Aplikace, která hlídá logistiku záchranářských vozů, kamery kontrolující pacienty na lůžku, systémy monitorující hodinovou produkci moči pacientů nebo algoritmy na zpracování složitých medicínských obrazů. Ve zdravotnictví roste zájem o technologie, které usnadní nebo zefektivní práci nedostatkového personálu. I zdánlivě banální úkony, jako je automatické sepsání lékařské zprávy, mohou zdravotníkům ušetřit hodiny práce a mnohdy také zpřesnit nebo zkvalitnit výsledky.
To přináší nové byznysové příležitosti nejen velkým výrobcům zdravotnických prostředků, ale také start‑upům a mladým týmům inovátorů, kteří dokážou nemocnicím pružně nabídnout řešení šité na míru jejich potřebám. A v případě úspěchu se prosadit i na evropském nebo světovém trhu.
Česko má navíc od konce minulého roku již druhého oficiálního certifikátora zdravotnických prostředků. Kromě zlínského Institutu pro testování a certifikaci si o značku CE mohou čeští výrobci zažádat u Českého metrologického institutu. To má zrychlit a usnadnit uvádění medicínských inovací na trh a podpořit vývoj nových zdravotnických technologií.
Pozor, pacient vstává z lůžka
Desítky takových nápadů testuje pražský Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM), kde mají start‑upy zaměřené na takzvaný health‑tech šanci vyzkoušet si svá řešení v praxi.
„Velký potenciál mají nástroje, které zjednodušují administrativu,“ otevírá škálu technologických příležitostí primář akutní kardiologie Marek Šramko. Česko totiž v digitalizaci zdravotnictví patří v Evropě k nejzaostalejším zemím. Postrádá sdílený portál údajů a mnohé procesy jsou stále založené na ručním přepisování informací. „Ve spolupráci s několika skupinami vývojářů testujeme modely, které na základě dat o provedených vyšetřeních automaticky vygenerují lékařskou zprávu, ověří údaje a připraví příkazy pro pojišťovny,“ představuje jeden z užitečných nástrojů Šramko.
Výstupy pak ještě musí překontrolovat lékař. „Nemyslím si, že to směřuje k tomu, aby takovou dokumentaci vytvářel počítač zcela autonomně,“ odpovídá Šramko na otázku, zda by chytrá technologie mohla v této roli zdravotníka zcela nahradit. Nicméně během vteřiny zpracuje pro lékaře dokumentaci, kterou by sám musel dlouze sepisovat a podkládat výsledky z jednotlivých vyšetření.
České projekty jsou technologicky na špičce, často jim ale chybí schopnost prosadit se v globální aréně.
Velký prostor pro inovace se nabízí také v logistice. IKEM v této oblasti spolupracuje na vývoji mobilní aplikace zCase, která propojuje dispečink zdravotnické záchranné služby se systémy přijímajících nemocnic. V situacích, kdy o záchraně života rozhodují minuty, mohou díky této technologii zdravotníci na urgentním příjmu sledovat přesnou polohu vozidla i zdravotní stav pacienta, včetně přímého přenosu EKG. „Aktuálně pracujeme na tom, aby tento systém uměl propojit nejen záchrannou službu s urgentním příjmem, ale také různé nemocnice mezi sebou,“ doplňuje Šramko a dodává, že budoucí vývoj aplikace směruje k predikci očekávaného počtu příjmů na základě denní doby, počasí a dalších měřitelných vlivů.
Další experimenty probíhají se zapojením kamerových systémů, které monitorují určité prostředí a díky strojovému učení upozorní na případné rizikové chování pacientů nebo návštěvníků nemocnice. Dokážou například přivolat personál ve chvíli, kdy pacient na oddělení intenzivní péče nečekaně vstává z lůžka. Nebo zaznamenají zhoršenou náladu v čekárně a reagují na to spuštěním uklidňujícího videa na obrazovce.
Příběhy nových technologií, které mají našlápnuto ke slibnému byznysu ve zdravotnictví, často začínají klinickou potřebou nebo specifickým požadavkem ze strany nemocnice. Ta jednou ročně uspořádá hackathon a přizve k řešení problému vývojářské týmy, které se během víkendu snaží ověřit technickou proveditelnost nebo přijít s novým nápadem. S vybranými týmy pak IKEM spolupracuje na následném vývoji technologie a jejím testování přímo v klinickém prostředí nemocnice.
„S jedním takovým týmem jsme nedávno vyvinuli přístroj, který průběžně monitoruje aktivitu ledvin u pacientů se zavedenou močovou cévkou,“ popisuje jeden ze současných projektů Šramko. Cílem bylo ušetřit práci sestrám, které jinak musí každou hodinu měřit a zaznamenávat množství vyprodukované moči. „Přístroj jsme nazvali urogram, prototyp je už velmi pokročilý a připravený na průmyslovou výrobu. Pokud se start‑upu podaří získat potřebné zdroje na certifikaci a uvedení produktu na trh, mohl by mít ve světě velký úspěch,“ dodává Šramko.
Prorazit na světovém trhu
S rozjezdem byznysu pomáhá start‑upům mezinárodní inkubační program Caelestinus, který má základnu v Praze a každoročně nabízí vybraným týmům několikaměsíční expertní, marketingovou a technologickou podporu. V letošním třetím ročníku je do programu zapojeno 23 průkopníků, kteří uspěli se svým inovativním nápadem v oblasti zdravotnických technologií. Mezi účastníky ze Spojených států, Francie nebo Singapuru jsou i tři české firmy.
Podle zakladatele inkubátoru Caelestinus Tomáše Studeníka jsou české projekty technologicky na špičce, často jim ale chybí schopnost prosadit se v globální aréně. „Zahraniční týmy mívají ve srovnání s těmi českými lepší prezentaci, působí uvolněněji a dokážou člověka líp přitáhnout,“ hodnotí Studeník. Právě kontakt se zahraničním prostředím a možnost klinického testování technologie jsou hlavními výhodami, které účastníci inkubátoru získají. „Máme příležitost diskutovat s experty ze zdravotnictví, dostáváme informace o trhu a můžeme integrovat náš software na globální technologické platformy ve zdravotnictví,“ vyzdvihuje benefity inkubátoru Ivan Kudibal ze společnosti Bonitoo, která je jedním ze tří českých účastníků letošního ročníku. Pracuje na vývoji přístroje, který má monitorovat pacienty na lůžku, předcházet jejich pádům a usnadňovat práci zdravotnickému personálu.
Dalším z tuzemských účastníků je start‑up aEyes, který se zaměřuje na vyšetřování vzorků tkání a predikci případných onemocnění. Pomocí umělé inteligence pomůže zefektivnit zpracování a klasifikaci vzorků i následnou diagnostiku. „V histopatologii tato řešení zatím prakticky neexistují, celosvětově se tomu věnují jednotky start‑upů, které však řeší vždy jen velmi úzký podproblém,“ říká zakladatel start‑upu David Kolečkář.
Stáhněte si přílohu v PDF
Třetím českým projektem, který se letos probojoval do inkubačního programu Caelestinus, je technologie firmy MDT, která přes chytré hodinky upozorní pacienta na srdeční nebo oběhový problém. „Jsou to týmy, které uspěly ve velké mezinárodní konkurenci a rozhodně hrají světovou ligu,“ dodává Studeník a v rámci programu motivuje české inovátory k tomu, aby svůj projekt od začátku budovali v globálním formátu.
Vstupní bariérou zůstává pro mnohé zdravotnické start‑upy otázka financování a certifikace nové technologie. I v tom jim inkubační program může poskytnout cenné kontakty a strategie, mimo jiné díky tomu, že si firmy mohou vyzkoušet prototyp výrobku v klinickém prostředí a obhájit pak jeho využitelnost.
„Důležité je, že technologie vznikají odspodu, tedy v přímém kontaktu se zdravotnickým zařízením, které potřebuje vyřešit daný problém,“ zdůrazňuje Šramko. Takové inovace jsou podle něj daleko úspěšnější než produkty, které výrobce vymyslí sám a pak pro ně hledá uplatnění. U výrobku je pak třeba ověřit, že přináší efektivní řešení širšímu spektru zdravotnických zařízení. Náskok budou mít nemocnice, které investují do digitalizace a do vytváření strukturovaných databází.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Inovace ve zdravotnictví.
