Stát tak bude moci financovat vznik nájemních bytů s nižším než tržním nájemným například pro mladé lidi nebo prospěšné profese. Evropská komise totiž schválila podporu dostupného bydlení v Česku z veřejných peněz. Letos se na podporu výstavby nájemních bytů měly vyčlenit dvě miliardy korun, informovalo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Program by se měl spustit letos na podzim.

Na začátku března sněmovna schválila novelu, která umožňovala financovat dostupné bydlení ze Státního fondu podpory investic, skutečnému stvrzení ale bránil chybějící souhlas Evropské komise, že je financování v souladu s pravidly veřejné podpory. Rozhodnutí Česku dovoluje poskytnout podporu sektoru dostupného nájemního bydlení do roku 2030 ve výši až 12 miliard. První tři roky bude zajištěné financování z Národního plánu obnovy.

Podporu bude možné využít na novostavby, stavební úpravy nebo přístavby. Část z peněz lze použít okamžitě na maximálně 40 procent celkových nákladů. Následný dotovaný úvěr ve výši základní sazby EU pro ČR snížený až o tři procentní body může pokrýt 90 procent nákladů na projekt. Žádat o podporu může například územní samosprávný celek, státní příspěvková organizace nebo církev.

„Chceme, aby tu byla důstojná alternativa pro lidi, kteří z různých důvodů nedosáhnou na vlastní bydlení nebo si ho nepřejí. Budeme rádi, když se o podporu budou co nejvíce hlásit obce. Zároveň jsme se snažili vše nastavit tak, aby bylo dostupné bydlení zajímavé i pro soukromý sektor,“ řekl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

Nájemníci v dostupném bydlení by měli mít smlouvu zpravidla až na dva roky s možností prodloužení na dobu určitou. Dostupné nájemné by zprvu nemělo převýšit 90 procent místně obvyklého nájemného.

Dotované dostupné bydlení má sloužit čtyřem cílovým skupinám. Do příjmové spadají všechny domácnosti kromě 20 procent nejbohatších. Zájemci v cílové skupině nesmějí být vlastníky žádných nemovitostí určených k bydlení. Další skupinou jsou mladí lidé do 35 let, kteří zároveň nejsou mezi deseti procenty nejbohatších. Třetí skupinou jsou veřejně prospěšné profese, jako jsou zdravotníci, policisté, sociální pracovníci a další. Ti mohou vlastnit nemovitost k bydlení, ale ne ve stejném kraji, v jakém o výhodné bydlení žádají. Poslední skupinou jsou oběti domácího násilí.