Měří bez doteku a extrémně přesně. Běžnou průmyslovou kamerou dokážou zaznamenat a spočítat průhyb mostu, stabilitu stromu nebo svahu, odolnost polymerů, vibrace stroje nebo třeba mechanické vlastnosti cévních náhrad. Řeč je o optických senzorech, takzvaných bezkontaktních průtahoměrech, které se využívají k testování mechanických vlastností materiálů v široké škále průmyslových odvětví. A v mnoha dalších by se využít daly.

„Je to metoda strojového vidění, která se dá využít všude, kde se něco hýbe a kde je potřeba zjistit, jak se to hýbe,“ vysvětluje Petr Gajdoš, ředitel brněnské společnosti X‑Sight. Malá firma s pětadvaceti zaměstnanci už si pro své optické měřicí přístroje získala zákazníky na pěti světadílech a během šesti let od svého založení překročila padesátimilionový roční obrat. Nyní se do fungování své technologie chystá implementovat umělou inteligenci.

Z laboratoří k průmyslovému využití

Výhodou optického měření je právě bezkontaktnost. „Dokážeme změřit vibrace i na věcech, které jsou tak malé, že by neunesly hmotnost standardního čidla. Nebo mají příliš vysokou teplotu, která by klasické připevnění senzoru nedovolila,“ popisuje Gajdoš. Při měření, kde se nástroj zkoumaného vzorku nedotýká, je větší pravděpodobnost, že nedojde k ovlivnění finálních výsledků.

Technologie bezkontaktního měření pomocí digitálního obrazu už na trhu existovaly delší dobu, využívaly se ale hlavně ve výzkumu. „My jsme se rozhodli jít trochu jinou cestou, zjednodušili jsme složité postupy a nabídli jsme tyto nástroje k průmyslovému využití,“ představuje strategii firmy X‑Sight Gajdoš. Největší potenciál našly optické průtahoměry v oblasti kontroly kvality a testování nových materiálů, jejich možnosti uplatnění jsou ale mnohem širší a zahrnují řadu oborů od stavebnictví přes zpracovatelský průmysl až po biomechaniku.

U testování kompozitů nebo nanovláken například pomohou spočítat, jak dlouho materiál vydrží po vzniku trhliny a jak rychle se trhlina bude šířit při daném zatížení. „Měli jsme tady i vzpěrače, u kterého jsme měřili symetričnost zatěžování ramen při provádění cviků,“ uvádí další, spíše kuriózní příklad Gajdoš, aby dokázal, pro jak pestré spektrum pohybů jde tuto metodu využít. Navíc je možné ji propojit s dalšími technologiemi a zpracovávat například snímky pořízené v elektronových mikroskopech, jejichž vývoj se právě v Brně rychle rozvíjí.

Výzvou pro firmu X‑Sight bylo zpočátku přesvědčit firmy o přínosu, který jim inovativní technologie přináší. „Průmysl je typicky velmi konzervativní a zkušebnictví je ještě konzervativnější,“ přiznává Gajdoš. Uvést zařízení na trh proto nebylo úplně snadné. Videoprůtahoměry navíc neměly v minulosti dobrou reputaci, jejich pověst zhoršovaly starší technologie, které už se snažily prosadit dříve, ale v praxi byly příliš složité a drahé. „Kamerová technika se vyvíjí neuvěřitelnou rychlostí, je stále výkonnější, rychlejší a dostupnější. Její dnešní úroveň se nedá se srovnat se systémy, které byly na trhu před dvaceti lety,“ pokračuje Gajdoš.

Automatické linky obslouží robot

Optickým měřicím technologiím se firma ­X‑Sight­ věnuje od výzkumu přes vývoj softwaru a kompletaci hardwarových zařízení až po prodej konkrétních nástrojů. V současné době pracuje také na implementaci umělé inteligence, která by pomohla s pokročilejší automatizací náročných odborných činností operátora. Nemá tedy provádět samotné měření, ale zjednodušit obsluhu. „Uleví nároku na zaškolení a pozornost a tím pomůže snížit riziko lidské chyby. Můžeme ji zapojit do přípravy, vyhodnocení, rozmístění nástrojů nebo nastavení parametrů snímané scény,“ vysvětluje Gajdoš.

Budoucnost průmyslu

Stáhněte si přílohu v PDF

Už nyní fungují některé aplikace společnosti X‑Sight jako automatické linky, které obsluhuje robot. Dalším rozšířením pak může být zapojení AI do vyhodnocování výsledků, kde například upozorní na údaje, které neodpovídají předpokládaným hodnotám.

Do budoucna by se firma chtěla zaměřit na oblast 3D tisku „Je to jedno z odvětví, kde zvažujeme další rozvoj, protože tam vidíme potenciál,“ dodává firemní manažer pro inovace Michal Vajdák. Mezi dalšími obory zmiňuje provozní bezpečnost stromů a historických budov nebo zabezpečení svahů. „Dál se chceme věnovat také rozvoji aplikací pro vědu,“ připomíná Vajdák. Firma úspěšně spolupracuje s Akademií věd a českými i zahraničními univerzitami. Minulý rok například dodala osm optických měřicích zařízení výzkumným institucím v Indii.

V hledáčku má teď jihoamerický a navzdory nejistým okolnostem i severoamerický trh. „Velkou výhodou je, že máme jeden univerzální software pro velkou variabilitu použití. Jeden den s ním změříte vibraci a druhý den třeba stabilitu mostu,“ shrnuje Gajdoš. S mnohými zákazníky tak na veletrzích teprve zjišťují, kde všude by technologie mohla zjednodušit provoz a najít své další využití.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Budoucnost průmyslu.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam