé nepostupovali aktivně a efektivně za účelem hájení svých zájmů. Postoj navrhovatele musel zachraňovat až jeho zástupce v řízení před soudem, který při jednání uváděl případné možné dopady a negativa opatření,“ uvedl soud na adresu magistrátu v rozsudku z 31. ledna, který HN nyní získaly.
A právě to, že se k připravovanému návrhu během připomínkového řízení město nevyjádřilo, byl podle soudu hlavní důvod, proč nakonec žalobu zamítl. „Navrhovatel se sám svým nedůsledným přístupem zbavil možnosti, aby jeho věcné námitky byly náležitě přezkoumány,“ konstatoval. Proč v případě Králova Pole nevznesli připomínky v době, kdy se vyhlášení této zóny připravovalo, mluvčí Brna nevysvětlil.
Podle Váchy je přitom odpor Brna ojedinělý. Většinou jsou obce a města rády, že se u nich památkově chráněná oblast rozšíří. To je třeba případ Znojma, jehož jádro je od roku 1971 městskou památkovou rezervací. „Zástupci Znojma naopak sami přišli s iniciativou rozšíření památkové zóny,“ poukazuje Vácha.
