ERP systémy zaznamenaly v posledních letech tlak na zrychlení procesů, širší funkcionalitu, zjednodušení a flexibilitu. Objevily se nové trendy, některé z nich, jako třeba analýza dat a Business Intelligence, využívání programovacích rozhraní API, respektive webových rozhraní a služeb či přístup prostřednictvím mobilních zařízení se už postupně staly standardem. Další směry aktuálně nabývají na významu. Mezi ně patří vysoké nároky na flexibilitu a mobilitu, zavádění cloudových řešení, automatizace a využívání strojového učení a umělé inteligence. A také tlak na kyberbezpečnost, což je téma, s nímž má bolestnou zkušenost stále více firem.
Flexibilita a mobilita kladou nároky na infrastrukturu ERP řešení
Dnešní ERP řešení jsou daleko flexibilnější než například v předcovidovém období. Jsou více zaměřena na kontinuální rozvoj. Reagují pružněji na změny trhu, vývoj technologií i samotného podniku. Mají složité a přesné algoritmy, které procesy zrychlují, poskytují mnohem přesnější reporty a umožňují přesnější plánování. A nejen pod tlakem uživatelů jsou dnes mnohem flexibilnější a mobilnější než v minulosti. „Vše směřuje k flexibilnímu prostředí, v němž si koncový uživatel optimalizuje své obrazovky dle okamžitých potřeb a vyškolený uživatel generuje nové funkce a nové aplikace bez programátorských znalostí. Tyto změny pak bude možné snadno přenášet do vyšších verzí ERP systému, protože budou kódovány v databázi, a nikoli v programech,“ upřesňuje Vladimír Bartoš, ředitel pro strategii společnosti Minerva Česká republika.
Předávání dat třetích stran přes dávkové importy a exporty či specializovaná rozhraní jsou již téměř minulostí. Nové ERP systémy využívají webové služby a REST API, tedy standardizovaná rozhraní, přes něž aplikace komunikují. Pochopitelně tyto výhody a trendy ale podle Bartoše znamenají výrazně složitější infrastrukturu ERP systémů a také je složitější programování změn funkcí, které nelze vyřešit výše uvedenými metodami. Tím rostou nároky na základy provozního prostředí ERP systémů a na jejich správu.
Směřujeme k flexibilnímu prostředí, v němž si vyškolený uživatel generuje nové funkce bez programátorských znalostí.
Aktuálním trendem je cloud
Začátkem loňského roku uváděli přechod na cloud jako hlavní trend v ERP řešeních dva ze šesti odborníků, kterých jsme se ptali, letos již čtyři ze sedmi. Jde o silný trend a stále více podniků na cloudová řešení svých systémů přechází, nemluvě o případech nově pořizovaných nebo generálně updatovaných ERP systémů ve firmách. Jejich flexibilita, škálovatelnost, dostupnost informací v reálném čase, rychlá implementace a ověřené konfigurace, častější updaty nových funkcionalit a nižší počáteční náklady jsou velkými plusy. Navíc znamenají úsporu i ve vlastním personálním zajištění podniků, protože odpovědnost za správnou funkci přebírají profesionálové, tedy dodavatel systému a prostředí. Tuto migraci lze sledovat napříč obory i ve složitějších výrobách a retailu.
První až třetí místo v bezpečnostních opatřeních zaujímá u firem zálohování dat. Až tak je důležité.
Určitým omezením pro podnik, které je třeba řešit hned na počátku, je nutná změna myšlení a přístupu k ERP řešení v cloudu. „Klienti se musí přizpůsobit standardům dodávaného systému a jeho možným konfiguracím a smířit se s faktem, že úpravy na míru jsou komplikované, drahé i personálně nákladné a je vhodné je buď nedělat, nebo řešit systémem dodávek od třetích stran. A přijmout tento fakt, respektive napasovat některé klienty do dodávaných standardů, je a bude velmi těžké,“ myslí si Petr Schaffartzik, generální ředitel K2 atmitec.
Zabezpečení firmy často řeší až po incidentu
Jednou z dalších výhod cloudu oproti on‑premise řešení je přesun odpovědnosti za dostupnost a hlavně bezpečnost na třetí stranu. Právě kyberbezpečnost je nebo by měla být v podnicích zásadním tématem. Přitom podle Schaffartzika podniky často například svou infrastrukturu a její zabezpečení podceňují až do doby, než dojde k významnému incidentu. Firmy také často dostatečně nezálohují nebo zálohy neprobíhají korektně a pak dochází k nevratným ztrátám dat. „První až třetí místo v bezpečnostních opatřeních zaujímá u firem podle mě zálohování dat. Až tak je důležité. Doporučuji je nejen provádět pravidelně, ale také zabezpečit, aby byly zálohy chráněny před neoprávněným přístupem,“ důrazně doporučuje Tomáš Smutný, generální ředitel QI Group.
Mezi aktuální největší hrozby patří ransomwarové útoky, které typicky využívají zranitelnosti na straně uživatelů.
Dalším faktorem je bezpečnost koncových zařízení, se kterými uživatel pracuje. „Dnes je zcela běžné přistupovat k ERP systému z mobilních zařízení a přes webové prohlížeče, kde existuje riziko útoku přes některý operační systém, zadní vrátka v zařízení nebo v aplikaci prohlížeče. Na úrovni základní architektury pak je potřeba řešit jednak propojení ERP systému s dalšími prvky, jednak bezpečnost serverů nebo cloudu,“ upozorňuje Petr Kelar, ředitel společnosti ABIA CZ services.
Navíc zajištění ERP systémů s ohledem na kyberbezpečnost není jednouché a vyžaduje kvalifikované odborníky, kterých je nedostatek. „Průměrně trvá 277 dní, než se zjistí narušení bezpečnosti, a jen ve Spojených státech je více než 700 tisíc volných pracovních míst v oblasti kybernetické bezpečnosti,“ zdůrazňuje Martin Dudek, Solution Architect společnosti SAP. Proto je podle něho důležité, aby firmy upřednostňovaly svou kybernetickou připravenost a reakci na rizika a investovaly do školení a rozvoje svých pracovníků v této oblasti.
Četnost kybernetických útoků v posledních letech výrazně vzrostla a byla odhalena řada slabých míst v ERP systémech, které dodavatelé řeší. Ostatně s novou evropskou směrnicí NIS2 a její aplikací do národních legislativ se rozšiřuje počet podniků, jichž se legislativa vztahující se ke kyberbezpečnosti dotýká. Rostou tedy bezpečnostní požadavky a promítají se do nových IT technologií. „Začíná být čím dál více využíván tzv. Zero Trust Security model, který vyžaduje kvalitní řešení bezpečnosti u všech prvků podnikového IT, tedy i u ERP systémů. To vede na jedné straně k urychlení upgradů ERP systémů v podnicích a na druhé straně k vytvoření ERP systémů, které mohou být kontinuálně upgradovány. A protože personální zdroje v IT odděleních podniků jsou v současnosti obvykle nedostačující, směřuje to k poskytování ERP jako služby,“ shrnuje Vladimír Bartoš.
Využívání umělé inteligence v systémech ERP v posledním roce výrazně vzrostlo.
Dochází tak ke snížení bezpečnostních rizik, jako jsou kyberútoky, ztráta dat či vydírání společností. „V cloudu jsou data zabezpečena na úrovni, kterou si nejen malá či střední, ale často i velká firma může jen těžko dovolit,“ je přesvědčen Robert Fárek, ředitel a předseda představenstva společnosti ITeuro.
Velmi rizikovým faktorem u bezpečnosti ERP systémů jsou uživatelé a administrace jejich uživatelských účtů, politika hesel a ověřování přístupu. Jejich podcenění vede často k neoprávněným přístupům a zcizení nebo úniku klíčových dat, které podnikové systémy obsahují. „Mezi aktuální největší hrozby patří ransomwarové útoky, které typicky využívají zranitelnosti na straně uživatelů. Ti, často v dobré víře, obvykle umožní zahájení útoku a zašifrování podnikových dat,“ varuje Milan Tesař, obchodní ředitel společnosti InfoConsulting Czech.
Úmyslným krádežím dat vlastními pracovníky jde zabránit jen těžko i s nejpřísnějšími pravidly. Těžko lze zamezit například ofocení obrazovky mobilním telefonem. Ale neoprávněné přístupy do systému lze eliminovat vhodnou politikou autentizace a silnými bezpečnostními opatřeními, jako je monitorování aplikací v reálném čase, soulad s místní legislativou a ochrana proti zneužití. A také je podle Tesaře nutná prevence ve formě osvěty. Tedy opakované vzdělávání pracovníků v oblasti kyberbezpečnosti, upozorňování na rizika a vysvětlování jejich dopadů. Důležité je i nastavení a také pravidelné ověřování a zlepšování plánu reakce na incidenty.
Umělá inteligence na pořadu dne
Dalším zřetelným trendem, který je ale některými odborníky zatím vnímán spíše jako příliš „velký humbuk“, je využívání umělé inteligence. Strojové učení a umělá inteligence se hojně skloňují v mnoha oborech a pracuje se s jejich využitím i v aplikacích a systémech pro řízení podniků a jejich byznysů. „Přestože je zde velký potenciál, v praxi jde spíše o specifické využití než široce, nebo dokonce plošně aplikované nástroje. Souvisí to jednak s bezpečností, ale také se zodpovědností. Firmy zůstávají konzervativní a nechtějí svěřit zásadní rozhodování počítačovým algoritmům. Uplatnit se tak AI může zejména tam, kde uživatelům poskytne doporučení a zrychlí jejich práci, za kterou ale budou nadále oni sami zodpovědní,“ myslí si Petr Kelar.
Zároveň ERP systémy pracují už ze své podstaty s přesnými daty, využívají přesné algoritmy a umělá inteligence své uplatnění nachází podle Petra Schaffartzika zatím spíše v oblastech, které by označil za periferie ERP systému. „ERP lze dnes snadno integrovat s různými nástroji pro vytěžování dokumentů, které umožní jejich následné automatické zpracování. Umělou inteligenci můžete využít v podobě doplňování popisů k produktům na vašem webu. Nebo alespoň k návrhu takových popisů, které následně upravíte dle svých představ,“ doplňuje Schaffartzik.
Podle Tomáše Smutného ale začne být využívání AI a strojového učení aktuální. „Automatizovat opakující se úkoly, optimalizovat procesy a poskytovat prediktivní analýzy chce každý,“ domnívá se Smutný.
Jak rychle si některé klíčové případy najdou místo v každodenní práci uživatelů, podle Milana Tesaře ještě uvidíme. „Copilot dokáže shrnout informace o datech v různých modulech a pomoci s jejich zpracováním díky znalosti dokumentace, strojové učení lze využít při plánování výroby či servisu, anebo při predikcích prakticky čehokoliv na základě dostatečného objemu dat pro trénink modelu. Například predikce cash flow, úspěšnosti obchodních příležitostí, poptávky a podobně,“ myslí si Milan Tesař.
Podle Roberta Fárka jsou na reálné přínosy AI velké ERP systémy připraveny a existují již první příklady konkrétních realizací. „Využití při zpracování poptávek a nabídek nebo v oblasti údržby strojů a zařízení jsou příklady, kde lze dosáhnout přínosů rychle a efektivně,“ myslí si Fárek.
Stáhněte si přílohu v PDF
Umělá inteligence je využívána nejen pro analýzu a vyhodnocování přesných dat, ale také čím dál více při zpracování nestrukturovaných dat, tedy například založení objednávky či faktury ze skenu, nebo při personalizaci uživatelského prostředí na základě zkušeností, tedy přizpůsobení nabídky podle předchozího chování a potřeb uživatele. Podle Martina Dudka jsou dnes vidět v rámci ERP systémů dva hlavní trendy vývoje umělé inteligence – využívání generativní AI a zefektivňování vývoje a nasazení systému. Dochází například k využívání komunikace v přirozeném jazyce, kdy asistent nebo asistentka odpovídá běžným jazykem na otázky týkající se například klíčových konceptů, systémové navigace a podobně.
„Nesmíme ale zapomínat, že AI je vždy závislé na kvalitě dat, standardizaci systému a podobně. Pokud firmy nemají pořádek v datech, mají složité konfigurace systému ERP, tak využití AI modelů se tím hodně snižuje,“ upozorňuje Dudek. Lze tedy podle něho říci, že využívání umělé inteligence v systémech ERP v posledním roce výrazně vzrostlo a očekává, že v blízké budoucnosti bude dále růst se zaměřením na zvýšení efektivity, produktivity a rozhodování pomocí pokročilých technologií umělé inteligence.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN ICT revue.
